Před pár lety si ročně pořídilo solární panely od firmy E.ON několik desítek lidí. Nyní tento dodavatel prodává za rok přes 400 elektráren na rodinné domy nebo bytovky. "Zájem o vlastní energii ze slunce letos oproti loňsku významně stoupl, zpracováváme o polovinu více poptávek než v předchozím roce. Solár už není sprosté slovo. Na začátku to nebylo v Česku moc zvládnuté, ale teď lidé zjišťují, že si mohou energii vyrábět sami a fungovat udržitelně. Češi už neberou fotovoltaiku jen jako příležitost, na které se dá vydělat, ale jako životní styl," říká Martin Záklasník, generální ředitel skupiny E.ON v Česku. Podle firemního průzkumu uvažují lidé o pořízení fotovoltaiky v první řadě kvůli úspoře za elektřinu, ale kolem 40 procent dotázaných uvedlo jako hlavní důvody větší soběstačnost a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Také Záklasník plánuje, že si příští jaro na střechu svého rodinného domku solární panely pořídí.

Člověk si uloží energii do virtuální baterie

Trh s energií vyrobenou ze slunce se podle něj bude rozvíjet, boj energetických firem se bude vyostřovat a uspěje ta, která nabídne něco navíc, myslí si Záklasník. Proto E.ON se solární elektřinou využil stejného principu, jako když si lidé ukládají například fotky v cloudu. Ve chvíli, kdy zákazník energii nepotřebuje, například když odjede do práce a všechny spotřebiče v domě jsou vypnuté, uloží si ji do on-line úložiště − do takzvané virtuální baterie. Je to aplikace, která sleduje, kolik elektřiny člověk do sítě pomyslně odložil, a ve chvíli, kdy ji zase potřebuje, například večer po návratu z práce, mu přesně tolik elektřiny ze sítě zdarma vydá. Člověk pak může v mobilu přes aplikaci sledovat, kolik energie v baterii má ještě našetřeno, než začne opět spotřebovávat svou nově vyrobenou.

Pořídit si domů malou solární elektrárnu i s panely stojí po odečtení šedesátitisícové státní dotace zhruba 160 tisíc korun. Návratnost této investice se odhaduje přibližně na deset let, pak už majitel na své soběstačnosti jen vydělává. Na známý argument solárních skeptiků, kteří říkají, že výroba solárního panelu stojí víc energie, než kolik ji panel za svůj život vytvoří, Záklasník jen pokyvuje hlavou. "Také jsem to slyšel. Životnost panelu je minimálně třicet let, takže nikdo ještě neví, co s panely bude, až doslouží. Nicméně například panely poničené bouřkou nebo jinak poškozené se daří recyklovat, tedy vyrábět z nich nové panely," podotýká.

Martin Záklasník (42)

Na pozici generálního ředitele skupiny E.ON v Česku nastoupil na konci roku 2016. Předtím pracoval jako viceprezident B2B marketingu a prodeje významným zákazníkům společnosti T-Mobile v Praze, téměř šest let působil také ve společnosti T-Systems. Do roku 2008 zastával různé manažerské pozice v ČR i zahraničí. Vystudoval ekonomii na univerzitách v Praze a ve Vídni. Narodil se v Kutné Hoře, aktuálně žije v pražském Radotíně. Má osmiletého syna. Ve volném čase se kromě rodiny věnuje běhání, četbě a cestování.

Budoucnost vidí v elektromobilitě

Sám si všímá toho, že když se ve veřejném prostoru mluví o udržitelnosti, bývá debata hodně polarizovaná. Kdo propaguje ekologická řešení, je podle něho vnímaný jako ekoterorista, kdo je proti určitým ekologickým řešením, je vnímaný jako uhlobaron, tedy člověk, který chce vydělávat na úkor přírody. "Obojí je špatně a já mám pocit, že nám chybí ten zlatý střed. Já vím, že tu nesvítí tolik slunce jako v Itálii a nefouká tolik větru jako na severu Německa. Je ale jasné, že energetika bude muset být zelenější, a my musíme najít cestu, která je udržitelná, a zároveň si ji lidé budou moci dovolit," soudí Záklasník.

Sám jezdí v hybridním autě, které si nabíjí v kancelářských garážích. Po Praze tedy bez lokálních emisí. Těší se, že až bude mít solární panely v domě, pořídí si nabíječku i tam a bude po městě cestovat zcela na solární pohon. "Důvod, proč jsem si koupil hybrid, a ne čistě elektromobil, je ten, že před dvěma lety ještě nebyla nabídka elektromobilů v Česku tak široká. Příští rok třeba jen Škodovka chce přivést na trh několik modelů. Pořizovací cena elektromobilů významně klesá, dojezdová vzdálenost nově prodávaných aut je běžně více než 400 kilometrů, což je krása," libuje si Záklasník. Svůj hybrid chce za elektromobil časem vyměnit. A stále více uvažuje nad tím, že druhé auto do rodiny už by si nekoupil klasickým způsobem, ale využil carsharing, tedy sdílení vozu. "Když se podíváte na statistiky, tak auto 85 procent času jen stojí. To je zbytečné. Sdílení aut vidím jako zajímavou cestu," myslí si Záklasník.

