Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ve středu oznámil své rozhodnutí ohledně zastavení trestního stíhání předsedy vlády Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Zeman přezkoumával zářijové rozhodnutí pražského městského státního zastupitelství v Babišově případu a mohl ho potvrdit, nebo zrušit. Celý případ vzbudil pozornost z mnoha hledisek, ale poněkud stranou zůstala otázka, zda je možné "obnovení" trestního stíhání v tomto případě provést bez souhlasu Poslanecké sněmovny.

Připomeňme, že předseda vlády je současně poslancem. Jeho trestní stíhání je tak podle ústavy možné pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. Od 13. září je trestní stíhání předsedy vlády pravomocně zastaveno. Tím se dostáváme k jádru problému: jaký je právní charakter rozhodování státního zástupce o zastavení stíhání podle trestního řádu?

Jak je tomu v případě rozhodnutí nejvyššího státního zástupce, který může podle stejného předpisu do tří měsíců od nabytí právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců?

Věc je poněkud matoucí, protože nejvyšší státní zástupce přezkoumává zákonnost všech pravomocných rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nebo o nestíhání podezřelého. Na druhé straně je ale omezen zákonnou tříměsíční lhůtou. Jaký je tedy právní důsledek rozhodnutí o zastavení trestního stíhání?

Za pozornost stojí skutečnost, že ústava by neměla být vykládána prostřednictvím běžných zákonů. Zastavení trestního stíhání nezakládá překážku, že nelze rozhodovat dvakrát ve stejném případu. Lze si tedy představit nové trestní stíhání osoby po uplynutí určité doby, během níž by orgány činné v trestním řízení získaly nové poznatky.

V případě člena parlamentu by byl ovšem třeba nový souhlas s trestním stíháním. Liší se z hlediska právní podstaty, a zejména ústavy, v něčem situace do tří měsíců a po uplynutí této lhůty? Právě o tom pochybuji.

Možná tedy není zcela nepochybné, že by bylo na základě rozhodnutí Pavla Zemana možné pokračovat v popisovaném trestním stíhání předsedy vlády bez nového souhlasu Poslanecké sněmovny. Pokud pochybnost existuje, potom trestní řád stanoví, že rozhodnutí náleží Nejvyššímu soudu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru