Evropská komise vyhlásila stop kazítkům. Spotřebiče by měly jít jednoduše opravit s pomocí šroubováku a dostupných náhradních dílů. Jde vlastně o návrat ke spotřebičům v kvalitě, kterou znaly naše maminky. Jenže − kdo má doma pár "vyhořelých" spotřebičů, ví, že jednoduché to nebude.

Každý ze spotřebičů má tendenci kazit se úplně jinak. Začněme těmi nejobyčejnějšími, třeba mixéry, které drží pohromadě rozteklá umělá hmota. Ty většinou stojí jednotky stokorun a také jsou často nabízeny jako "dárek", když člověk za něco jiného utratí podstatně vyšší částku. Jen málokdo si představuje, že zrovna tento spotřebič odkáže svým potomkům. A i když bude jednoduše rozebratelný, vzhledem k očekávané ceně náhradních dílů a experta na opravu, jehož hodinová sazba leckdy přesáhne cenu spotřebiče, stejně s velkou pravděpodobností skončí na skládce.

Pak jsou tady velké a drahé spotřebiče typu praček či ledniček, které jsou čím dál častěji ovládány pomocí "centrálního elektronického mozku". Pocit, že má člověk doma pračku ve fantastickém stavu, která odmítá prát, protože se její řídicí jednotka domnívá, že je něco špatně, se blíží kontrolované zuřivosti. K té nekontrolované se vlastník pračky přiblíží ve chvíli, kdy zjistí, že expert na opravu (k hodinové sazbě je nutné ještě přičíst cenu za dopravu experta k pračce, která už atakuje průměrnou cenu letenek po Evropě) doporučí restart, případně výměnu elektroniky, jež stojí stejně jako pračka. Ani tady šroubovák nepomůže.

A konečně jsou tu chytré výrobky, které skvěle fungují prostřednictvím internetu, "jen" vyžadují denní update aplikace, která je ovládá, následný restart telefonu, v němž je ona aplikace, jež ovládá spotřebič, a konečně i restart spotřebiče. V takové chvíli se člověku zasteskne po jednoduchých přístrojích, kde stačilo zmáčknout tlačítko a coby oprava sloužilo mohutné kopnutí, které člověk zvládl zdarma bez přítomnosti experta. Až tak daleko ale plány komise bohužel nesahají.

Související

Komentáře ke článku

Martin Klíma 25.11.2019 03:46
Děkuji za hezký článek. Hned jsem si vzpomněl na (můj) příspěvek do časopisu Bydlení. Co bude umět pračka za 15 let: Jsem chlap, manažer, ale doma vládnu praní a žehlení stejně pevnou rukou jako nad všemi papíry v kanceláři. U žehlení vypnu mozek a přijdu na jiné myšlenky... Co mě ale vytáčí do 1200 otáček, je naše 20 let stará vrchem plněná pračka. Jistě, není nic jednoduššího, než si koupit novou pračku, ale už jsem si na ní zvykl a zažili jsme spolu i spoustu legrace. Vzpomněl jsem si na vtipnou poznámku z filmu Apollo 13: "Kdyby automatická pračka uměla lítat, můj Jim by s ní přistál." To bylo někdy v roce 1970 a dodnes pračky nelítají a asi i za 15 let lítat nebudou. Co by ale mohly umět, je jeden jediný univerzální program. Stejně jako v myčce používám ten nejrychlejší program a v troubě peču pořád na tu stejnou funkci, nechci u pračky přemýšlet nad tím, co znamená symbol obláčku nebo obráceného trychtýře, příp. jestli manželčinu oblíbenou blůzu vyprat na 40° nebo na tajňačku na kratší program na 50°. Pračka budoucnosti bude určitě inteligentní, protože inteligentní bude za 15 let i sáček do koše. Pračka budoucnosti bude super hospodárná, a to jak s vodou, tak s energií a bude se do ní sypat nanoprášek a nanoaviváž. Možná bude pračce budoucnosti jedno, jestli jí nacpete k prasknutí, nebo smícháte bílé prádlo s barevným. Určitě si zaručeně poradí s každou skvrnou a třeba u toho stihne zašít díru na ponožce. :-)
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru