Vláda chce do března příštího roku připravit novou koncepci správy hmotných rezerv. Kabinet už sice představil svůj záměr omezit zásoby kovů, jako jsou hliník nebo olovo, teď však hodlá změnit schéma všech strategických zásob, jako jsou třeba potraviny nebo léky.

Ve státním rozpočtu, který minulý týden schválila sněmovna, se již počítá s tím, že prodej nadbytečných zásob přinese do rozpočtu 600 milionů korun. Pokud se vláda nakonec dohodne na jiném modelu, mohlo by to znamenat dodatečné zásahy do schváleného rozpočtu.

Záměr ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) v pondělí projednávala Bezpečnostní rada státu. "Potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný, a souhlasila s tím, že první část bude prodána už příští rok," řekl Havlíček.

V kapitole rozpočtu státních hmotných rezerv skutečně figuruje položka 600 milionů za prodej části zásob. Ministři, kteří mají předložit vlastní představy o krizových plánech a s nimi souvisejících zásobách, tak mají do značné míry "nalajnované", jak by měla vypadat budoucnost nouzových rezerv státu. "Pokud se vláda rozhodne jinak, než jak předkládá rozpočet, bude třeba udělat jeho příslušnou úpravu," řekl místopředseda vlády za ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Předem však úvahy o změně kapitoly státních hmotných rezerv označil za spekulace. "Dokážou si představit, že nějaký prodej v příštím roce proběhne, ty zásoby jsou vysoké," řekl Hamáček.

Současné zásoby olova na výrobu munice pro případ války tak chce například Havlíček vyměnit za kovy na bázi lithia či radioaktivního paliva.

Záměr vlády rozprodat část rezerv kritizuje opozice. "V době ekonomického růstu by se měly rezervy tvořit, a nikoliv se jich bezhlavě zbavovat. Vláda už neví, co ještě udělat pro to, aby zalepila díry ve státním rozpočtu, které sama udělala," řekl poslanec za ODS Vojtěch Munzar.

Související