Obce sdružené v projektu STAR prošly za poslední roky značnou proměnou a využily mnoho příležitostí. Potenciál jejich rozvoje se však zdaleka vyčerpal. Dosavadní úspěchy lákají nové investice a otevírají prostor pro další podnikatelské příležitosti.
Na začátku projektu STAR byla především snaha vytvořit optimální podmínky pro to, aby zapojené obce co nejlépe využily prostor, který mají k dispozici. Aby nebyl zastavěn skladovými halami bez dalšího užitku, aby vznikla pestrá paleta pracovních míst, kde budou nacházet uplatnění i místní obyvatelé, a aby firmy a instituce fungovaly ve vzájemné symbióze natolik, že přitáhnou pozornost a zájem dalších. Takových, které by díky příbuzným cílům mohly spolupracovat a vytvářet i projekty, jež by bez úzkých vazeb patrně ani nevznikly. A aby případně vytvořily i vhodné podhoubí pro vznik nových firem, především spin-offů a start-upů.
Například u obce Zlatníky-Hodkovice za tímto účelem postavila společnost InnoCrystal unikátní Pražské inovační centrum. Jeho primárním cílem je poskytnout vhodné prostředí pro spin-offy, menší biotechnologické a oborově příbuzné firmy a instituce, které by mohly těžit z blízkosti centra Biocev. Centrum budící pozornost už svou architekturou nabízí v součtu 3000 metrů čtverečních rozdělených do čtyř sekcí se sociálním a dalším zázemím. Nechybí kuchyňky, místnosti pro pořádání porad či videokonferencí ani prostor pro potřeby větších akcí. Za pěkného počasí lze především akce utužující vzájemné vztahy pořádat také na terase s výhledem do místní krajiny.
Symbióza a unikátnost regionu prospívají byznysu
Prostory mohou sloužit a také slouží i jako klasické coworkingové centrum pro začínající podnikatele a start-upy, jejich předností však je, že je lze přizpůsobit potřebám laboratoří, především zmíněných biotechnologických spin-offů.
"Jsme soukromý subjekt, podíleli jsme se na založení STAR. Naším cílem je vědcům, kteří mají nápady a chuť podnikat, poskytnout zázemí a prostředí, ve kterém by mohli pracovat a kooperovat s podobnými subjekty. Chceme se věnovat především biotechnologickým firmám a podpořit spin-offy v oblasti health care. To se nám však zatím moc nedaří. Je to asi částečně tím, že v ČR prakticky neexistuje systematická podpora vzniku spinoffových firem," uvádí k záměru a jeho nelehkému naplňování Petr Kotal, zakladatel InnoCrystalu a bývalý výzkumný kolega profesora Pavla Martáska, šéfa nedalekého centra Biocev.
Mám zkušenosti z řady měst a obcí, kde nelze vést konstruktivní jednání. To tady není. Zastupitelé si vás vyslechnou, poradí se, jestli se mezitím dohadují, to nevím, ale vyjde z toho racionálně zpracovaný úsudek, který má hlavu a patu, se kterým se dá pracovat. Když ne, máte možnost to připomínkovat a jednat.
Popřál bych hybatelům regionu STAR, aby vydrželi. Nebudou to mít jednoduché, ale myšlenka je velmi dobrá. Zatímco jinde hledají důvody, proč to či ono udělat nelze, oni hledají způsoby, jak pomoci. Hledají symbiózu. Neuzavřeli se jen do svých obcí s tím, že je dění v těch druhých je nezajímá. Klobouk dolů před mírou nadčasovosti. Takhle by měla vypadat regionální politika.
Profesor Martásek si přitom důležitou roli spin-offů uvědomuje a hodlá se podle svých slov také zasadit o to, aby se situace do budoucna změnila: "Momentálně se nacházíme v takzvaném období udržitelnosti, které potrvá do konce příštího roku. V jeho rámci máme omezené možnosti, ale důležitost podpory vytváření spin-offů si plně uvědomujeme a hodláme se této oblasti věnovat. Z úspěšného spin-offu má užitek i mateřský ústav."
Spin-offy patří mezi slabiny českého vědeckého a výzkumného světa. Vznikají zatím spíše poskrovnu a jen těžko sbírají zkušenosti. Ve světě je přitom běžné, že univerzity a vědecké instituce podporují vznik firem, které by s pomocí externího kapitálu dotáhly slibné výsledky jejich primárních a aplikačních výzkumů do komerčně využitelné podoby. V případě úspěchu získají prospěch všichni: tým, který učinil zajímavý, komerčně využitelný objev, dostane příležitost dotáhnout nápad do konce, a ne ho jen prodat jiným. Mateřská instituce, jež do společného podniku vloží nebo prodá licenci, získá podíl na komerčním úspěchu a investor smysluplně rozmnoží svůj kapitál a pomůže dobré věci. Spin-offy by koneckonců měly přinést užitek i České republice, jsou cestou k tomu, aby se peníze vložené do výzkumu lépe zhodnocovaly a vracely. Vznik technologicky vyspělých firem je navíc pro nás jednou z mála cest zajištění vysoké úrovně hospodářství do budoucna.
