Každé opatření, které šetří energii, potřebuje počáteční investici − ať už se jedná o tepelné čerpadlo, nová okna nebo třeba kompletní zateplení domu. Pro rodinu nebo malou firmu ovšem může být taková investice v řádu stovek tisíců korun jen těžko překonatelnou překážkou. Lidé, kteří chtějí spořit energii, proto mají k dispozici hned několik finančních nástrojů, které mohou na energeticky úsporná opatření využít.

Zdánlivě nejjednodušší cestou, jak získat peníze, je vyplnit žádost a získat dotaci. Existuje hned několik programů, jež se na energetické úspory zaměřují. Zatímco některé z nich financují renovace bytových domů, jiné zase podporují opravy veřejných budov či rekonstrukce průmyslových hal.

Zásadní je program Nová zelená úsporám, který spadá pod ministerstvo životního prostředí a je financovaný z prodeje tzv. emisních povolenek. Z něj mohou lidé získat dotaci ve výši až 450 tisíc korun na výstavbu rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností. Pokud už dům mají, mohou získat finance na zateplení, výměnu oken a dveří, výstavbu zelených střech, využití tepla z odpadních vod nebo na pořízení žaluzií a rolet. Dotaci je možné získat rovněž na solární panely, řízené větrání se zpětným získáváním tepla (tzv. rekuperaci) a na výměnu neekologického kotle za nový, úspornější.

Otevřená výzva

Zatímco banky poskytují podnikatelům peníze na úsporná opatření celoročně, ministerstvo průmyslu a obchodu může udělit dotaci jen těm, kteří o ni požádají v daném termínu. Výzva k předkládání žádostí je nyní otevřena a podnikatelé se mohou hlásit do konce dubna 2020. Pro zájemce je v rámci této už páté výzvy připraveno celkem šest miliard korun. Podmínkou je, že podnik nesmí sídlit v Praze. Ani pražské firmy však nepřijdou zkrátka, pro ně ministerstvo otevřelo výzvu s alokací 100 milionů. Dotaci ale získají pouze na výstavbu energeticky úsporných budov. Sběr žádostí je otevřen do konce ledna 2020.

Češi mají o zelené dotace zájem. Potvrzuje to i Státní fond životního prostředí, který rozdělování financí administruje.

"Konkrétně v programu Nová zelená úsporám jsme od roku 2014 přijali na 50 tisíc žádostí s požadavkem na dotace v celkové výši 10,7 miliardy korun. Z tohoto počtu jsme už přes 43 tisíc žádostí v objemu 9,7 miliardy korun schválili," uvedla mluvčí fondu Lucie Früblingová s tím, že počet podaných žádostí průběžně roste.

"Počet nových žádostí přijatých v roce 2019 pravděpodobně přesáhne trojnásobek počtu žádostí v roce 2016," dodala Früblingová.

Výše podpory se přitom odvíjí od toho, kolik úsporných opatření žadatel o dotaci provede − čím více jich bude, tím vyšší dotaci obdrží. Program ovšem hradí pouze polovinu doložených výdajů a jeden žadatel může získat maximálně pět milionů korun.

Z dotací nejsou vyjmuty ani veřejné budovy, jako jsou školy nebo úřady. Pro ně je určen Operační program Životní prostředí. Také v tomto případě je podle mluvčí Früblingové o dotace enormní zájem. Na úspory ve veřejných budovách totiž bylo přiděleno půl miliardy korun, zájemci ale žádají celkem o 1,2 miliardy korun.

Dotace i pro firmy

Další dotační program se specializuje na firmy a renovace jejich areálů. Je jím Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), financovaný z evropských strukturálních fondů, který má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu. Firmy z něj mohou čerpat dotace na modernizaci včetně energeticky úsporných opatření ve výši až 400 milionů korun.

Evropská unie dotuje energeticky úsporná opatření proto, aby pomohla Česku dosáhnout cílů, ke kterým se země přihlásila. Česko by podle plánů mělo do roku 2020 uspořit minimálně 51 petajoulů energie. Jak ale zjistil Národní kontrolní úřad (NKÚ), i přes spuštění masivního dotačního programu OPPIK se cíl plnit nedaří.

"Program jsme kontrolovali v loňském roce. Očekávala se od něj úspora 20 petajoulů do roku 2020, ovšem ve skutečnosti úspory nedosáhly na konci roku 2017 ani jednoho procenta z této dílčí hodnoty," uvedla mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

"Důvodů bylo několik: pomalé čerpání peněz, dlouhá doba schvalování žádostí o dotace, která trvala více než rok, a také nezájem ze strany průmyslových podniků o tyto dotace," dodala Gabrielová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci na zjištění NKÚ uznalo, že čerpání z programu určeného na energetické úspory dosud nemělo optimální průběh.

