Politická odvaha rozhodnout o výstavbě nového jaderného bloku nebyla zatím dostatečná, nelze se tomu však moc divit. Investice tohoto druhu je v poslední době hodně riziková. Bez krytí aspoň části rizik státem takový závazek nemůže soukromá společnost převzít. Zvláště pak ne na tak dlouhou dobu, jakou představuje výstavba a provoz jaderné elektrárny. K tomu se však politici moc neměli. I když zřizovali komise a odvolávali se na státní energetickou koncepci, termín rozhodnutí a dostavby opakovaně posouvali. Připomeňme např. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který vláda přijala v červnu 2015.

V poslední době se zdá, že přece jen dochází ke změně ve prospěch jádra. Významným krokem je například konkretizace představ o tom, jak by bylo možné nový jaderný blok financovat. Aktivnímu přístupu k jádru přispěly i zcela konkrétní plány na útlum uhelné energetiky, která se při stále rostoucích cenách povolenek na vypouštění emisí dostává na neekonomickou úroveň a je nepřijatelná i z hlediska klimatických závazků. Jak však uvádějí samotní aktéři, například ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, za pět minut dvanáct už bylo.

Jde zatím o první kroky

Ve shodě vlády, konkrétně premiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, se politické rozhodnutí pravděpodobně opravdu rodí. Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Podle ní roli investorů nových jaderných zdrojů převezmou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ: EDU II pro Jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Jadernou elektrárnu Temelín. Projednaný materiál počítá s tím, že investice by měla být placena Skupinou ČEZ − a to jak za přispění externích, tak i vlastních zdrojů. Vláda je konečně připravena převzít garance za rizika.

250 mld. Kč

Na tolik je odhadována cena nového bloku dukovanské jaderné elektrárny, která by měla být uvedena do provozu po roce 2035.

Prioritu má stavba v Dukovanech, nový blok by měl mít instalovaný výkon 1200 megawattů (MW).

"Mojí ambicí je připravit jízdní řád k tomu, aby se do konce roku 2022 vybral dodavatel. Samozřejmě ale nemůžeme garantovat, že to tak bude, protože existuje celá řada okolností, na které musíme brát zřetel," řekl ministr Havlíček v Třebíči na setkání s místními občany a firmami.

Záměry podpořil také premiér Babiš. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti vyhlásil, že musíme prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdybychom kvůli tomu měli porušit evropské právo. Jsou to hodně silná slova, podle premiéra však jde o energetickou bezpečnost.

S Evropskou komisí potíže být samozřejmě mohou. Je zřejmé, že nejaderné země, nebo ty, které se jimi hodlají rychle stát, jako např. Německo, budou proti výstavbě jakéhokoli jaderného bloku ve své blízkosti. Dalším argumentem obvykle bývá podezření, že dochází k zakázané státní podpoře. Nicméně Evropská komise jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, tak maďarské Paks nakonec došla k závěru, že se tyto státy nedovolené podpory nedopustily.

Výroba energie v ČR

Jaderná elektrárna Dukovany s instalovaným výkonem 2040 MW pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Čtyři nynější bloky byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. Firma ČEZ chce provozovat tyto bloky přibližně do roku 2035 a prověřuje možnosti jejich chodu ještě v dalších deseti letech. Z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 TWh. Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, odkdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny. Vývoz elektřiny loni meziročně klesl o 9,3 procenta na 25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh.

Bude nedostatek elektřiny?

Jeden blok v Dukovanech by měl být uveden do provozu po roce 2035, nemálo odborníků však soudí, že se to nepodaří do roku 2040. Blok by měl stát kolem 250 miliard korun, doposud se ale žádnou jadernou elektrárnu nepodařilo postavit za proponovanou cenu. I z tohoto důvodu ČEZ žádal o státní garance. "Pokud dojde ke změně podmínek, které by znamenaly, že investice nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval," potvrdil Hospodářským novinám již dříve vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

K záměru energetické koncepce, že za jednadvacet let budou 58 procent elektřiny dodávat do sítě jaderné elektrárny, je ovšem skeptický. Nyní je to jen 34 procent a nový blok v Dukovanech nahradí tamní starší bloky. A postavit do roku 2040 dva jaderné bloky není podle Míla dost dobře možné, na to nemá Česká republika potřebnou kapacitu.

Podporu záměru jaderné výstavby a argumenty pro její urychlení představilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, státní firmou ČEPS. Ta připravuje už od roku 2006 data pro mezinárodní organizace. Nejnovější studie Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 vyznívá velmi varovně z hlediska pokrytí potřeb elektřiny ČR již po roce 2025. Studie přitom počítá s ročním růstem spotřeby elektřiny průměrně o 0,72 %. V roce 2040 tak bude ČR potřebovat 78 TWh elektrické energie.

Jak řekl Martin Ďurčák, předseda představenstva společnosti ČEPS, od roku 2030 se staneme závislí na dovozu elektrické energie ze zahraničí, a tento trend se bude zhoršovat, pokud nebudeme stavět jaderné bloky. První scénář předpokládá celkový útlum na fosilních zdrojích ve výši 6342 MW a pokles instalovaného výkonu JE ve výši 2137 spolu s rozvojem OZE ve výši 6560 MW. Druhý, nízkouhlíkový scénář zahrnuje větší útlum na uhelných zdrojích 7818 MW, údaje za jádro a OZE kalkuluje stejné. V obou scénářích se nepočítá s dalším provozem JE Dukovany, ale zahrnují jak rozvoj elektromobility, tak akumulace. Ďurčák uvedl, že na krytí potřeb nebude stačit jeden blok v Dukovanech.

Podle ministra Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá. Námitky, že se objeví nové zdroje, odmítá s tím, že do doby, kdy musíme problém vyřešit, není žádný takový zdroj, který by mohl nahradit jaderný blok, na obzoru, natož k dispozici. V Německu nahradí odstavené zdroje plynové elektrárny, v Česku se s nimi zatím nepočítá.

Současnou situaci, kdy je Česko exportérem elektřiny, dlouhodobě považují za zbytečnou ekologové. Hnutí Duha už dříve uvedlo, že pokud stát rozhýbe stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, můžeme do roku 2030 bez problémů zavřít všechny uhelné elektrárny. Podle Duhy jaderné reaktory stejně není možné postavit tak rychle, aby mohly ovlivnit si­tuaci za deset let, kdy bude nutné s uhlím končit.

"Ze zahraničí víme, že stavba jaderných bloků se všude kriticky protahuje a prodražuje, takže není vůbec jisté, že tu v roce 2040 bude nový reaktor stát," konstatoval Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje podle něj nemusíme dovážet, dají se rychle postavit a jsou levnější. "Pokud má ministerstvo zájem, nechť souběžně rozvíjí i plány na nové jaderné bloky," dodal.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.

Související