Nejhodnotnější asijská společnost, čínský internetový gigant Alibaba, vyrazila pro peníze na hongkongskou burzu. Podle zdrojů agentury Reuters při vstupu na hongkongskou burzu nabídne jednu akcii za 176 hongkongských dolarů. To je o 2,8 procenta méně, než činila závěrečná úterní cena jedné její akcie obchodované na newyorské burze. Čínský internetový gigant by tak při největší primární nabídce (IPO) v Hongkongu za uplynulých devět let mohl získat až 12,9 miliardy amerických dolarů (298 miliard korun). K tomuto kroku se společnost odhodlala i přesto, že Hongkongem už od jara zmítají protivládní demonstrace a protesty, které autonomní čínskou oblast dostaly na pokraj zhroucení. Pro místní burzu je to největší úpis akcií za poslední dekádu a zároveň signál, že byznys v budoucnost Hongkongu stále věří.

Oficiálně má Alibaba nabídkovou cenu akcie oznámit v průběhu středy. Pokud by se informace zdrojů Reuters potvrdila, utržila by společnost nejméně 88 miliard hongkongských dolarů (261 miliard korun), což je symbolické, protože číslovka osm se v čínské kultuře spojuje s prosperitou a štěstím. Při využití takzvané greenshoe opce, která umožňuje počet upisovaných akcií zvýšit, pokud je poptávka vysoká, by to bylo až 12,9 miliardy USD.

Obchodovat by se s akciemi Alibaby mělo v Hongkongu začít příští týden. Krok firmy by se mohl stát největší přeshraniční sekundární nabídkou akcií a bude velkou vzpruhou pro Hongkong. Ten se kvůli více než pět měsíců trvajícím protestům a obavám z dopadů obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou poprvé za deset let propadl do recese.

Příchod akcií Alibaby burzu katapultuje mezi konkurenty s největšími letošními úpisy, po bok New Yorku a americké burzy NASDAQ, kde se obchodují převážně technologické firmy. Právě v New Yorku provedl Alibaba před pěti lety svůj první úpis a získal 25 miliard dolarů, do té doby nejvyšší částku dosaženou při IPO. Od vstupu na burzu v New Yorku se cena akcií firmy více než zdvojnásobila a od začátku letošního roku vzrostla asi o 36 procent. Dnes mají jeho akcie celkovou hodnotu 486,8 miliardy dolarů. Z Alibaba Group to podle agentury Bloomberg dělá sedmou největší firmu světa po Applu, Microsoftu, Alphabetu, Amazonu a investičním fondu Berkshire Hathaway.

Hongkongský ministr financí Paul Chan Mo-po dlouhodobě tlačí na uvolnění podmínek na burze, aby se zde mohly obchodovat technologické start-upy. Příchod Alibaby přivítal jako důkaz toho, že burza patří do první ligy v úpisu akcií. "Napětí mezi Spojenými státy a Čínou přidává Hongkongu na atraktivitě mezi internetovými společnostmi v pevninské Číně. Pro ně chceme být první volbou," řekl listu South China Morning Post.

I tyto noviny jsou ostatně součástí Alibaba Group. Ta je známá především jako internetový prodejce. Patří jí on-line tržiště AliExpress, ale i cloudová úložiště, poskytovatelé finančních služeb, televizní stanice, řetězce supermarketů Hema nebo třeba i firmy zabývající se rozvojem počítačového sportu.

Alibaba původně plánoval prodej akcií v Hongkongu letos v srpnu, plán ale nakonec odložil kvůli protivládním protestům. Podle jednoho ze zdrojů Alibaba věří, že se mu podaří překonat negativní náladu na finančních trzích v Hongkongu způsobenou demonstracemi. Hlavní index hongkongského akciového trhu Hang Seng letos posílil jen o 2,6 procenta.

Americký Senát jednomyslně schválil zákon, který má chránit lidská práva v Hongkongu

Senát Spojených států ve středu jednomyslně schválil zákon, jehož cílem je chránit lidská práva v Hongkongu, kde policie zasahuje proti prodemokratickým demonstrantům. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu. Informovala o tom agentura Reuters. Bývalou britskou kolonií Hongkong zmítají již pátý měsíc protivládní protesty, které v posledních dnech vyvrcholily prudkými střety na polytechnické univerzitě.

Zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu schválený Senátem nyní musí ještě schválit Sněmovna reprezentantů, která již dříve odsouhlasila vlastní verzi dokumentu. Obě komory Kongresu se pak musí shodnout na konečné verzi zákona, než jej posoudí prezident.

Náměstek čínského ministra zahraničí Ma Čao-sü si v reakci na krok Senátu předvolal Williama Kleina, který má na velvyslanectví Spojených států na starosti politické záležitosti. Ma Kleinovi sdělil, že Hongkong je vnitropolitickou záležitostí Číny a vyzval USA, aby se přestaly do současné situace vměšovat, uvedlo podle Reuters v prohlášení čínské ministerstvo zahraničí.

Demonstrace v Hongkongu jsou namířeny proti vládě bývalé britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současnosti je spravována podle principu jedna země, dva systémy. Ten má oblasti zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici tvrdí, že Čína tyto svobody postupně omezuje, což Peking popírá.

Čínský velvyslanec v Londýně Liou Siao-ming už v pondělí obvinil některé země - včetně USA a Británie - z toho, že svými komentáři k dění v Hongkongu zasahují do vnitřních záležitostí Číny. "Některé západní země veřejně podporují extrémisty a násilníky," prohlásil velvyslanec. "Americká Sněmovna reprezentantů schválila takzvaný Zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu, kterým očividně zasahuje do záležitostí Hongkongu, což jsou vnitřní záležitosti Číny," dodal s tím, že i britská vláda a rovněž zahraniční výbor Dolní sněmovny zveřejnily zprávy s nevhodnými poznámkami ohledně Hongkongu.