"Ke konci roku 2018 jsme měli proplaceno 1,5 miliardy korun, což je osm procent alokace programu úspory energie," uvedl náměstek pro fondy EU Marian Piecha s tím, že ministerstvo už podniklo kroky, které mají situaci změnit. Například se snížila bodová hranice potřebná pro získání dotace. "I přes určitá zdržení jsme optimističtí a věříme, že se nám podaří celkovou alokaci programu úspory energie do roku 2023 vyčerpat," uvedl Piecha.

Úvěr místo dotace

Původně bylo na program energetických úspor určeno 19,3 miliardy korun. Ne všechny finance ale budou využity ve formě dotace. Celkem 1,3 miliardy korun směřuje na tzv. finanční nástroje, které představují "nástavbu" běžných dotací. Mají například podobu výhodných půjček nebo záruk.

"Podpora ve formě finančních nástrojů alokované prostředky jednorázově nespotřebovává, ale mohou být v čase opakovaně využity," vysvětlil redakci Jiří Jirásek, generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), která podnikatelům finanční nástroje podpořené z evropských fondů ve spolupráci s ministerstvem průmyslu nabízí.

Rozvojová banka poskytuje podporu v rámci dvou programů: jeden podporuje energeticky úsporné projekty v Praze, druhý je zaměřený na mimopražské oblasti. Banka přitom na rozdíl od ministerstva pozoruje, že čeští podnikatelé mají o úspory energií čím dál větší zájem. Za první tři čtvrtletí letošního roku poskytla firmám podporu ve výši 63 milionů korun, což podle Jiráska představuje několikanásobný meziroční nárůst.

"Je to dáno také tím, že jsme na základě poptávky trhu zjednodušili podmínky obou programů, a umožnili tak realizovat i energeticky úsporné projekty menšího rozsahu," uvedl Jirásek.

Financování energeticky úsporných projektů totiž není jen devízou velkých podniků. Úvěry využívají zejména malé firmy. Příkladem je česká rodinná firma Kama, jež se zabývá výrobou pleteného sportovního zboží. Firma má 25 zaměstnanců a na českém trhu působí už 30 let. Díky dostupným finančním nástrojům nyní rekonstruuje svůj areál v pražském Suchdole. Součástí rekonstrukce je zateplení areálu, výměna osvětlení na LED a odvod odpadního tepla, které vzniká při pletení na pletacích strojích, odvětrávacím systémem a jeho využití k vytápění prostor.

Společnost by díky těmto opatřením měla snížit svou spotřebu energie zhruba o 17 procent. Jak totiž dodává Českomoravská záruční a rozvojová banka, součástí žádosti o podporu v podobě výhodného úvěru či záruky je také vyčíslení konkrétních dopadů − od úspor energie přes snížení emisí až po obnos peněz, které firma ročně ušetří. K vyhodnocení pak dochází i po dokončení projektu, a pokud firma své plány úspor skutečně splní, může od banky dostat "bonus" ve formě další podpory.

Úspory budou prioritou

Finanční nástroje tohoto typu jsou v porovnání s dotacemi považovány za efektivnější způsob, jak energetické úspory financovat. Jejich čerpání je zároveň administrativně snadnější. Z dosavadních jednání na evropské úrovni se zároveň zdá, že EU bude postupně od běžných dotací upouštět. České firmy by se proto měly od dotací postupně přeorientovávat směrem k těmto moderním způsobům financování. "Je to příprava na příští programové období, kdy finanční nástroje budou v případě podpory podnikání stěžejní," dodal Jirásek.

Zvýhodněné úvěry nabízí v Česku i běžné komerční banky, a to díky zárukám, které jim poskytuje Evropská investiční banka. I ta se chce podílet na zlepšování životního prostředí a právě energetické úspory uvádí jako svou budoucí investiční prioritu.

"Zelená" opatření budou hrát prim i v příštím programovém období evropské regionální politiky. Jedním z hlavních investičních cílů EU je totiž ochrana klimatu, ve které hrají energetické úspory klíčovou roli.

"Investice do zlepšení energetické účinnosti zůstává i pro další funkční období prioritou Evropské komise," potvrdil Zdeněk Čech, ekonomický expert ze Zastoupení Evropské komise v České republice. "Je to vidět i v relativně bohaté alokaci EU fondů, které do této oblasti směřují. Úspory energií jsou návratnou investicí, jež mimo jiné přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů i závislosti na dodávkách energetických surovin ze zahraničí," shrnul Čech.

Boj proti změnám klimatu se společně s podporou digitalizace, výzkumu a inovací řadí mezi dvě prioritní oblasti, kam by mělo po roce 2021 směřovat až 75 procent peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tedy z nejobjemnějšího fondu určeného na rozvoj evropských regionů. V předchozím programovém období přitom největší podíl dotací putoval do budování dopravní infrastruktury. Doprava by ale od roku 2021 měla být v žebříčku priorit až na třetím místě.

Jaký objem financí bude mít Česko v následujícím dotačním období a kolik z toho půjde na úspory energií či dopravu, zatím není jasné. O rozdělení peněz z evropských fondů se stále jedná a očekává se, že členské země se s institucemi unie dohodnou až koncem příštího roku.

Článek byl publikován ve speciální příloze Úspory energií.