Desítky světových politiků se v tomto týdnu sešly ve španělském Madridu na klimatické konferenci OSN. Chtějí prosadit snížení světových emisí skleníkových plynů, hlavně oxidu uhličitého. Cílem je takzvaná uhlíková neutralita, tedy úprava života a průmyslu tak, aby planeta byla schopna pohltit tolik CO2, kolik ho vyprodukuje. Vědci ale tápou v tom, jaké jevy způsobené klimatickou změnou mají jaký vliv a kde přesně.
Britský fyzik Tim Palmer varuje, že současné modely dopadů klimatické změny jsou nedostatečné, a už několik let prosazuje myšlenku společného klimatického výzkumu alespoň na úrovni Evropské unie, kde by státy sdružily své prostředky a měly šanci využít nejvýkonnějších počítačů, podobně jako v jaderném výzkumu. Pak by zacílení jakýchkoli opatření na snížení emisí mohlo být mnohem efektivnější. Palmer, který v Praze vystoupil na listopadové konferenci Next 100 think-tanku GARI, totiž nevěří, že lidstvo v nejbližší době vyvine technologii, která by v globálním měřítku byla schopna snížit objem oxidu uhličitého v atmosféře.
HN: Kterou aplikaci pro předpověď počasí používáte ve svém chytrém telefonu?
Ano, mám v něm nějaké aplikace pro předpověď. Ale mnohem důležitější je, odkud taková aplikace bere data. Nejúspěšnější, nejschopnější aplikace na počasí na světě jsou z mezinárodní organizace Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). Takže mám aplikace, které získávají data od nich. A to je přesně příklad evropské spolupráce, která vede k tomu, že Evropa dokáže vytvořit špičkový světový produkt. Doporučuji tedy každému, koho to zajímá, aby si zjistil, odkud jeho aplikace získává data.
◼ Vzděláním matematický fyzik se většinu své kariéry věnoval dynamice a předpovídání počasí a klimatu. Působí na Oxfordské univerzitě, kde má nyní například výzkumný program pro využití kvantových počítačů v předpovědi počasí a klimatu. Podílel se na vývoji metod a techniky matematického modelování předpovědi počasí. Tyto modely jsou nyní standardem po celém světě a používají se v řadě komerčních i humanitárních aplikací. Obdržel řadu vědeckých ocenění a britský řád CBE za přínos vědě.
◼ Při rozhovoru s jakýmkoli Britem se dnes člověk dříve či později dostane k tématu odchodu Spojeného království z Evropské unie. V případě Tima Palmera byla otázka zbytečná: na klopě svého saka měl odznáček s vlajkami Velké Británie a Evropské unie. A z jeho názorů je patrné, že si uvědomuje, jak důležitá je v dnešním světě vědecká spolupráce. Jaký tedy očekává dopad brexitu na vědu ve své vlasti? "Nyní těžko říci, možná bude zájem ve vědě s Evropskou unií dále spolupracovat," říká nepopiratelně britským způsobem.
◼ Do Prahy přijel v polovině listopadu na konferenci Next 100 think-tanku GARI a svou přednáškou ji zahájil. Zapojil se do mnoha diskusí dvoudenní akce. V zásadě představoval spíš vzácný typ vědce schopného vystoupit z úzké škatulky, účastnit se širší debaty a zároveň popularizovat svůj obor bez zbytečných teoretických odboček.
HN: Mění přísun velkých dat v poslední době předpovědi počasí radikálně, nebo znamená jen malé vylepšení v porovnání s tím, jak se způsob předpovídání doposud historicky vyvíjel?
Zlepšování předpovědi počasí je postupný proces. Za tři či čtyři roky si možná velké změny nevšimneme, ale když se podíváme třeba o 20 let zpět, zjistíme, že nastalo neuvěřitelné zlepšení. Stalo se tak díky třem věcem: lepším modelům a částečně díky tomu, že počítače jsou dnes mnohem výkonnější. Jiná věc jsou data ze satelitů na oběžné dráze, tedy pozorování z vesmíru. Před 50 lety jsme je měli maximálně z balonů nad pevninou nebo nad loděmi. A třetí věc je, že naše vědecké poznání se zlepšilo. Takže pokud jsme před 50 lety dokázali předpovědět počasí na dva tři dny dopředu, ve stejné kvalitě dnes dokážeme předpovídat na 10 dní až dva týdny.
HN: Předpovědi na den či dva dopředu jsou nyní opravdu poměrně přesné. Kdy můžeme čekat, že takové budou i pro delší časový úsek?
Podle mého názoru jsou nyní hlavní překážkou, a to jak pro předpověď počasí, tak pro dlouhodobý odhad vývoje klimatu, omezení vyplývající ze superpočítačů. Jejich výrobci se rychle blíží chvíli, kdy budou schopny výkonu 10 na osmnáctou početních úkonů za vteřinu. To bude mít nepochybně zásadní vliv na předpovědi počasí, pokud si ovšem meteorologické služby budou moci dovolit takové stroje koupit. Tohoto bychom mohli dosáhnout, pokud bychom mohli sdružit zdroje na mezinárodní úrovni. Bude to léta nepravděpodobné, pokud bychom záviseli jen na zdrojích jednotlivých států. V Evropě máme ono ECMWF, ale dosud nemáme nic takového pro klimatickou změnu, a tak je nyní naléhavým problémem, že potřebujeme přemýšlet, jak zlepšit naši schopnost předpovídat klimatickou změnu s pomocí sdružení zdrojů. V oblasti superpočítačů je to zřejmě nejkritičtější.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