"Žiji ve Švýcarsku, kde je biotech velmi rozvinutý. Tamní univerzity, například ETH, generují zhruba 50 spin-offů ročně. Ta země není až tak odlišná od naší, je třeba si jen uvědomit, že podnikání není nic špatného, že je přirozenou a návaznou součástí a že pokud je spin-off úspěšný, prospívá to i instituci, ze které výzkum vzešel," uvádí ze svých zkušeností Petr Kotal.
První vlaštovka
Vraťme se ale k Pražskému inovačnímu centru. Není totiž úplně pravda, že by se zde původní záměr alespoň zčásti nenaplňoval. Zhruba čtvrtina objektu mu už úspěšně slouží. Na laboratoře vyžadující vysokou čistotu prostředí ho proměnila společnost Scimed Biotechnologies zaměřená na kmenové buňky, biomateriály a jejich kombinaci pro použití v regenerativní medicíně. Založena byla předními experty v oblasti regenerativní terapie kmenovými buňkami a řízena je manažery a investory jedné z největších investičních skupin v ČR. S využitím špičkových technologií se zaměřuje na vývoj a výrobu produktů příští generace, především léčivých přípravků v oblasti hojení ran, osteoartritidy a popálenin.
"Volba vybudovat laboratoře v regionu STAR byla strategickým rozhodnutím. V rámci našeho výzkumu a vývoje spolupracujeme se špičkovými pracovišti Biocevu v sousední obci. Z rostoucího potenciálu regionu STAR chceme těžit i do budoucna," uvádí k potenciálu lokality Jakub Sadílek, business development manager Scimed Biotechnologies.
Zbylé prostory momentálně využívá jako coworkingové centrum na 25 firem a podnikatelů, ať už formou pronájmu stálých míst, nebo míst sdílených. Výhodou je, že se o ně zdejší tým téměř kompletně postará. Poskytuje jim nejenom zázemí, sídlo firmy, prostory pro vzájemné setkávání a kooperaci, připojení k internetu či vnitřní vybavení na úrovni moderních zařízení podobného druhu, ale také pomoc v oblastech, ve kterých se obvykle začínající podnikatelé příliš neorientují. Může jít o pomoc se založením firmy, vyladěním byznysplánu nebo poradenství v oblasti účetnictví či získávání dotací. Prostoru pro firmy hledající takový servis je tu více než dost. A pomocnou ruku v oblasti konzultací podává společnost InnoCrystal podle slov Petra Kotala svým klientům jako bonus k základním službám zdarma.
Potenciál velkých příležitostí
Největší potenciál dalšího rozvoje má z trojlístku obcí STAR v tuto chvíli patrně Vestec. Už nyní je tu největší a nejpestřejší komerční zóna, zároveň i prostor pro další rozvoj obce a příliv investic i podnikatelských příležitostí. Největší plány má starosta s ulicí Vídeňská. S velkým provozem, který na této třídě panuje, toho sice v dohledné době mnoho nezmůže, ale díky vytváření nových pracovních míst se alespoň snaží, aby dopravní zatížení obyvatele trápilo co nejméně. Tedy především proto, že nebudou muset trávit čas v kolonách dojížděním do práce, za nákupy či třeba za kulturou. "Když budou místní pracovat tady a do práce, obrazně řečeno, chodit v pantoflích, je to nejlepší řešení dopravy," říká Tibor Švec, starosta Vestce.
Vídeňskou by rád zkultivoval a vytvořil z ní jakýsi bulvár plný obchodů a služeb pro občany. Tento záměr podporuje i Zdeněk Prázdný, majitel a ředitel developerské skupiny Traxial. Byl to právě on, kdo ve Vestci v první polovině 90. let stavební boom na poli komerčních nemovitostí zahájil výstavbou první velkoprodejny potravin na našem území. K Vestci má, jak sám říká, v podstatě osobní vztah. To se týká i samotné Vídeňské. Sídlí tam řada klientů jeho společnosti a díky tomu, že se jim v posledních letech daří, potřebují více prostoru. Zdeněk Prázdný by jim chtěl nabídnout nové prostory v připravovaném rozšíření komerční zóny, čímž by zároveň napomohl uvolnit objekty pro potřeby realizace vysněného bulváru. "Stávající objekty už dnes mnohým nevyhovují, třeba proto, že narostly. Vytvořil jsem tedy projekt zhruba 14hektarové zóny, která navazuje na systém STAR," uvádí k možnosti přestěhovat některé firmy z Vídeňské do vhodnějších, nových objektů Zdeněk Prázdný. "Obec by byla ráda, kdyby podél hlavní komunikace lehčí průmysl vymizel a vytvořila se tam obchodní zóna. My máme v úmyslu se na tom podílet. Stávající firmy bychom byli schopni převést do nově vznikající zóny a sem přenést hlavně obchody," doplňuje k plánům rekultivace ulice ředitel Traxial Group. Chválí přitom korektní a věcné vyjednávání místních zastupitelů. Chápe, že obec hájí především zájmy svých občanů, a oceňuje, že přitom nehází podnikatelům "klacky pod nohy", ale že vedou konstruktivní a věcná vyjednávání. Připouští, že kvůli nastaveným pravidlům obce a STAR musel odmítnout například lukrativní nabídku DPD, ale postoj starostů chápe a sám ve STAR spatřuje příležitosti.
