Autor těchto řádků je notorický optimista, jinými slovy informovaný pesimista a věřící realista. Optimismus je realističtější životní postoj, i když náročnější (nejsnadnější − zaručeně bez zklamání − je nihilismus). Už jen kvůli tomu, že život na této planetě jde − navzdory všem možným tragédiím − neustále dál a také kvůli tomu, že naše civilizace je dnes komplexnější, sofistikovanější, blahobytnější, mírovější a vyspělejší než generace před námi.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Přidávávat komentáře mohou pouze předplatitelé.
Standa Š. 08.12.2019 00:58
Nejsem si jistý, ale pokud ano, pak samozřejmě souhlasím :-)
Lucie Marelová 06.12.2019 20:24
Také jsem to pochopil tak, že poděkování bylo myšleno upřímně, nikoliv ironicky. Důležitější je ale smysl článku, tedy upozornění na nedobrou ekonomickou situaci vyspělých zemí a hrozící následky vnitřního zadlužování ekonomiky. Užitečný článek.
Luděk Havel 06.12.2019 18:58
Já bych řekl, že autor oběma pánům děkoval za sebevědomý postoj.
Standa Š. 06.12.2019 11:12
Tomáši, mám Vaše komentáře rád, ale nemohu s Vámi souhlasit, že bychom se měli hanbou propadat za vystupování pánů Hřiba a Novotného při komunikaci s Ruskem a Čínou. Ani z mého pohledu to nebylo jednání "s úctou", ale přesto se jich chci zastat. Podle mne je to totiž právě naopak, hanbou bychom se měli propadat za podřízenecké a nehrdé vystupování všech představitelů naší země, kteří těmto dvěma zemím dávali poslední roky najevo, že si k nám mohou dovolit co chtějí a my jim ještě poděkujeme a budeme je hájit proti světu. Zkušenost jiných států z "následků" nepoddanského a hrdého vystupování jejich představitelů vůči těmto zemím je důkazem, že obě zmíněné země pak reagují více v pozici rovnocenného partnera... A společný obchod a další úrovně spolupráce jim jen kvetou. Podle mne obě zmíněné země neuznávají "měkkost" a ohleduplnost v komunikaci s partnery a potřebují cítit od svého protějšku moc a sílu, aby mu dokázali upřímně projevit respekt. Postup pánů Hřiba a Novotného by snad mohl přispět k posílení efektivnějšího fungování vůči těmto zemím - k jednání s hlavou hrdě vztyčenou a vědomím své hodnoty.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru