V prostorách prestižního londýnského Victoria & Albert Musea se před týdnem poprvé otevřela samostatná expozice věnovaná autům. Jejím hlavním tématem ale není technologický pokrok nebo design. Auto je tu prostředkem k bilancování uplynulého století, jehož vývoj automobily zásadně ovlivnily, médiem k reflexi současnosti a zdrojem otázek, jaká by mohla být jeho role ve světě budoucím. "Neoslavujeme tu auto čistě pro jeho krásu, ale díváme se na to, jak zásadně ovlivnilo svět, ve kterém žijeme," říká Brendan Cormier, hlavní kurátor výstavy s názvem Cars: Accelerating the Modern World (Auta: Zrychlování moderního světa). "Jde o relativně mladý fenomén, je mu zhruba 130 let, přesto definoval minulé století. S vynálezem auta se nezměnilo jen to, jak cestujeme, ale i kultura, reklama, způsob výroby a také prostředí, ve kterém žijeme − kvůli autům navrhujeme jinak i města, mění se ráz krajiny. A vlastně i náš vztah k rychlosti nebo nároky na bezpečnost se proměnily právě díky autům. Kdyby auta neexistovala, těžko si představit, jak by náš moderní západní svět vypadal."

Aut je v expozici docela málo, pouhých patnáct. Některá z nich jsou velmi vzácné modely nevyčíslitelné hodnoty. Mezi ně patří i jediné auto původem z Československa, precizně zrenovovaná Tatra 77, vyráběná ve 30. letech minulého století. Jiná jsou relativně obyčejná, například Volkswagen Brouk. Brendan Cormier neměl v úmyslu vystavit vozy kvůli jejich hodnotě, vybíral je podle dopadu na společnost. "Tatra 77 byla první sériově vyráběné aerodynamické auto. Působila tehdy, jako kdyby dnes přijel stíhací letoun na kolech − mnozí konkurenti v té době vyráběli ještě vozy podobné dostavníkům," vysvětluje Cormier. "Její design zásadně ovlivnila aerodynamika a touha po rychlosti, efektivitě a eleganci. Tyto hodnoty se pak přesunuly i do designu výrobků denní spotřeby." Auta by podle něj nebyla dnes tím, čím jsou, kdyby se spolu s nimi nevyvíjela i společnost. Kdyby průmysl nepřešel na pásovou výrobu a modernější způsoby produkce, kdyby vlády neměnily nebo nevymýšlely nové zákony, které jejich provoz, vlastnictví a rozšiřování infrastruktury umožnily.

Mladí lidé z měst objevují sdílenou ekonomiku

Osmatřicetiletý hlavní kurátor expozice ve Victoria & Albert Museu pochází z Kanady, už dlouho ale žije v Londýně. A přestože hlavním tématem jeho výstavy jsou automobily, Brendan Cormier nemá auto ani řidičský průkaz. Podle něj je to v britské metropoli naprosto logické. Město se denně potýká s dopravními komplikacemi − kdo cestuje autem, musí se připravit na dlouhé zácpy, zpoplatněný vjezd do centra i drahé parkování. I proto stále více mladých ve velkých městech na Západě auto vůbec nechce. A netouží po něm ani Cormier, dokonce ani po elektromobilu: "Je sice ekologický, ale je to pořád jen auto, neřeší tedy dopravní problémy, které centralizace měst přináší," dodává.

Cormierův vztah k autům není ojedinělý. Podobný postoj potvrzuje i letošní studie výzkumné společnosti Ipsos, která vycházela z průzkumu, jehož se zúčastnilo 93 tisíc mladých lidí z deseti zemí světa. "V současné době u mladých lidí pozorujeme, že hlavním tématem není ani tak elektromobilita, ale možnosti sdílení aut nebo alternativní způsoby dopravy," říká Jakub Bareš, vedoucí automotive oddělení v české pobočce společnosti Ipsos. "Důvody jsou zřejmé, koupě auta i jeho provoz jsou drahé a přitom pak většinu času jen stojí. Z dat, která vzešla z naší studie Ipsos Navigator Survey, je zřejmé, že využívání sdílené mobility je výsadou mileniálů. Nějakou její formu za posledních 12 měsíců využilo více než 52 procent respondentů, zatímco u respondentů starších 50 let je to pouze 18 procent. Je evidentní, že mladší lidé jsou otevřenější vůči novým formám vlastnictví nebo sdílení než lidé staršího věku, kteří byli zvyklí si na auto našetřit a koupit si jej."

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.