"Vzájemná podpora je zde veliká, sdílíme nápady. Například Vestec nemá náměstí a my se jim snažíme pomáhat hledat vhodné řešení," říká Prázdný s tím, že úřad by rád vybudoval náměstí na pozemcích proti radnici. Jejich majitelé však s tímto záměrem nesouhlasí, a proto se hledá jiné vhodné místo.
Aktuálně tedy obec s developerem spolupracují na vyladění záměru vybudování již zmíněného rozšíření komerční zóny. Její výstavba by už měla probíhat plně v souladu se zásadami STAR. "Developerský projekt, který se teď v komerční zóně rodí, poprvé pracuje se zastavovací studií komunikací, inženýrských sítí a budoucích pozemků. K tomu dříve docházelo jen v obytné zóně. Developer se musel přizpůsobit, vzniká zastavovací studie, která má hlavu i patu. Jsou tam i další pozemky, které by měly sloužit potřebám vědy a výzkumu navazujícího na Biocev, říká starosta Vestce.
Se symbiózou s Biocevem počítá Zdeněk Prázdný také u navazujících komerčních projektů. Vyjednává například s jednou farmaceutickou firmou, aby ve Vestci své produkty nejen balila, což dělá už nyní, ale i vyráběla. Krom toho by zde mělo vyrůst datové centrum, jehož odpadní teplo bude využíváno pro vysoušení odpadních kalů z regionálních čistíren odpadních vod tak, aby byly využitelné na kompost. Připravovaná část průmyslové zóny by zároveň měla plnit funkci odhlučňovací bariéry mezi obcí a dopravou značně zatíženým okruhem.
Symbióza obce a vědy prospívá lidem i byznysu
Pokud zavítáte do Dolních Břežan, nabudete možná dojmu, že tady je už všechno hotové. Bezpočet nádherně zrekonstruovaných budov, mezi nimi nové, architektonicky vysoce zdařilé, nové náměstí, parky, dokonce i nový, na české poměry dosti netradiční, ale opět velice vkusně vybudovaný hřbitov.
Oproti ostatním dvěma obcím tvořícím STAR se díky přítomnosti vědeckých a výzkumných center i navazujících komerčních subjektů přímo v obci tady podařilo vytvořit symbiózu s přesahy, jaké pomohly oživit třeba pražskou čtvrť Karlín. Díky tomu, že dnes do obce dojíždí za prací několik tisíc lidí, kteří zde tráví velkou část dne a řada místních přestala jezdit za prací jinam, takže v obci zůstávají i přes den, posílila se kupní síla obce natolik, že zde mohly vzniknout a úspěšně fungovat i restaurace, hotely a jiné služby na úrovni a v množství, jaké by jinak čtyřtisícová obec nemohla uživit.
Příkladem může být renesanční zámek v Dolních Břežanech, který je v majetku pražského arcibiskupství. Mezi lety 2016 a 2018 zde proběhla rekonstrukce a komplex dnes funguje jako čtyřhvězdičkový hotel Chateau Clara Futura s kapacitou 80 lůžek. Nechybí konferenční místnosti ani restaurace. Rekonstrukce zahrnula i revitalizaci okolí, díky níž byla zpřístupněna severní část přilehlého parku. Jižní část na rekonstrukci čeká.
V těsném sousedství zámku a vlastně i moderních vědeckých center byl vystavěn Olivův pivovar. Také tento objekt nabízí ubytovací kapacity a gastronomii na vysoké úrovni. Navíc zde majitel provozuje pivní lázně včetně relaxačních a zdravotních masáží.
Podobně je tomu v Dolních Břežanech s celou řadou obchůdků a služeb. Dalšího rozšíření by se měla dočkat místní poliklinika. V plánech je výstavba parkovacího domu, hledají se i možnosti řešení bydlení vědců a zaměstnanců vědeckých center. I ty ostatně počítají s dalším rozšiřováním.
Článek byl publikován v magazínu Region STAR.
Symbióza a unikátnost regionu prospívají byznysu
