Z online dotazníkového šetření mezi 1010 respondenty ve věku od 60 do 85 let vyplynulo, že dvě třetiny tuzemských seniorů bydlí ve vlastních domech a bytech a 84 procent z nich považuje takovou formu bydlení za ideální.

Obecně přijímané klišé praví, že senioři bydlí ve velkých bytech, které jen stěží utáhnou ze svého důchodu, ale protože v nich prožili podstatnou část života, nechtějí je za žádnou cenu vyměnit. Výzkum zadaný společností RESIDOMO u agentury STEM/MARK naznačil, zda tomu tak opravdu je a jak na tom senioři s bydlením vlastně jsou.

Vlastní střecha nad hlavou

Pětašedesát procent seniorů bydlí ve vlastním domě či bytě, díky čemuž v podstatě řeší "pouze" výdaje na energie. Třetina má třípokojový byt, další třetina pak obývá byt čtyřpokojový. S tím koresponduje také plocha bytu − 30 procent seniorů využívá bytovou jednotku o výměře 71 až 90 m². Mohlo by se tedy zdát, že po odchodu dětí v bytě vzniká nevyužitá plocha. Jenže 40 procent seniorů uvedlo, že žádnou plochu navíc nemají a jen 19 procent tento "problém" vnímá a řeší. Z nich pak 54 procent neudělá nic a nechají stav tak, jak je, 21 procent využije místnost jinak, a 17 procent vymění bydlení za menší. Změna bytu je pak častější v Praze (47 %) a na severozápadě republiky (35 %). "Velmi často senioři uvolněný pokoj po dětech nechají v původním stavu pro návštěvy potomků nebo vnoučat. Často si také splní sen v podobě zřízení pracovny nebo druhé ložnice. Právě druhá ložnice se ve stáří stává z mnoha důvodů téměř nutností," říká Roman Frkous, ředitel vnějších vztahů RESIDOMO.

Velkým tématem seniorského bydlení jsou samozřejmě finance. Polovina seniorů vynaloží na bydlení 21 až 40 procent příjmu, dalších 16 procent dokonce méně než 20 procent. Pro téměř polovinu (46 %) to znamená měsíčně čtyři až sedm tisíc korun. "Zajímavé je, že ačkoliv sami senioři říkají, že jen patnáct procent důchodců nemá žádný finanční problém a naopak dvaapadesát procent vychází většinou nebo vždy s problémy, tak realita je lepší. Svou vlastní situaci špatně hodnotí "jen" patnáct procent z nich a naopak padesát sedm procent zvládá hospodařit bez problémů," dodává Roman Frkous.

Ve výhledu deseti až dvaceti let však více než třetina seniorů, kteří se účastnili uvedeného výzkumu, počítá s využitím zařízení uzpůsobeného pro bydlení seniorů.

Článek byl publikován v příloze RealityMIX Magazín Zima 2019.