Aby si mohli zatopit, musí se uskromnit v nákupech jídla. Nebo oblečení. Nebo čehokoliv jiného, co člověk obvykle kupuje, aby mohl pohodlně žít. Jak zjistil letošní průzkum agentury STEM, téměř čtvrtina českých domácností (konkrétně 22 procent) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby topení zaplatila. Dvě pětiny domácností (39 procent) uvedly, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu nebo domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo.

Situaci, kdy lidé nemohou topit tak, jak by potřebovali, jednoduše proto, že na to nemají, anebo musí kvůli teplu v bytě omezovat jiné výdaje, se říká energetická chudoba. Jak průzkum dále ukázal, ohroženi jsou hlavně starší lidé. Třicet procent obyvatel starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 procent nevytápí některé části domu.

"Energetická chudoba se objevuje především tehdy, když má domácnost problém zaplatit vytápění obydlí na teplotu 18 až 21 °C. Nicméně příjmy domácnosti nejsou jediným určujícím faktorem. Důležitou roli totiž hraje i nedostatečné zateplení budovy a slabá izolace, zastaralé zdroje vytápění, špatné návyky v systému vytápění a větrání nebo používání energeticky neefektivních spotřebičů," přibližuje Radko Svrdlin ze společnosti Schneider Electric, která se věnuje úsporám a řízení energií.

Energetická chudoba

Definice toho, co je energetická chudoba, se různí.

Obecně je to ale termín používaný pro nedostatek energetických zdrojů k zajištění elektřiny, tepla či chladu. Používá se především v souvislosti s obyvateli rozvojových zemí.

Domácnost se považuje za energeticky chudou, když utratí více než deset procent svých příjmů za odpovídající vytápění mezi 18 a 21 °C nebo když nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21 °C za cenu, kterou by si mohla finančně dovolit.

Ohroženy jsou hlavně jihoevropské státy

Podle březnové studie Rozvojové banky Rady Evropy trpí v Evropské unii energetickou chudobou 30 milionů lidí. Nejvíce je zasažena jižní, střední a východní Evropa, problém je ale celoevropský. Podle Eurostatu je na tom nejhůře Bulharsko, druhé nejpostiženější je Řecko a za ním Kypr. Naopak nejméně ohrožené jsou Finsko, Lucembursko nebo Norsko. Česko se drží v mírně lepším středu, po boku států jako Malta nebo Německo.

Energetická chudoba ovšem nezahrnuje jen otázku vytápění. Celkově popisuje stav, kdy lidé nemají dost například i pro chlazení svých domácností, osvětlení, vaření a celkově pro využívání spotřebičů nebo jsou pro ně náklady na energie příliš vysoké.

Nejde jen o energie, ale také o stoupající ceny zboží

Důvod, proč se Češi ocitají v hrozbě energetické chudoby, by se mohl zdát zřejmý: ceny energií rostou a pro některé lidi jsou příliš vysoké. Je sice pravda, že ceny elektřiny v posledním roce vystřelily vzhůru, z dlouhodobého pohledu jsou ale ceny plynu i elektřiny pořád stejné.

"Každé zdražení je nepříjemné, ovšem dlouhodobě ceny elektřiny a plynu zdaleka nejsou nejrychleji rostoucí položkou v domácím rozpočtu. Naopak, jejich současné ceny jsou zhruba na stejné úrovni jako před sedmi lety, což je pro mnohé asi překvapivá skutečnost," upozorňuje Jiří Gavor, energetický expert a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Důvod, proč si domácnosti často nemohou dovolit vytopit si příjemně byt, je ten, že se prudce zdražilo všechno ostatní. A za to mimo jiné může i skokový nárůst cen elektřiny za poslední tři roky.

"Ceny elektřiny stouply od roku 2016 o 100 procent. Je to komodita, kterou využívají všichni a její cena se promítá do cen všech výrobků," podotýká Vladimír Štěpán, odborník na energetiku a jednatel společnosti Enas.

"Ceny práce a stavebního materiálu vzrostly jen za poslední rok zhruba o 30 až 40 procent. Logicky pak roste také cena nájemného. Růst nájemného není zdaleka ovlivněn jen růstem poptávky, ale i dramatickým růstem nákladů. Tam, kde bydlím, jsem před třemi roky zaplatil za chlebíček 12 korun, nyní je to 25 až 30 korun. V restauracích bylo jídlo před dvěma lety za 70 až 100 korun, nyní za 100 až 170 korun," srovnává Štěpán. Rozpočty domácností jsou tedy celkově napjatější a z toho vyplývá i menší díl peněz určený na vytápění bytu.

Pomoci může i projekt Vysoké školy ekonomické

Fakt, že i české domácnosti mohou být zasaženy energetickou chudobou, řeší ministerstvo práce a sociálních věcí. "Termín energetická chudoba je nám samozřejmě znám. Ve vztahu k sociálním dávkám se s ním explicitně nepracuje, byť ho řešíme v rámci dávkové podpory bydlení," říká mluvčí ministerstva Vladimír Dostálek.

