Region STAR v Dolních Břežanech je podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, v současné době nejlépe fungujícím vědecko-technologickým a byznysovým parkem v České republice s potenciálem ukázat skutečný přínos spojení vědy a soukromého sektoru

Se vznikem a rozvojem regionu STAR jste díky svým aktivitám nesmazatelně spojen. Jak tento projekt hodnotíte?

Myslím si, že jde o naprosto unikátní projekt, který nemá ve zbytku České republiky obdoby. Do Břežan se podařilo dostat úplně všechno, a to v ideální konstelaci − jsou tam skvělé české spin-offy z akademických institucí a zahraniční firmy i české firmy, které společně spolupracují na unikátních technologiích, které český průmysl potřebuje. A tato synergie je zároveň jeho největší přidanou hodnotou, protože se podařilo propojit světy, které spolu u nás jinak příliš nespolupracují a rozvíjejí se spíše mimoběžně. V této oblasti jsme dokonce na chvostu celého OECD, což je alarmující.

Z jakého důvodu jsme na tom v tomto ohledu tak bídně?

Těch důvodů je více, ale hlavním asi je orientace naší ekonomiky. Ta je více méně subdodavatelská a chybí zde centrály zahraničních firem, které by sem vývoj a inovace přinesly. Nadnárodní společnosti tady mají hlavně dceřiné firmy, které k vývoji nepustí a nechají si ho v matkách pro sebe. Takže zde působí jen poměrně malé procento společností ať už zahraničních, nebo českých, které ve svém portfoliu vývoj mají. A kromě toho v obou těchto světech panují poměrně silné předsudky. Firemní sektor má akademiky za divné pavouky, kteří žijí v jiném časoprostoru a nejsou schopni flexibilně reagovat na poptávku, a akademici zase ve firmách nevidí seriózního partnera. Mají strach z nerovného postavení a z toho, že nedostanou za svou práci ani adekvátně zaplaceno. Překonat tyto předsudky je velmi těžké, ale když se to povede, tak je z toho ve většině případů perfektní spolupráce s opravdovými výsledky. Protože jenom když spojíte nespojitelné, vznikne něco unikátního.

Radek Špicar

Je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy, největšího tuzemského zástupce českých podnikatelů. V akademické oblasti se Radek Špicar věnuje společenské odpovědnosti podniků a ekonomické diplomacii. V minulosti působil jako náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku a později coby ředitel pro vnější vztahy Škody Auto nebo ředitel think-tanku Aspen Institute Prague. Absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze a University of Cambridge.

Radek Špicar
Foto: Libor Fojtík

Vraťme se k regionu STAR. Jaké ingredience bylo třeba dodat, aby mohl vzniknout?

Mnoho firem do Dolních Břežan přicházelo ještě dříve, než vůbec vznikl region STAR, protože tato obec má výtečnou polohu. Je blízko letiště a hlavního města, v němž jsou koncentrované univerzity i byznys, ale zároveň stojí mimo něj, takže dosáhne na evropské peníze, na které by jako součást Prahy neměla nárok. Důležitou ingrediencí byla také výtečná obecní politika. Několik lidí v regionu a postupném příchodu firem vidělo potenciál a zasadilo se o rozvoj obce i služeb v ní. Tak mohlo vzniknout perfektní zázemí pro všechny lidi, kteří chtěli v regionu pracovat a také bydlet. Bylo třeba z obce vybudovat moderní místo nejen s kvalitním bydlením a školami, ale také vytipovat a získat pozemky vhodné pro další rozvoj a kromě toho do místa dostat zajímavou vědeckovýzkumnou instituci, která přiláká soukromý sektor. A vtip je v tom, že všechny tyto věci musí fungovat současně.

Existuje v České republice nějaký podobný příklad funkčního byznysově technologického parku?

STAR v Dolních Břežanech je skutečně jedinečný, ale jeho významu a kvalitě se určitě blíží některá regionální inovační centra. Nejlepší je dle mého soudu JIC, tedy Jihomoravské inovační centrum v Brně. Město i kraj cítilo, že je třeba takové místo vytvořit, ale byli si vědomi toho, že od projektu musí dát do jisté míry ruce pryč, aby centrum netrpělo opakovaně se měnící politickou reprezentací. Do tohoto projektu tak mohli přijít kvalitní lidé, kteří měli vizi, víru, nezávislost a dostatek financí. Region navíc perfektně podporoval příchod privátního sektoru a výsledkem je například Kiwi, což je český vyhledávač letenek, který používá zcela unikátní algoritmus ke kombinování letů.