Elektroauta nyní moc nevynášejí

Elektromobilita je nicméně pro E.ON zatím krokem do neznáma, protože na ní nevydělává, spíš ji dotuje. Vedení diskutuje o tom, kdy vůbec začne tahle větev jejich byznysu vydělávat. Vybudování dobíjecích stanic, kterých má E.ON po celém Česku 57, stojí velké prostředky, byť na ně čerpá dotace od státu a od EU. "Jenže poptávka trhu je tak malá a distribuční sazby tak vysoké, že čím více elektromobilů na naše stanice jezdí, tím více na každém dobíjení proděláváme," směje se Záklasník. "Jsme si ale vědomi toho, že pokud síť dobíječek pro elektromobily nebudeme stavět, lidé jimi nezačnou jezdit. Je to začarovaný kruh. Bereme to tedy spíš jako investici do budoucna, která nás ale momentálně stojí peníze. Věříme, že skutečný boom elektromobility přijde a bude to moment, kdy my už na trhu musíme být," shrnuje Záklasník.

Trend ale podle něho bude směřovat k nezávislosti lidí na velkých výrobcích energií. Lidé si začnou vyrábět elektřinu vlastní, například právě fotovoltaikou. Distributoři by se tomu měli přizpůsobit a upravit své služby a vybavení tak, aby je i s tímto novým přístupem mohli lidé využívat. "Síť musí být jiná. Musí reagovat na to, že energie poteče nejen od velkých zdrojů k zákazníkům, ale také druhým směrem," upozorňuje Záklasník.

Další změnou by například mělo být posílení sítě. Typickým příkladem je e-mobilita. Nyní je elektromobilů málo, ale až je budou mít všichni, situace se změní. "Představte si, že miliony lidí přijedou večer domů a připojí elektromobil do nabíječky. Na to samozřejmě dnešní distribuční síť připravená není. Síť musí být nejen obousměrná, ale i odolná vůči velkým náporům," myslí si Záklasník. A tak E.ON kabely distribuční sítě přivádí do měst a obcí z více směrů. Kdyby se jeden přítok zhroutil, například kvůli přetížení nebo stromu spadlému na dráty, energie stále může přicházet jinou cestou.

E.ON testuje tisíce chytrých měřičů

Česko je jednou z mála zemí Evropské unie, které se doposud nerozhodly pro celoplošné pokrytí takzvanými smartmetery. Tedy přesnými měřiči elektřiny, jež lidem umožní využívat řadu nových možností a také takzvané dynamické tarify. Díky nim budou zákazníci vědět, že právě teď je elektřiny v síti přebytek, takže je za záporné ceny a vyplatí se zapnout spotřebiče. Nebo naopak upozorní, že v danou chvíli je spotřeba vysoká, energie je v síti méně a je dražší. A pokud tedy není vyloženě potřeba například prát, bylo by lepší praní odložit na později. Třeba ve Velké Británii, Švédsku nebo v Německu už instalace chytrých měřičů postupuje.

Vedení E.ON je přesvědčeno, že smartmetery dorazí ve velkém i do Česka, proto nyní realizuje pilotní projekt s 25 tisíci chytrými měřiči. Na různých místech v Česku je nyní instaluje do domácností ve svém distribučním území. "Třeba i v lokalitě, kde je víc lidí na jednom místě nebo kde je slabší internet. Jednoduše zkoušíme různé extrémy, aby si naši technici osahali různé situace a vytížení sítě," popisuje Záklasník.

Například obyvatel rodinného domku bude mít v mobilu aplikaci, kde uvidí, jak se vyvíjí jeho osobní spotřeba, bude vědět, které spotřebiče se na celkové spotřebě nejvíce podílejí, a tak bude hledat řešení pro úspory. Díky instalaci chytrých měřidel se podle Záklasníka ještě více rozšíří systémy chytrých domácností a domů. Lidé si budou moci nastavit automatické vypnutí či spuštění spotřebiče podle aktuálního zatížení sítě, a tedy ceny za elektřinu.

Aplikace šetřící jídlo vyhrála soutěž

Spojení mobilních aplikací a šetření energiemi a dalšími zdroji zajímá stále více firem, ale i občanů. I proto například letošní ročník Energy Globe Awards, mezinárodní soutěže udržitelných projektů, kterou E.ON v Česku uděluje jedenáctým rokem a kde hlasuje i veřejnost, vyhrála aplikace Nesnězeno pro záchranu jídla z restaurací. Lidé si díky ní mohou objednávat za zlevněné ceny pokrmy, které by jinak restaurace nestihly prodat a skončily by v koši.

"Potěšilo mě to, mám tu aplikaci rád. Nedávno jsem si přes ni objednal sushi k večeři. Ano, z globálního pohledu je to maličkost, ale když každý udělá trochu, celkově je to hodně. Hlavní je ta myšlenka a i tahle aplikace inspiruje veřejnost k šetrnějšímu stylu života," myslí si Záklasník.

Článek byl publikován ve speciální příloze Klimatické změny.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru