Máme nízké úroky. Ba co více, momentálně je prakticky v nedohlednu změna této situace, a to i v kontextu nedávných vyjádření Evropské centrální banky a dalších, řekněme, fundamentálních faktorů − stárnoucí populace, nižšího růstu potenciálního produktu, nižších inflačních tlaků v různých sektorech ekonomiky a dalších.

Zdá se, že pro většinu populace a obecně pro současné ekonomiky jsou nízké úroky spíše pozitivem, jelikož mnoho lidí nemá zrovna závratné úspory, které by se mohly znehodnocovat, a firmy mají přístup k levným penězům na investice, což oceňují zejména start-upy. O tom, že nízké úroky mají některá negativa, například přispívají k vytváření bublin na trzích aktiv nebo udržují při životě firmy, které by v "normálním prostředí" zkrachovaly, není nutné debatovat.

Jakkoli je na negativní aspekty levných peněz potřeba upozorňovat, je také třeba poznamenat, že některé hororové scénáře, které se v jejich souvislosti dříve vyrojily, jsou opravdu daleko od naplnění. Často jsme slýchávali o brzké finanční krizi, horší než v roce 2008, přicházející hyperinflaci, monetizaci státního dluhu a podobně.

Nic z toho se (prozatím) nenaplnilo a nejsou ani náznaky, že by tomu tak mělo v dohledné době být. Proto je patrně lepší novou bezúročnou dobu respektovat a hodnotit ji střízlivě. Může tu s námi totiž být ještě poměrně dlouho.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru