Weby s konspiracemi a fake news mají podle odhadů Artura Fišera ze společnosti GroupM v Česku roční příjem z internetové reklamy kolem 20 až 30 milionů korun. V boji proti šíření záměrně nepravdivých zpráv by proto podle senátora Jiřího Drahoše (za STAN) pomohlo, pokud by zadavatelé reklamy neinzerovali na dezinformačních webech.
"Je nejvyšší čas začít se v hybridní válce aktivně bránit," uvedl Drahoš na pondělní konferenci o dezinformacích, která se konala v Senátu.
S podobným apelem se už před dvěma lety obrátila Evropská komise na asociace inzerentních agentur. Přestože se jich k této iniciativě připojila většina, konkrétní kroky ve vztahu k dezinformačním webům začaly podnikat jen ve třech státech. Jedním z nich je právě Česko. "Zkrácení příjmů z reklamy omezí činnost dezinformátorů a zabrání manipulacím a vytváření nenávistných nálad ve společnosti," věří výkonný ředitel Asociace komunikačních agentur Marek Hlavica.
V současnosti se společnosti nebrání žádné publicitě ani tomu, kde se na internetu objeví jejich reklama. Tedy zda se jejich značka objeví i na dezinformačních webech. Zavedenou praxi chce právě změnit Hlavica s asociací, která sdružuje většinu mediálních agentur. Inspirovat se chce Slovenskem, kde projekt konspiratori.sk vytvořil seznam všech dezinformačních webů a doporučuje inzerentům, aby při zadávání reklamy trvali na tom, že na těchto webech nechtějí být propagováni. Na tomto seznamu je také řada českých dezinformačních stránek.
Odborník na dezinformace František Vrábel ze společnosti Semantic Visions pochybuje, že omezení příjmu z reklamy přinese konec desítkám dezinformačních webů v Česku. Stránky podle něj získávají peníze na svůj chod například z Ruska. "Je třeba, aby se zavedly regulace sociálních sítí. Nejhorší šíření a zveličování dezinformačních informací probíhá prostřednictvím Facebooku," uvedl. Jako řešení situace navrhuje regulaci provozovatelů webů a sociálních sítí, kteří by byli odpovědní za obsah. Taková opatření by měla podle něj zavést Evropská unie.
