Při snižování emisí si Česko nevystačí s jádrem a obnovitelnými zdroji. "Jako prio­ritu vnímám úspory energie. Bez šetření to nezvládneme," pojmenoval zásady energetické politiky ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na konci listopadu v Praze během představování zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA).

Česko se podle něj potýká s mentalitou minulého režimu, která úsporám nepřála. "Panelákové dítě se naučilo, že pokud je v bytě horko, otevře se okno, místo aby se stáhlo topení," řekl ministr. Podle Havlíčka na úspory nemyslí ani firmy, jež se při zvyšování zisku soustřeďují na výkon a výnosy. "Na kole pojedu rychleji, když budu rychleji šlapat. Ale také tehdy, když kolo odlehčím a bude se mi šlapat lépe."

Úspornost při využívání energie šetří nejen peníze za elektřinu a plyn, ale zvyšuje i energetickou bezpečnost. Sousední Německo díky energetické účinnosti srazilo za posledních 18 let dovoz ropy o 11 procent, a zemního plynu dokonce o 17 procent, uvedl jeden z autorů zprávy IEA Brian Mother­way.

Výroba tepla

Ve druhém čtvrtletí roku 2019 bylo v Česku vyrobeno celkem 32 524,1 terajoulu tepla brutto, oproti druhému čtvrtletí roku 2018 došlo k nárůstu o 13,8 %. Dodávky tepla představovaly 15 563 terajoulů, což je nárůst o 26,9 % oproti stejnému období vloni. Nejvíce tepla bylo vyrobeno z hnědého uhlí (40 %), následuje zemní plyn (16 %) a biomasa (14 %). Nejvíce tepla bylo vyrobeno v Ústeckém kraji (20,2 %), Moravskoslezském (19 %) a Středočeském kraji (16,2 %).

Přínos ke snižování emisí

Ve snižování emisí skleníkových plynů hrají úspory zásadní roli. "Během poslední dekády byla energetická účinnost hlavní faktor, který pomohl omezit celosvětový nárůst emisí v energetice," přiblížil Mother­way. Na cestě k uhlíkové neutralitě podle IEA mohou úspory energie "vyzmizíkovat" téměř polovinu emisí, jež bude potřeba v energetice ušetřit.

"Nemáme neomezený přístup k čisté energii. Proto musí úspora − pokud jí lze za rozumných nákladů dosáhnout − hrát prim," vysvětluje europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer, který se zabývá energetickou politikou EU. "Uhelný kotel lze nahradit tepelným čerpadlem, ale lepší by bylo omezit tepelné ztráty, a až pak řešit vytápění. Čerpadlo spotřebuje hodně energie a část z ní třeba vyrábíme z uhlí," říká Niedermayer.

S tím souhlasí Karel Polanecký z ekologického Hnutí Duha: "Nové zdroje často jen pokrývají nárůst poptávky a běží souběžně s fosilními. Ke snížení emisí pak nedochází. Proto je snižování spotřeby podmínkou pro ochranu klimatu."

Nároky společnosti však tlačí na vyšší spotřebu, upozorňuje další europoslanec Evžen Tošenovský (ODS). "Když třeba sníme o elektromobilech, měli bychom si uvědomit, že přinesou nárůst spotřeby elektřiny. Pro ochranu klimatu je proto nejdůležitější komplexní přístup," říká.

Nabízí se řada možností, jak šetřit. Lidé mohou zateplit své domy a vyměnit okna nebo zdroj vytápění, ale také pořizovat úsporné spotřebiče či osvětlení.

"Na domácnosti připadá v Česku čtvrtina spotřeby elektřiny, na spotřebě tepla se podílejí polovinou," připomíná analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Infografika

Velkou část energie lze ušetřit v průmyslu, kde mají podle IEA největší prostor k úsporám elektromotory. Potenciál nabízí i renovace soustav pro dálkové vytápění.

"Obrovské možnosti má doprava. Více lidí ve vlacích a méně aut," dodává Niedermayer.

Do všech těchto oblastí míří peníze z evropského rozpočtu. "Energetická účinnost, ochrana životního prostředí a energetika jsou mezi hlavními oblastmi co do objemu financí plynoucích z evropských fondů," říká analytička Hrtúsová. Další peníze poskytuje program pro podporu výzkumu a vývoje Horizont 2020. Podporu lze získat například také skrze Investiční plán pro Evropu, poskytující místo dotací návratné finanční nástroje.

Evropa vynakládá největší část celosvětových investic do úspor energie. Je to i kvůli dalším výhodám, které účinnost přináší. Vedle emisí skleníkových plynů ovlivňujících klima snižuje emise znečišťující lokální ovzduší. Kvůli nim v Česku každý rok předčasně zemře 11 tisíc lidí. Kvalitní renovace budov zlepšují i vnitřní prostředí, v němž lidé tráví 90 procent času.

Cíle jsou základ

Země EU se dohodly, že do roku 2020 zvýší energetickou účinnost o 20 procent a do roku 2030 o 32,5 procenta. "V překladu to znamená dosažení energetických úspor o 20 procent, respektive 32,5 procenta oproti původně předpokládanému využití energie," vysvětluje Hrtúsová z České spořitelny.

Odborníci se shodují, že evropské cíle jsou důležité. "Vytváří základ stabilního prostředí pro firmy i obyvatele při zvažování jejich případných investic," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. Europoslanec Tošenovský ale považuje za problém, že se dohodnuté cíle mění. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém nástupu slíbila plán, jak zvýšit cíl pro redukci emisí do roku 2030, který je spolu s energetickou účinností součástí velkého legislativního balíku.

Dohodnutý cíl pro úspory považuje ministerstvo životního prostředí za ambiciózní, ale potřebný a splnitelný. "Splnění bude vyžadovat investice přesahující 600 miliard korun, z toho zhruba 150 miliard z veřejných zdrojů," říká Pospíšilová s odvoláním na data ministerstva průmyslu. Kromě zmíněných evropských fondů bude pro financování sloužit i nový Modernizační fond, využívající prostředky z evropského emisního obchodování. Česko z něj bude mít do roku 2030 k dispozici asi 150 miliard korun a velká část zdrojů má plynout právě na úspory energie.

Článek byl publikován ve speciální příloze Úspory energií.

Související