Jednání o sedmiletém rozpočtovém rámci Evropské unie vstupují do své rozhodující fáze. Ačkoli se zdánlivě jedná o technickou rozpočtovou debatu, její výsledek ve skutečnosti rozhodne o tom, co bude Evropská unie schopna zajistit pro své občany. Komise předložila své návrhy v květnu 2018, jednání se naplno rozběhla v roce 2019 a finské předsednictví nyní navrhlo kompromisní znění. Jde bezesporu o nelehký úkol. Pozice jednotlivých států jsou diametrálně odlišné. Některé volají tváří v tvář brexitu po utahování opasků, jiné tvrdí, že podpora klíčových sektorů, jako jsou zemědělství a regionální rozvoj, musí pokračovat i nadále. Hlavní otázkou, kterou pokládá řada zemí, zůstává, zda za příspěvek do rozpočtu EU získají pro své daňové poplatníky to nejlepší.

Je to doslova milionová otázka. Návrh, který komise předložila loni v lednu, je v jádru realistický a přináší možné odpovědi týkající se společné zemědělské politiky, životního prostředí, výdajů na sociální oblast a regiony, nových a posílených priorit v oblasti inovací, digitalizace a investic do zvládání migrace, vnější činnosti, obrany a bezpečnosti. Rozpočet, jehož výše byla navržena na úrovni 1,114 procenta hrubého národního důchodu EU, vychází z premisy, že budoucí rozpočet EU by měl být moderní a ambiciózní, ale zároveň by měl brát v úvahu finanční dopady brexitu. Náš návrh však současně umožňuje unii, aby se vypořádala s geopolitickými problémy a stala se silnějším hráčem celosvětové politiky. Pokud přihlédneme k tomu, že jednotný trh každoročně přispívá do evropské ekonomiky v průměru šesti procenty, představují příspěvky jednotlivých států nezbytné k financování rozpočtu (podle návrhu komise v průměru méně než jedno procento hrubého národního důchodu EU) hodně dobrou investici.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se