Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden navrhlo postupný prodej základních kovů ze státních hmotných rezerv. Podle úřadu je jejich držení překonaným konceptem. Ministerstvo chce současně vytvořit nový plán toho, jaké strategické suroviny nakoupit.

Peníze získané prodejem průmyslových kovů se ale už nemají použít na další nákupy jiných nouzových zásob státu, putovat mají přímo do státního rozpočtu. Správě státních hmotných rezerv (SSHR), která nouzové zásoby pro ministerstva nakupuje a skladuje, se má navíc podle návrhu ministerstva financí snížit i celkový rozpočet.

Správa schraňuje různé komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží například zásoby ropy, leteckého petroleje, potravin, léků či kovů.

2,2 miliardy

korun má státu vynést prodání všech zásob kovů ze Správy státních hmotných rezerv.

SSHR má podle představ ministerstva financí prodat do dvou let všechny neželezné kovy, které ze strategických důvodů drží. Příští rok by správa rezerv měla prodat kovy za 600 milionů a v roce 2021 pak zbytek za 1,6 miliardy Kč.

Nejvíce z toho, zhruba půl miliardy, chtěla ministerstva zemědělství a obrany využít na zvýšení zásob potravin. Nakoupit chtěla kvůli extrémnímu suchu i další cisterny na vodu.

Většina kovů byla do státních nouzových zásob nakoupena mezi roky 2000 a 2013. Potvrdil to předseda SSHR Pavel Švagr. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden uvedl, že kovy ve státních rezervách jsou zhruba 50 let staré a že některé jsou už z roku 1972.

"Poslední nákup kovů byl v roce 2013. Z roku 1972 je naprostá menšina, a to asi 15 tun hliníku," upřesnil Švagr.

Případný prodej podle Švagra odpovídá zhruba 1500 až 1600 plným kamionům, zásoby z roku 1972 tvoří necelý jeden kamion. V rezervách jsou podle něj uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek. "Pochází z celého světa − z Ruska, z Venezuely, z Chile, z Německa, ale i z Česka," uvedl. "Každý rok děláme inventuru, která ověřuje množství. Naposledy se uskutečnila v loňském roce a nechybělo nic," podotkl.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) je pro postupný prodej základních kovů. S příjmy z prodeje už počítá státní rozpočet na příští rok. Havlíček řekl, že nejdříve zasedne Bezpečnostní rada státu, kde budou projednány všechny zásoby hmotných rezerv, nejen kovy. Výsledek pak projedná vláda. "Desítky let nikoho nezajímala struktura státních hmotných rezerv, jediné, co se řešilo, byly účetní inventury. Maximálně vždy někdo přišel s tím, co je třeba dokoupit. To je to, co musíme změnit," uvedl ministr.

Začít je podle něj nutné u nové struktury zásob. "Prodat, co už nedává smysl − za MPO navrhneme kovy −, a současně dohodnout, co pořídíme. Celková hodnota státních hmotných rezerv by se neměla zvyšovat, ale tím, že někde snížíme, bude prostor pro modernější pojetí zásob a nákup toho, co potřebujeme v roce 2019, a ne to, co dávalo smysl v době studené války," dodal Havlíček. Švagr uvedl, že to, co bude ve státních rezervách uloženo, je rozhodnutím jednotlivých ministerstev, správa je pouze jejich ochráncem.

"Každé dva roky od nich chodí na správu požadavky o tom, které zásoby hmotných rezerv se mají změnit, co se má nově pořídit a co už není potřebné. Hmotné rezervy se neustále vyvíjí, neustále se uskutečňuje výměna, záměna a modernizace. Například těžké topné oleje, které ještě před několika lety v rezervách byly, se vyprodaly a už nejsou," řekl.

Část zásob kovů podle něj Česko prodalo už v roce 2008, v roce 2010 ale zásoby opět doplnilo. "Správa v tomto období prodávala kovy zhruba za 650 milionů korun. Tyto peníze zůstaly v rozpočtu SSHR, byla za ně posílena ropná bezpečnost," dodal.

Související