Do roku 2040 klesne výkon uhelných elektráren více než desetkrát a v provozu zůstane jen nedávno spuštěný zdroj v Ledvicích. Nově ustavená vládní uhelná komise má v příštím roce vydat doporučení, kdy by se měla Česká republika definitivně zbavit závislosti na uhlí a čím uhelné elektrárny nahradí.

Další dvě relativně nové elektrárny Tušimice a Prunéřov budou podle ředitele divize klasické energetiky ČEZ Ladislava Štěpánka v provozu zhruba do roku 2037. Do obnovy a výstavby těchto bloků dal ČEZ v poslední dekádě okolo stovky miliard korun. První uzavírky ale ČEZ chystá už v nejbližších letech. Na řadu přijdou některé bloky v Mělníku, Prunéřově a Ledvicích. Největší debata se dnes vede o budoucnost elektrárny Počerady, kterou chce společnost prodat firmě Sev.en Energy. Důvodem plánovaného uzavření uhelných elektráren není jen snaha o lepší ovzduší. Na uhelné elektrárny dnes totiž nejvíce dopadá rostoucí cena emisních povolenek. Každý velký producent si musí kupovat jednu povolenku na tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší. Klesající počet emisních povolenek na trhu může podle analytiků jejich cenu v dalších letech zvýšit na dvojnásobek. Výroba elektřiny z vysokoemisního uhlí by tak mohla podražit natolik, že už by těžba komodity přestala být rentabilní.

Celý ekonomický propočet by ještě mohla ovlivnit uhlíková daň. Tu zatím plánuje Německo, o jejím zavedení však uvažovalo i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které si o ní na základě usnesení Sobotkovy vlády z ledna 2017 vyžádalo doplňující informace. Zatím ovšem ministerstvo tuto daň zavést neplánuje.

40 %

V současné době pochází z uhlí asi 40 procent elektřiny v ČR. V roce 2010 to byla ještě více než polovina a podíl bude dále klesat.

Kdy padne rozhodnutí o ukončení těžby?

Nově ustavená uhelná komise má pomoci s rozhodnutím, jakým způsobem odklon od uhlí proběhne. Má řešit nejen útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix České republiky včetně obnovitelných zdrojů či jádra.

Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Greenpeace chtějí od uhelné komise v horizontu zhruba jednoho roku jasné doporučení konkrétního data konce uhelných zdrojů u nás, přičemž by preferovaly obdobné datum odchodu od uhlí jako Německo, tj. po roce 2030. Takové datum vyplynulo i z výpočtů expertní energetické firmy Energynautics, pokud ČR sníží masivní vývoz elektřiny a využije možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů.

Ekologické organizace kritizují také to, že náš stát stále exportuje zhruba 15 % vyrobené elektřiny, která se zčásti vyrábí právě z uhlí. "Kdybychom přestali vyvážet elektřinu, byli bychom do roku 2030 schopni nahradit minimálně 64 % produkce elektřiny z uhelných elektráren obnovitelnými zdroji, konkrétně fotovoltaickými a větrnými elektrárnami," uvedl nedávno Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů.

Před okamžitým odstavením všech uhelných elektráren však varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy.

S ukončením spalování uhlí v ČR v roce 2038 zásadně nesouhlasí ani energetici, podle kterých bude nutné provozovat uhelné elektrárny i po roce 2050. "V současné době jsou téměř všechny velké zdroje buď připravené na nové limity, nebo budou končit. Investiční cyklus v klasické energetice je zhruba 20 let, tedy o budoucnosti zainvestovaných bloků se bude znovu rozhodovat před rokem 2040," uvedl výkonný ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Čím se fosilní palivo nahradí?

V současné době pochází z uhlí asi 40 procent elektřiny v ČR, v roce 2010 to byla ještě více než polovina. A podíl bude dále klesat.

Ekologové a sdružení provozovatelů alternativních zdrojů se snaží prosadit více obnovitelných zdrojů. Jejich podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává. Návrh Národního klimaticko-energetického plánu, který se příliš nelíbí Evropské komisi, počítal původně jen s 20,8procentním podílem, nyní, pod tlakem EU, byl tento podíl navýšen na 22 procent.

Namísto toho sází Česká republika na rozvoj jaderné energetiky, konkrétně na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Ta získala na konci srpna kladný posudek vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, od ministerstva životního prostředí (MŽP). Mluví také o tom, že bude potřeba postavit nové bloky i v Temelíně.

Tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se bude podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka vypisovat, až bude hotova smlouva mezi vládou a firmou ČEZ, jejíž dceřiná firma má zajistit stavbu i financování. To se má stát do konce roku.

U Cínovce vytěžíme lithium za 25 miliard korun, tvrdí Australané

Vedle těžby uhlí probíhá intenzivní diskuse také o plánech na těžbu strategické suroviny lithium.

Společnost European Metals Holdings (EMH) se sídlem v australském Perthu, která je držitelem práv k průzkumu těžby lithia na Cínovci v Krušných horách, přepočítala ziskovost svého projektu. Zatímco dříve odhadovala čistou současnou hodnotu projektu zhruba na 500 milionů dolarů, nyní je to již 1,1 miliardy dolarů (25 miliard korun). Navzdory této lákavé sumě peněz však zůstává osud těžby lithia v Česku nejistý.

Podle aktuálního odhadu expertů EMH bude možné z cínoveckého ložiska vytěžit 25 267 tun uhličitanu lithného ročně (cca 4700 tun čistého lithia). Náklady na získání jedné tuny uhličitanu lithného mají činit 3435 dolarů, tedy hluboko pod tržní cenou. Australský zájemce o těžbu v Krušnohoří provedl pět vrtů do hloubky až 340 metrů. Hornina obsahující lithium, cín a wolfram se nachází v hloubkách zhruba od 200 do 300 metrů. Podíl oxidu lithného v hornině se zde pohybuje okolo 0,5 procenta. Průzkum narazil i na bohatší úseky, ve kterých jeho podíl převýšil jedno procento. Potvrzují se tak předchozí odhady, podle kterých se v okolí Cínovce nachází nejbohatší ložisko lithia v Evropě.

Šéfové EMH však ve svých oznámeních pro burzu a akcionáře mlčí o politickém riziku. Premiér Andrej Babiš nechce připustit, aby se těžby lithia ujal soukromý těžař, a lithium se stalo i tématem sněmovních voleb v roce 2017. Řešením problému má být společný podnik se Severočeskými doly ze Skupiny ČEZ, díky níž by českým státem ovládaný subjekt získal v EMH většinový podíl. ČEZ si vzal půl roku času na rozmyšlenou, rozhodnutí o případném vstupu do těžby lithia má padnout do konce letošního roku.

Šance projektu na úspěch se odrážejí v ceně akcií EMH na londýnské burze. Na počátku roku 2016 vycházela jedna akcie na 7,6 britské pence, vlna nadšení po objevení bohatých ložisek na Cínovci vytáhla cenu až na 80 pencí v dubnu 2017. Jakmile začali právo soukromé firmy těžit lithium zpochybňovat politici ANO 2011, SPD a KSČM, začala cena akcií padat. Od konce loňského roku cena akcie EMH kolísá mezi 16 a 20 pencemi.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.

Související