V loňském roce žilo pod hranicí chudoby 996 tisíc lidí, tedy zhruba každý desátý Čech. Příjmovou chudobou se myslí situace, kdy člověk nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Tato částka byla loni vyšší o 768 korun a pro jednotlivce tak znamená hranici příjmu pod 11 963 korun.

Rodinám a lidem v hmotné nouzi má dostatek energií pomoci zajistit příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. "Náklady na energie jsou součástí nákladů na bydlení. Jejich výše je jednou z rozhodných skutečností při posuzování nároku na dávky," upozorňuje Dostálek.

Pomoci by měl také projekt Zranitelný zákazník a energetická chudoba, který řídí Vysoká škola ekonomická v Praze a měl by být dokončen v březnu roku 2021. Jeho cílem je nejprve vymezit pojem energetická chudoba vzhledem k podmínkám v Česku. Také by měl doporučit, jak lépe měřit účinnost navržených opatření.

Energetické firmy: Elektřina je v Česku levná

Pojem energetická chudoba naopak příliš netrápí tuzemské výrobce a distributory energií. "Evropská data ukazují, že Česko má velmi nízký podíl domácností, které tímto trpí, a to i v porovnání se západoevropskými státy," podotýká mluvčí Skupiny ČEZ Alice Horáková.

Dodává, že Česko má v tomto ohledu i tu výhodu, že díky kvalitnímu systému centrálního zásobování teplem a plynofikaci má oproti některým jiným státům jen velmi malý podíl zákazníků, kteří musí k vytápění využívat elektřinu.

"Z dat Českého statistického úřadu navíc vyplývá, že elektřinou topí zhruba jen 10 procent českých domácností. Zbytek využívá hlavně zemní plyn a nakupované teplo. Cena elektřiny pro domácnosti v Česku rovněž patří spíše k těm nižším. Nejnovější data Eurostatu ukazují, že české domácnosti mají 14. nejlevnější elektřinu v EU," upozorňuje Horáková.

Přesto ale někteří držitelé průkazů pro zdravotně postižené mají u ČEZ zlevněný produkt. "Právě v současné době se zabýváme obnovením a úpravou nabídky pro tuto skupinu zákazníků. Chceme pro ně připravit nové, výhodnější parametry," dodává Alice Horáková.

Největší česká energetická společnost také lidem nabízí poradenství, jak pomocí jednoduchých a levných opatření spotřebu energií snížit.

"Důležitou institucí je v tomto ohledu také ombudsman ČEZ, který může v oprávněných případech rozhodnout například o odpuštění dluhu u zákazníka, který se ocitl v sociální nouzi," ujišťuje mluvčí Horáková.

A klidná je rovněž Pražská energetika. Podle jejích zástupců v české metropoli energetická chudoba příliš nehrozí. "Sociálně slabých domácností, které jsou odkázány na vytápění svých bytů elektřinou, je v Praze jen minimum," říká mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. Podle něj je to díky vyšší životní úrovni v hlavním městě a současné poptávce po pracovních silách, a tedy i vyšší možnosti uplatnit se na trhu práce a dosáhnout na relativně vyšší mzdy v porovnání s ostatními regiony v Česku.

Soutěž vyhrála soběstačná obec Kněžice

Jedním z kroků, který může v boji s energetickou chudobou pomoci, je naučit se šetřit energiemi. Pomáhá k tomu mimo jiné i soutěž Social Innovation to Tackle Energy Poverty (Sociální inovace k potlačení energetické chudoby), kterou pořádají organizace Ashoka a Nadace Schneider Electric. Letos byla vyhlášena v Česku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Projekty řešící různé aspekty energetické chudoby se utkaly v listopadu ve velkém finále.

Do něj se probojovaly tři české nápady a zvítězila obec Kněžice na Nymbursku, která je v Česku už řadu let průkopníkem udržitelného energetického hospodářství měst a obcí. Kněžice s pěti stovkami obyvatel jsou první energeticky soběstačnou vesnicí v Česku. Mají například bioplynovou stanici a obec si sama vyrábí elektřinu, plyn i teplo. Každý z pěti vítězů soutěže si odnese 3500 eur (téměř 90 tisíc korun) na realizaci svých projektů.

"Vyzýváme české inovátory k akci. Chceme podpořit vznik nových nápadů sociálních inovátorů při řešení různých aspektů vznikající energetické chudoby. Řada českých domácností dnes musí omezovat své výdaje, aby zaplatila účty za energie. Výsledkem je neudržitelný a zdraví škodlivý životní styl. Právě tato soutěž má potenciál to změnit," doufá Gabriela Vondrušová, manažerka soutěže pro Česko a Slovensko.

Článek byl publikován ve speciální příloze Úspory energií.