Většina lidí si vybírá dodavatele podle ceny. "Pro zákazníka je nízká cena velkým lákadlem, je však potřeba sledovat nejen ji, ale i podmínky smlouvy," říká Miroslav Vítek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Důležité jsou především podmínky výpovědi pro možnost snadného přechodu k jinému obchodníkovi (výpovědní lhůta, pokuty při předčasném vypovězení smlouvy apod.). Dodává, že volba dodavatele čili silová elektřina se podílí na celkové ceně za elektřinu jen asi ze 40 procent. Větší část tvoří regulované poplatky, především za přenos a distribuci elektřiny včetně příplatku na podporu obnovitelných zdrojů. Zde je nutno volit optimální tarif podle roční spotřeby a jejího charakteru. Tarif D01 je vhodný pro nejmenší spotřebu, D02 pro standardní spotřebu bez rozlišení tarifního (časového) pásma.

Co ovlivňuje cenu energie

"Zatímco dříve se cena elektřiny v zásadě stanovovala na základě vztahu nabídky a poptávky, který se dal analyticky přibližně předpovídat, dnes se k produkční ceně připočítává proměnlivá hodnota povinného nákladu na emisní povolenky, která se za poslední roky pohybuje v rozmezí několikanásobku (zhruba 2−30 eur za tunu CO2), a vytváří tak naprostou predikční nejistotu," uvedl energetický manažer Zdeněk Fousek. Například v roce 2019 (leden až polovina září) se cena povolenky zvýšila téměř o sedm procent a měla na růst ceny elektřiny zásadní vliv.

Možnosti obchodování na burze

Nákup na burze je jednou z možností, jak získat energii za lepší cenu. Problém je, že tato cesta je dostupná pouze organizacím a velkým spotřebitelům. "Power Exchange Central Europe jednotlivcům (domácnostem) v současné době žádný produkt související s nákupem energií nenabízí. V portfoliu svých produktů máme prozatím možnost nákupu energií pro větší celky − města, obce a komerční subjekty. Ty si mohou prostřednictvím naší platformy PARC vysoutěžit dodávky elektřiny nebo plynu, a to na období pokrývající až tři roky. Každému odběrateli nabízíme možnost uzavření smlouvy na míru, podle jeho požadavků a potřeb. Poplatky spojené s touto službou jsou k dispozici transparentně na našich stránkách," uvedl Jiří Kovařík, ředitel odboru externí komunikace Burzy cenných papírů Praha. Ani na Českomoravské komoditní burze Kladno domácnosti nemají podle zákona 229/1992 Sb., o komoditních burzách oprávnění obchodovat s energiemi či s jinými komoditami. "Českomoravská komoditní burza Kladno proto takový trh neorganizuje. Na této burze nakupují energie firmy, státní a veřejná správa a jimi zřizované organizace a společnosti," sdělil její tiskový mluvčí Martin Soukup.

40 %

Silová elektřina se na celkové ceně za elektřinu podílí jen asi ze 40 %. Větší část tvoří regulované poplatky za přenos a distribuci elektřiny včetně příplatku na podporu obnovitelných zdrojů.

Města hlásí úspory

Města, obce, jejich spolky a další instituce jsou v lepší situaci než jednotlivé domácnosti, neboť se mohou účastnit nákupu energie na burze. Například když se před několika lety sdružilo 29 obcí a měst mikroregionů Orlicko a Lanškrounsko a pro nákup elektřiny na energetické burze spojily své roční spotřeby energií, výsledkem byla meziroční úspora nákladů v průměru o 21 procent, což znamenalo snížení cen energetických vstupů o 2,7 milionu korun.

Také severočeské město Litoměřice si postupně prošlo od klasické veřejné zakázky přes e-aukci až k přímým soutěžím na komoditní burze. "V současné době nesoutěžíme dodávky energií spolu se svými občany zejména z následujícího důvodu: město jako veřejný zadavatel musí postupovat podle zákona o veřejných zakázkách − zjednodušeně nemůže přijmout náhodnou nabídku, musí vyhlásit některou z forem veřejné zakázky a s vítězem podepsat smlouvu. Oproti tomu občan si může velmi jednoduše na stránkách ERÚ srovnat všechny nabídky dodavatelů elektrické energie a podepsat smlouvu s kterýmkoliv dodavatelem chce − výběr a důvody výběru jsou zcela na něm," popsal stav energetický manažer města Michal Černý. Jak dodal, snahy o společné obchody nejsou vhodné, jak z důvodu nutnosti dodržovat zákon o veřejných zakázkách (ZoVZ), tak z důvodu vysoké administrativní zátěže pro všechny ­zúčastněné.

Úskalí akčních nabídek

Cena elektřiny, kterou spotřebitel platí, se skládá z regulované části stanovované Energetickým regulačním úřadem (poplatky za distribuci, rezervovaný příkon, za systémové služby, příspěvek na obnovitelné zdroje a poplatek operátorovi trhu) a neregulované části, tedy ceny za spotřebované množství kWh a fixní měsíční platby za odběrné místo. Neregulovaná část u průměrné domácnosti tvoří zhruba 40 až 45 procent celkových účtů. Právě tento díl může odběratel ovlivnit vhodným výběrem dodavatele.

Každý dodavatel elektrické energie nabízí řadu slev a dalších výhod. Je ovšem potřeba být maximálně obezřetný. Jak se uvádí na serveru elektřina.cz, většina prodejců počítá slevy pro zákazníky z ceny silové elektřiny. Ona slibovaná úspora 10 procent se pak může smrsknout klidně na pouhá tři procenta z celkových výdajů. Důvod? Neregulované položky tvoří jen 40,5 procenta z finálního účtu, silová elektřina dokonce jen 31,5 procenta. Takže pozor! Pokud vám někdo nabízí 10procentní slevu, velmi pravděpodobně hovoří o silové elektřině, nakonec proto ušetříte méně, než jste předpokládali.

Porovnávat a počítat

Jak potvrzuje i Zdeněk Fousek, vhodným výběrem a načasováním nákupu elektřiny můžeme ovlivnit pouze silovou elektřinu. Ostatní složky konečné spotřebitelské ceny, regulované státem, jsou odběratelem neovlivnitelné a tvoří více než dvojnásobek ceny silové elektřiny.

"Rozhodně se vyplatí průběžně sledovat vývoj ceny energií. Za poslední roky došlo ke zvýšení ceny silové elektřiny až o 80 procent a riziko dalšího dlouhodobého zvyšování je vysoké. Pokud dojde k dílčímu poklesu cen, je třeba ihned jednat," uvedl Fousek.

Základem pro to, jak ušetřit, je a zůstane porovnávání nabídek jednotlivých dodavatelů energie, sledování pohybu cen a uzavření dobré smlouvy, která se dá včas vypovědět. Cenových úspor lze reálně dosáhnout soutěžením nabídek různých dodavatelů (obvykle jednotky procent z ceny silové elektřiny), využití časových zákonitostí vývoje cen formou vhodné fixace ceny nebo postupného nákupu v případě institucí.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.