Tuzemská měna za uplynulé dva měsíce projela horskou dráhou. Poté co v půli září oslabila nad 25,90 za euro, koruna s příchodem podzimu začala posilovat a počátkem listopadu se podívala pod úroveň 25,50. Od té doby pár haléřů ztratila − ­aktuálně se kurz pohybuje v oblasti 25,60 za euro.

Poslední týdny výstižně ilustrují, jak obtížně je kurzový vývoj odhadnutelný. Od počátku loňského roku se opakuje stejný příběh. Domácí faktory, zejména stále solidní růst české ekonomiky, přebytek na běžném účtu platební bilance a relativně vysoké úrokové sazby, hovoří pro posílení koruny. Pomyslné vlny vyvěrají z vnějších faktorů. Především brexit a obchodní války umí náladu na globálních trzích rozkolísat. Nedávné posílení koruny bylo taženo poklesem rizika neřízeného brexitu a náznaky, že napětí v obchodních vztazích nemusí dále eskalovat.

Zatímco brexit může být zdárně dořešen již počátkem nového roku, tak obchodní války zůstanou divokou kartou i do dalších čtvrtletí. Nicméně, i zde by mohlo přijít zklidnění s blížícími se prezidentskými volbami v USA, jež proběhnou v listopadu 2020. To by bylo samozřejmě příznivé pro náladu investorů, koruna by v takovém případě měla posílit. Je ale brzy na tento scénář sázet − politické faktory jsou nevyzpytatelné a trhy to vědí.

Česká měna bude nejspíš procházet výkyvy i v dalších měsících. Přesto bych ale ve výhledu na rok 2020 sázel na pozitivní překvapení, tedy že koruna brzy prolomí hladinu 25,50 za euro a ve druhém pololetí přijde na řadu úroveň 25,00 s tím, jak se vnější rizika utlumí a více se tak projeví fundament české ekonomiky a atraktivní úroveň korunových úroků.