Rentgenová kamera vyvinutá v Dolních Břežanech má nejvyšší prostorové rozlišení na světě. Používá se v rentgenových mikroskopech a tomografech pro materiálový výzkum a v biologii.

V 90. letech navazovali zakladatelé dnešní společnosti Rigaku Innovative Technologies Europe (RITE) téměř na 30letou historii vývoje rentgenové optiky na Akademii věd. Začínali ve sklepě paneláku a podíleli se na vývoji vzorku optiky pro zdroj rentgenového záření s revolučními vlastnostmi společně s vědci z ústavu Medical Research Council v Cambridgi, kde pomocí rentgenové difrakce objevili strukturu DNA i pozdější nositelé Nobelovy ceny Watson a Craig.

Později, když byla spolupráce s Cambridgí u konce, využila tehdejší společnost nabídky rozvíjet dále své dovednosti v nové české pobočce japonské firmy Rigaku, vyrábějící rentgenové přístroje, a tak se před deseti lety zrodila Rigaku Innovative Technologies Europe, která dnes sídlí v Dolních Břežanech. Kromě RITE má Rigaku výzkumná centra také v Tokiu a v americkém Detroitu.

V Dolních Břežanech firma nejen vyvíjí nové technologie, ale rovněž vyrábí a dodává výrobky do celého světa. Český tým Rigaku vlastní několik patentů. Největší rozlišení na světě má například jejich rentgenová kamera, díky níž může člověk rozpoznat objekty velké asi půl mikrometru, to je polovina miliontiny milimetru. Tato středočeská technologie, která je několik let celosvětově nejlepší v oboru, také dala vzniknout japonskému mikrotomografu. První mikrotomograf v Evropě byl instalován v Brně, kde Rigaku také zřídilo společnou laboratoř s VUT. Mikrotechnologie z Břežan se používá rovněž k výrobě různých detektorů, přesných měřičů rentgenového záření, v biologii, v nanotechnologiích či farmacii. "Sleduje se pomocí ní vnitřní obsah pilulek, jestli se látky v nich nemění v čase a jak silný povlak je třeba, když se pilulka vyrábí," poodhaluje svět regionální firmy Ladislav Pína.

Rentgenová kamera, díky níž může člověk rozpoznat objekty velké asi půl mikrometru
Rentgenová kamera, díky níž může člověk rozpoznat objekty velké asi půl mikrometru.
Foto: RITE

Češi zabývající se pod japonskou značkou rentgenovými technologiemi v současnosti spolupracují také s břežanským laserovým výzkumným centrem. Na společný výzkum dostali dotaci v podobě inovačního voucheru od Středočeského inovačního centra (SIC).

"Každá spolupráce s akademickým a univerzitním sektorem je vysoce hodnocená průmyslovým i grantovým okolím. Ten, kdo má takovéto kontakty a druh spolupráce, má znak kvality. Společný výzkum praxe a akademické sféry nese oboustranný prospěch. V HiLASE je přístrojové vybavení, které nemáme a které jsme mohli díky podpoře z inovačního voucheru využít. Bez něj bychom se k němu nedostali. A to je skutečná hodnota," říká jeden ze zakladatelů firmy v Dolních Břežanech a její ředitel, odborník v oblasti aplikované fyziky Ladislav Pína. Rigaku přitom spolupracuje i s dalšími vědeckými pracovišti.

V HiLASE odborníci z Rigaku zkoumali působení laseru na funkční povrchy různých materiálů za účelem zušlechtění jejich povrchu. "U našich výrobků to znamená zvýšení konkurenceschopnosti. Zkušenosti využijeme při vývoji inovovaných přístrojů pracujících s rentgenovým zářením, ve kterých budou takto zušlechtěné materiály použity. Ve výzkumu s pomocí inovačního voucheru jsme si konkrétně ověřovali parametry působení laserového svazku na jeden měděný díl používaný v těchto přístrojích. "Výsledkem by mělo být zvýšení funkčních parametrů jeho povrchu," vysvětlil Ladislav Pína, který také stále přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Článek byl publikován v magazínu Region STAR.

Související