Stále ještě doznívá rozechvění z víkendové připomínky třicet let starých událostí, které nasměrovaly Česko zpět k liberální demokracii. Přemílají se teze o tom, co všechno se udělalo v devadesátých letech špatně i dobře, aby Češi a další Středoevropané mohli žít ve svobodě a v prosperitě. Bez ohledu na to, k čemu Češi ve své obvykle velmi provinční a velmi domácí debatě dojdou, svět běží dál. Rozpoutává se v něm další revoluční vichřice, už není lokálně omezená a zasahuje všechny demokratické státy. Je to vlna, která hrozí, že smete zastupitelskou demokracii v její dosavadní − tradiční − podobě. A není vůbec jasné a jisté, co přijde potom.

Finanční krize v letech 2008 až 2009 nejen v postkomunistických státech střední Evropy ukázala, že instituce liberální demokracie nejsou schopny účinně řešit rostoucí rozdíly v příjmech mezi některými skupinami obyvatel, z čehož vyrůstá frustrace velké části voličů. Nástup moderních technologií typu umělé inteligence do výroby a průmyslu tyto rozdíly nejspíš ještě zvýší.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.