Při zpětném pohledu na bouřlivou etapu přechodu ke kapitalismu se nejvíc pozornosti věnuje kuponové privatizaci. Zřejmě proto, že je nejkontroverznější, a také proto, že její místní architekti v čele s bývalým ministrem financí, premiérem a následně prezidentem Václavem Klausem nelitují energie na její obhajobu. Hlavním argumentem ve prospěch kuponové privatizace je nesporný fakt, že Česku (i Slovensku) po čtyřicetileté vládě komunistů zoufale chyběl domácí kapitál. Zdálo se tedy logické podíly v tisících podniků de facto rozdat − známka v kuponové knížce za 1000 korun nebyla víc než správní poplatek "všemu lidu", jemuž podle komunistické ústavy teoreticky patřily.

Jak efektivně budou noví a z principu roztříštění vlastníci privatizované firmy řídit, otcové "kuponovky" neřešili a nevidí to jako problém ani dnes. To přece už měla být starost soukromých majitelů a jimi dosazeného managementu. Hlavní bylo co nejrychlejší odstátnění. Ovšem smysl privatizace měl být právě v tom, aby podnik po nalezení nového vlastníka fungoval lépe než pod státní kuratelou.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.