Společnost Deloitte zpracovala pro Svaz moderní energetiky analýzu Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030. Mezi její závěry patří, že dosažení cíle z hlediska podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie pro rok 2030 ve všech třech scénářích, s nimiž analýza pracuje, otevře prostor pro významné investice, které modernizují českou energetiku. Nastavení vyšších cílů v obnovitelných zdrojích povede také k vyšší mobilizaci soukromého kapitálu, který získá prostor k dodatečným investicím.

Uvažovaný objem investic do nových výrobních kapacit v elektroenergetice, výrobě tepla a chladu a dopravě se ve zvolených scénářích pohybuje od 275 do 413 mld. korun. Vzhledem k multiplikačním efektům prostřednictvím dodavatelského řetězce jsou ovšem předpokládané ekonomické dopady podstatně vyšší.

Zejména fotovoltaika může dosáhnout v období do roku 2030 tržních podmínek i v České republice. V prezentovaných výpočtech je tento předpoklad naplněn pro rok 2025. Potřebný růst se však neobejde bez určité podpory. Elektřina z větrných elektráren bude také nadále zlevňovat. I v tomto případě je podle Deloittu třeba vytvořit dostatečné podmínky pro dlouhodobý rozvoj. Vyšší ceny elektřiny mohou míru potřebné podpory významně snížit.

413 mld. Kč

Uvažovaný objem investic do nových výrobních kapacit v elektroenergetice, výrobě tepla a chladu a dopravě v závislosti na zvoleném scénáři dosahuje až 413 mld. korun.

Prodávat, či sdílet?

Instalace fotovoltaických elektráren na střechách domů se stále rozšiřují a díky nabídkám velkých energetických firem − a nejen jich − se stávají dostupnějšími. Investoři mohou počítat s tím, že dodavatel vyřídí všechno papírování, dotaci − a ještě jim na to zajistí půjčku.

Co se zatím příliš nerozvíjí, je fotovoltaika na bytových domech. Ceny fotovoltaických modulů však klesly za posledních deset let o více než 80 procent, takže vlastní výroba elektřiny nejen pro rodinné, ale i bytové domy či celá sousedství se bude vyplácet. Podle publikace "Možnosti samovýroby elektřiny pro bytové domy a komplexy budov", zveřejněné kanceláří europoslance Luďka Niedermayera ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a advokátní kanceláří Doucha Šikola, má taková investice poměrně rychlou návratnost. V těchto případech je ale podstatné, zda se všechny bytové jednotky dohodnou na novém uspořádání a budou dodržovat všechna pravidla.

Vzniku takových společenství by měl pomoci nový energetický zákon. Byla by to parketa hlavně pro bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek bytových domů.

Spotřebitelé mají navíc možnost využít podpory například v programech Nová zelená úsporám apod. Pro bytový dům je zřejmě nejvýhodnější řešení se solárními panely na střeše a sjednocení odběrných míst, tedy vytvoření mikrosítě v rámci budovy. Pro modelový případ 30 bytů s průměrnou spotřebou elektřiny se dá očekávat návratnost čtyři roky.

Inspirace z Londýna

První britský pilotní projekt pro peer-to-peer (P2P) obchodování s elektřinou nabídla společnost Verv, což je londýnský start-up, který se specializuje na inovativní technologie, jako je umělá inteligence nebo blockchain, v energetickém sektoru. Zákazníci získávají prostřednictvím těchto inovací detailní informace o vlastní spotřebě a predikují výrobu vlastních obnovitelných zdrojů. Nejenže tak ušetří na účtech, ale prostřednictvím P2P obchodují přímo s dalšími zákazníky.

Rovněž v Londýně probíhá další pilotní projekt, kdy si obyvatelé jednoho z domů testují obchodování s elektřinou, kterou vyrábí komunitní solární elektrárna na střeše. Projekt CommUNITY vede EDF Energy ve spolupráci se společností Repowering London. Komunitní projekty obnovitelných zdrojů chtějí zvýšit lokální spotřebu elektřiny a snížit tak výdaje obyvatel za elektřinu. Obyvatelé domu budou moci s využitím technologie blockchain využívat elektřinu, kterou si sami vyrobí, ukládat ji do baterií nebo přebytky prodávat sousedům. Malé komunity v městských oblastech by tak mohly úspěšně využívat nízkoemisní místní energetický systém novým způsobem.

Provoz bez podpory

Po roce 2020 postupně skončí u řady obnovitelných zdrojů v Německu nárok na provozní podporu, kterou mají ze zákona na dvacet let. U nás je situace podobná, ale boom fotovoltaiky nastal o deset let později, takže to také přijde později. Provozovatelé větrných, solárních a biomasových zdrojů budou muset přejít na jiný obchodní model, aby mohli pokračovat v provozu a nemuseli zdroje uzavírat.

U větrných a solárních elektráren se dá očekávat, že alespoň část z nich ztrátu podpory přežije, horší to bude mít biomasa. Schopnost udržet nejstarší větrné parky v provozu pak bude ovšem záviset zejména na nákladech na opravy a údržbu.

Dodavatelé elektřiny v Německu se již dnes na nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým bude končit provozní podpora, připravují. Hovoří se například o uzavření dlouhodobých dohod o nákupu elektřiny (Power Purchase Agreement − PPA).

Úředně stanovené výkupní ceny jsou nicméně výrazně vyšší než ceny, za které budou v rámci PPA dohod schopni provozovatelé obnovitelných zdrojů elektřinu prodávat. Je ale pravděpodobné, že současné velkoobchodní ceny elektřiny, které se pohybují kolem 50 EUR/MWh, mohou být dostatečné pro většinu velkých on-shore větrných parků a fotovoltaických elektráren v Německu i po započtení nákladů na opravy a údržbu.

Pro staré větrné parky pak odborníci vidí i jiná řešení. Jedno se nazývá repowering a spočívá v tom, že stávající větrné turbíny jsou nahrazeny výkonnějšími, takže takto vzniklý větrný park může následně získat výhodnou PPA dohodu či nárok na provozní podporu v aukcích. Vlastníci větrníků to však nebudou mít úplně jednoduché, protože nové turbíny by byly výrazně vyšší a obtížně by splňovaly nově zavedené pravidlo o minimální vzdálenosti od lidských obydlí.

Obnovitelné zdroje bez provozní podpory mohou využít vyrobenou elektřinu přímo ve své lokalitě, případně ji dodávat sousedům. Ekonomický smysl by to ovšem mělo jen tehdy, pokud by takto spotřebovaná elektřina byla osvobozena od různých poplatků stanovených regulátorem a od daní. Jako více příhodná se tak jeví možnost využití služeb společností zprostředkovávajících přístup na trh s elektřinou, které často za příplatek nabízejí další služby týkající se provozu a údržby zařízení. Využití podobných služeb je již v Německu poměrně běžné. Takové společnosti například skupují staré obnovitelné zdroje, shlukují je dohromady a prodávají elektřinu v jednom balíčku větším spotřebitelům.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.