Už je to tady. Pojem recese opět ve zvýšené míře proniká do tuzemských médií. Nejde o náhodu ani o čísi zlovůli. O recesi, či dokonce krizi v poslední době více mluvíme a momentální zaměření médií je odrazem našich pocitů, úvah a obav. Bylo by s podivem, kdyby tomu bylo jinak. Téma rezonuje v nám blízkém zahraničí již delší dobu v poměrně značné intenzitě a do české kotliny se dostává, jak bývá zvykem, s jistým zpožděním.

Makroekonomové uklidňují: co nás čeká, je nanejvýše měkké přistání, způsobené tím, že kdesi v cizině, nebo ještě spíše na opačné straně zeměkoule již není poptávka po hodnotách vytvářených v tuzemsku, co bývala. A třeba již dokonce vidíme světélko na konci tunelu, soudě podle předstihových indexů, které po předchozích propadech o tři body korigovaly o tři desetiny zpět.

Navzdory debatám o recesi zatím jako spotřebitelé zůstáváme v klidu a plánujeme udělat vánočními nákupy radost nejen sobě a svým blízkým, ale i obchodníkům. Případná změna spotřebitelského chování by se ovšem nedostavila tak brzy. Ani první půlka roku, kdy u spotřebitelů převažují nezbytné výdaje nad zbytnými, nebývá obdobím trendových změn v jejich chování. Na lámání chleba by spíše došlo až v souvislosti s výdaji na dovolené a Vánoce v druhé polovině příštího roku.

Výhled na zaměstnanost a příjmy domácností nicméně zůstává stále silný, což dává předpoklady k udržení růstu ekonomiky taženému spotřebou. K naplnění optimistických prognóz tedy zbývá zajistit maličkost: dostat recesi z našich hlav. Vymazat z DNA kódu spotřebitelů zkušenost z druhé půlky roku 2009, kdy pod vlivem finanční krize přepnuli své chování do nouzového režimu a pouhým zvýšením své spořivosti připravili ekonomiku o 3,5 procenta výdajů domácností neboli 1,4 procenta HDP.

Související

Komentáře ke článku

Jan Korbel 17.12.2019 10:47
"K naplnění optimistických prognóz tedy zbývá zajistit maličkost: dostat recesi z našich hlav. Vymazat z DNA kódu spotřebitelů zkušenost z druhé půlky roku 2009, kdy pod vlivem finanční krize přepnuli své chování do nouzového režimu a pouhým zvýšením své spořivosti připravili ekonomiku o 3,5 procenta výdajů domácností neboli 1,4 procenta HDP." Jasně, všichni ignorujte, že centrální banky tehdejší "krizová, nouzová" opatření (nulové sazby a tisknutí peněz) dělají stále i 10 let poté. Ignorujte, že ceny nemovitostí jsou zase na té úrovni, kde prokazatelně byla bublina, ne-li výše. Ignorujte, že je svět (vlády, firmy, domácnosti) zadluženější než kdykoli předtím. Chce to jen pozitivní myšlení a budeme si takhle vesele růst do nekonečna. Protože jsme objevili to, co nikoho předtím v dějinách nenapadlo - prostě si natiskneme všechny peníze co potřebujeme a budeme všichni bohatí. Tak určitě.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru