Státy východní Evropy mohou za několik let začít uvažovat o odchodu z Evropské unie. V projevu na investičním fóru v Moskvě to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Stane se to podle něj kolem roku 2028, až se z nynějších příjemců peněz z unijní pokladny některé země změní v plátce.

Uvnitř unie vznikly kvůli rozdělování peněz protiklady, upozornil Putin. Značná část daňových prostředků nejvyspělejších evropských států "jde na to, aby se udrželi nad vodou ti, kdo zatím nedosáhli určité úrovně hospodářského rozvoje," konstatoval. Dodal, že jde o desítky miliard eur.

Společný evropský rozpočet ale ve skutečnosti dosahuje jen zhruba jednoho procenta HDP celé unie. Putinovo tvrzení, o tom, že bohatší odvádějí značnou část peněz na chudší, tak není pravdivé. Z dotací, které ze společného rozpočtu chudším zemím plynou, navíc mají užitek i země, které více odvádějí, než čerpají. Firmy ze států, jako je Německo či Francie, například často získávají státní zakázky na stavbu dálnic či budov, jež státy, jako je Česko, platí z eurodotací.

"Někdy na začátku roku 2028 některé země východní Evropy dosáhnou takové úrovně ekonomického rozvoje, že přestanou být příjemci grantů a nejrůznějších podpor z evropského rozpočtu a budou muset platit tak jako Velká Británie," pokračoval Putin. "A nejsem si jist, zda je nenapadne totéž, co dnes Británii," uvedl v narážce na záměr Londýna opustit unii.

Evropská unie nyní debatuje o podobě svého příštího dlouhodobého rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Země ze středu a východu bloku v něm i nadále zůstanou příjemci unijních peněz. Velmi pravděpodobně ale získají méně, než kolik mají v nynějším období. O hlavních parametrech víceletého rozpočtu by měli šéfové států a vlád bloku jednat na summitu v prosinci. Velká Británie, která by z unie měla odejít na konci ledna 2020, patří k čistým plátcům do unijní kasy, má však vyjednanou výraznou slevu svých odvodů.

Ruský prezident zároveň popřel, že by jeho země, obviňovaná z rozpínavosti po vpádu do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu o šest let později, kohokoli ohrožovala. Je prý zcela zjevné, že evropští vůdci tvrzení o ruské hrozbě už nevěří. Podle Putina je to legenda. "Ruská hrozba je výmysl těch, kdo se chtějí přiživit na roli předsunuté hlídky v boji s Ruskem a získat díky tomu bonusy a preference. Vůdcům hlavních evropských zemí je to absolutně jasné," prohlásil kremelský šéf.

Uvedl také, že západní sankce jsou pro ruskou ekonomiku pozitivní. "Musím se přiznat, že když se začalo mluvit o sankčních seznamech, tak jsem nebyl úplně klidný. Ale díky nim jsme výrazně zvýšili naši ekonomickou a technologickou suverenitu," řekl ruský prezident.

Platnost sankcí, které unie zavedla po ruské anexi Krymu v roce 2014, členské státy unie obnovují každých šest měsíců. Vždy se na tom musí shodnout jednomyslně. Pokud by nějaká země o sankcích pochybovala, její hlas by stačil k zablokování. Dosud se to ale nikdy nestalo ani ze strany států jako Maďarsko či Řecko, jež jsou považovány za proruské.

Související