Pokud je projekt STAR unikátní a plně funkční, existuje ještě nějaká další meta, kam by se mohl posunout?

Region STAR má výtečně položené základy, na nichž se už dá opravdu velmi dobře stavět. Určitě lze ještě vylepšit dopravní obslužnost a některé další služby, ale základ toho posunu vidím v tom, že si region už bude pečlivě vybírat, jaké firmy v něm budou působit. A podstatným faktorem při výběru by měla být perspektivnost oboru podnikání v blízké budoucnosti. Je nutné tam dostat společnosti, které budou i za deset let pionýři a tahouni, takže je třeba cílit na oblasti typu biomedicína, umělá inteligence, 3D tisk, vývoj nových materiálů a podobně. A spíše si myslím, že je třeba začít od menších hráčů, kteří jsou vysoce inovativní a dobře zapadají do mozaiky celého ekosystému, patří jim budoucnost a nebojí se spolupracovat s ostatními.

Jak do České republiky, a potažmo třeba i do STAR přitáhnout vývoj a výzkum zahraničních firem, které zde mají v současné době hlavně dceřiné společnosti orientující se na subdodávky?

Klíčem k úspěchu jsou kvalitní lidské zdroje. Třeba v Německu jich už v současné době mnoho není a jsem přesvědčený, že Němci sem budou velmi rádi posílat investice do vývoje, když tu budou lidé, kteří je efektivně využijí. A důležitý je samozřejmě i propracovaný systém pobídek, aby investoři měli i další důvod sem přijít. Bohužel musím přiznat, že v tomto jsme poněkud zaspali, náš pobídkový systém, vycházející spíše z kvantity vybudovaných pracovních míst než z jejich kvality, je už mnoho let překonaný. Proto jsem skutečně rád, že se letos podařilo zákon o investičních pobídkách novelizovat tak, že je nově zaměřený na výzkum, vývoj, vyšší přidanou hodnotu a lákání těchto investic.

Jak se díváte na význam primárního výzkumu, který se v mnoha vědeckých centrech hojně praktikuje? Neměl by se začít klást důraz na výzkum aplikovaný?

Základní i aplikovaný výzkum jdou ruku v ruce a oba se navzájem potřebují. Myslet si, že se můžeme zbavit základního výzkumu, který je nejistý, finančně náročný a dlouhodobý, je velký nesmysl. Základní výzkum je strašně důležitý, ale nesmí to být konečná stanice. V minulosti se na základní výzkum skutečně kladl větší důraz a to je asi potřeba nyní trochu změnit, respektive najít mezi oběma rovnováhu. A pak bude ještě třeba zapracovat na přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Ten u nás trvá strašně dlouho a mnoho výtečných věcí se v tom procesu rozplyne.

Tím se dostáváme ke spin-off firmám, které v ČR nejsou zatím příliš obvyklé. Jak to změnit?

Situace se lepší, ale spin-offů je zatím skutečně málo, což je opět dáno mnoha faktory. Skutečně špičkových univerzit, které se mohou poměřovat s těmi světovými, je u nás jako šafránu, a navíc i na těch našich nejlepších se stále mnoho lidí kouká přes prsty na cokoliv, co zavání byznysem. Aby mohl z univerzity či výzkumného ústavu vzniknout spin-off, tak se musí otevřít vnějšímu světu a nepohrdat privátním sektorem. A k tomu potřebujete i určité institucionalizované prvky ve fungování jako například správní radu, která bude mít důležitou roli, bude moci ovlivňovat chod univerzity a v níž budou i zástupci z onoho vnějšího světa. Bez toho spin-offy nemohou vznikat.

Proč v současné době správní rady takto nefungují?

Současný stav je daný zákonem a politici se bojí tento zákon změnit. Vědí, že by ihned narazili na odpor akademické obce, která je uzavřená a nemá zájem se otevřít. Osobně bych považoval za správné i posílit roli rektorů, kteří teď nemají v oblasti fungování celé univerzity příliš velké pravomoci. Ale tato případná legislativní změna potřebujete politiky, kteří budou mít odvahu takto nepopulární kroky udělat. Bez nich se situace nezlepší.

Článek byl publikován v magazínu Region STAR.

Související