Je zde patrná úzká vazba na veřejné dotace do zdravotnictví. Odborníci předpokládají, že stávající trend rozvoje zdravotnictví se nebude zmenšovat a bude nasměrován na projekty, kde jsou investice nejvíce potřeba. Je žádoucí, aby jednotlivé kraje měly k dispozici koncepční plán stavu a rozvoje nemocnic a poliklinik. Plánování nových projektů by pak bylo systematické a zohlednilo by jak ekonomickou, tak profesní stránku výstavby nových zdravotnických zařízení.

Rekonstrukce zdravotnických zařízení, nemocnic a poliklinik velice často probíhá za jejich plného provozu, což klade zvýšené nároky na organizaci celého projektu.

Jiří Fousek, ředitel společnosti Obermeyer Helika, která se dlouhodobě věnuje zdravotnickým realizacím, o specifikách rekonstrukcí či výstavby u tohoto typu staveb říká, že tím, kdo musí na počátku rozhodnout, zda rekonstruovat starou budovu, nebo stavět novou, je investor. "A není to vždy jen ekonomická otázka. Je nutné vzít v potaz potřeby i povinnosti konkrétní nemocnice. Naše společnost má na tomto poli značné zkušenosti, proto můžeme pomoci již v této fázi," dodává Jiří Fousek.

Modernizace a úpravy stávajících zdravotnických objektů jsou obvykle vyvolány neudržitelným stavem jejich technického zařízení. V posledním období je zde také patrná snaha, či dokonce tlak provozovatele a zřizovatele na zvýšení standardu ve vztahu ke klientům. V neposlední řadě jsou důvodem samotné provozní požadavky provozovatele zdravotnického zařízení.

Velkou výhodou rekonstrukce stávajícího objektu je možnost volit rozsah stavebních úprav dle výše přidělených investičních nákladů. Nevýhody jsou ale zřejmé − mimo jiné zastaralá a neaktualizovaná projektová dokumentace stávajícího objektu. A i když jsou prováděny odborné průzkumy, je přehled o stavu technického zařízení a vybavení ne zcela vyhovující dané potřebě. Navíc je zapotřebí přijmout provizorní opatření pro zachování provozu či řešit nekontrolovatelné druhotně vyvolané dopady.

Novostavba je čitelnější a lze ji připravit na míru aktuálním potřebám provozu zařízení, plně v souladu s kvalitativními a technickými standardy i trendy ve vývoji stavebnictví. Novostavba však většinou vyžaduje nový pozemek, jehož získání je mnohdy komplikované a často spojené s demolicí dožilých, již nevyhovujících objektů a s narovnáním rovnováhy v prostředí. Navíc jsou zde zvýšené náklady týkající se například změny územního rozhodnutí, získání stavebního povolení a podobně. Jsou případy, kdy se navíc s novostavbou v investičním záměru ani nepočítá.

Proměna staré průmyslové budovy

Zdařilou rekonstrukci staré průmyslové budovy a její přeměnu na novou polikliniku představuje Medicentrum Waltrovka, které je součástí projektu Waltrovka developerské společnosti Penta Real Estate. Památkově chráněná budova Walter v pražských Jinonicích musela projít celkovou rekonstrukcí. Cílem přestavby bylo vytvoření vhodných prostor pro náročné lékařské provozy s moderním technickým vybavením, současně však šlo i o to, aby byl v maximální možné míře zachován původní charakter stavby. Z té zůstal železobetonový skelet a její hlavní charakteristické aspekty, jako je členění fasád a typické velké okenní sestavy.

Zdařilou rekonstrukci staré průmyslové budovy a její přeměnu na novou polikliniku představuje Medicentrum Waltrovka.
Zdařilou rekonstrukci staré průmyslové budovy a její přeměnu na novou polikliniku představuje Medicentrum Waltrovka.
Foto: Penta Investments

Jako generální projektant rekonstrukce této budovy a její přeměny na zdravotnické zařízení byla vybrána Obermeyer Helika. "Při projektování náš tým projektantů využíval software Revit, umožňující detailní rozplánování všech prostor. Na základě takto připraveného konceptu byl následně vyroben 3D model rekonstruované budovy, který pomohl s prostorovým uspořádáním a usnadnil rozvržení všech plánovaných instalací. Konkrétně šlo o ambulance a odborné ordinace, vyšetřovny zobrazovacích metod včetně magnetické rezonance, oddělení rehabilitace a vestavbu dvou operačních sálů s pooperačním oddělením," popisuje práce na Medicentru Waltrovka Jiří Fousek.

Nový pavilon Nemocnice Pelhřimov

Ukázkou vybudování moderního objektu, který vhodně navazuje na stávající budovu nemocnice, je výstavba nového pavilonu Nemocnice Pelhřimov. Ten bude se stávajícími klíčovými provozy nemocnice propojen třemi nadzemními spojovacími krčky. Objednatelem a hlavním investorem stavby pavilonu je Kraj Vysočina, zřizovatelem pelhřimovská nemocnice.

Nový pavilon, který poskytne zázemí pro dětské, gynekologicko-porodnické a neurologické oddělení, by měl být uveden do provozu koncem roku 2021. V přízemí budou umístěny obecné, urologické a neurologické ambulance. Vyšší patra budovy obsadí dětské oddělení, gynekologické lůžkové oddělení a porodnice. V posledním podlaží se bude nacházet gynekologická ambulance a neurologická lůžková jednotka.

"Při přípravě takového projektu zohledňujeme všechna specifika zdravotnických staveb. Proto byl projekt konzultován s jeho koncovými uživateli. Například zde u nového pavilonu Nemocnice Pelhřimov došlo při projednávání záměru s Hygienickou stanicí k významnému přeuspořádání jednotlivých úseků. Společným cílem bylo zjednodušení provozních vazeb na porodnici a reflektování zadaných parametrů návrhu. Při plánování realizace stavby zohledňujeme stávající provoz nemocnice tak, abychom nenarušili její činnost," říká Jiří Fousek z Obermeyer Helika. K významným pozitivním aspektům navrženého řešení patří i téměř nulová spotřeba energie navrhované budovy.

Článek byl publikován v příloze RealityMIX Magazín Zima 2019.