Evo Morales, který v neděli téměř po 14 letech v čele Bolívie podal pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu velení armády a policie demisi, odletěl do Mexika, jež mu udělilo azyl. Oznámil ale, že se vrátí "s větší silou a energií".

Bolivijskou metropoli ochromily další střety jeho příznivců a odpůrců, kvůli nimž tam velení armády poslalo vojáky. O pomoc je požádala policie a vyzvala je k tomu i Jeanine Áňezová, která jako druhá místopředsedkyně Senátu formálně převzala vedení státu po demisích ostatních ústavních činitelů.

Do metropole La Pazu dorazily v pondělí tisíce Moralesových příznivců. Na záběrech ze sociálních sítí je slyšet, jak pochodují ulicemi a křičí "Ano, teď, občanskou válku!". Policie už v pondělí evakuovala z centra La Pazu politiky, včetně Áňezové, která dorazila do metropole v pondělí.

Na řadě míst vyrostly barikády střežené ozbrojenci z řad odpůrců exprezidenta, v některých čtvrtích staví barikády lidé u svých domů, aby je ochránili před rabováním. Zavřeny jsou též obchody.

Po Moralesovi rezignoval i viceprezident a předsedové obou komor parlamentu, vedení země tak formálně převzala druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová. Ta v noci na úterý vyzvala velitele armády Williama Kalimana, aby vojsko převzalo práci policie a zajistilo v zemi pořádek. Už předtím požádala o pomoc armádu i policii v La Pazu. Generál Kaliman pak oznámil, že proti "skupinám vandalů" nasadí své jednotky a že vojáci se spolu s policisty pokusí vyhnout krveprolití.

Od nasazení vojáků se distancoval ministr obrany Javier Zavaleta, který v pondělí formálně podal demisi, jako to před ním udělali další členové vlády. Podle ústavy musí Moralesovu demisi formálně přijmout, či odmítnout obě komory parlamentu, které se zatím nesešly.

Do La Pazu se v pondělí vydali i horníci z oblasti Potosí a Sucre, jejichž karavana 50 autobusů ale byla po cestě napadena Moralesovými odpůrci. Házeli na ně kameny a někteří horníci skončili v nemocnici. Odborářský svaz pak rozhodl, aby se karavana vrátila.

Nepokoje v Bolívii trvají už přes tři týdny a vyžádaly si několik mrtvých a na 400 zraněných. Zažehly je výsledky prezidentských voleb z 20. října, v nichž zvítězil už v prvním kole Morales. Opozice i Organizace amerických států (OAS) volby označily za zmanipulované.

Po kontrole ze strany OAS Morales v neděli slíbil uspořádat volby nové, to ale opoziční lídři odmítli. K demisi ho pak vyzvalo i velení policie a armády, což Morales udělal, ale označil události za puč.

Moralesova prohlášení dále rozdělují společnost a povzbuzují jeho příznivce k emotivním reakcím, jež ústí i v násilnosti. V pondělí například Morales zveřejnil na Twitteru fotografii, na níž leží na zemi na dece ve venkovském ošuntělém domě. "Taková byla má první noc po odchodu z prezidentského paláce," připsal k fotce. Na Twitteru zveřejnil i video ze svého vyrabovaného domu, v němž se prochází mladí lidé jako při exkurzi.

Související