Energetická skupina ČEZ vykázala za první tři čtvrtletí letošního roku zisk 13,6 miliardy korun. Meziročně tak narostl zhruba o polovinu. Tržby vzrostly o 12 procent na 148,1 miliardy. Pomohl k tomu zejména růst cen elektřiny.

Po očištění o mimořádné vlivy dokonce zisk vystoupal až na 14,7 miliardy. Za celý rok chce skupina dosáhnout očištěného zisku až 18 miliard oproti 13,1 miliardy za loňský rok. Právě z něj vyplácí dividendy akcionářům. Ještě v srpnu ale plánovala, že by mohl být ještě o miliardu vyšší.

Nižší výroba za vyšší ceny

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) zvýšil ČEZ do konce září oproti loňsku o 16 procent na 44,7 miliardy. "Na úrovni celého roku 2019 držíme ambici dosáhnout provozního zisku EBITDA ve výši 58 miliard korun," uvedl šéf ČEZ Daniel Beneš.

13,6 mld. Kč

byl čistý zisk ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku. Meziročně tak šlo o nárůst o 49 procent. Takzvaný očištěný zisk, ze kterého firma vyplácí dividendy, pak narostl o 30 procent na 14,7 miliardy.

A to navzdory výsledku sporu se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC). Městský soud v Praze v září pravomocně rozhodl, že společnost ČEZ Prodej musí SŽDC vrátit přes 1,1 miliardy, které zadržovala za neodebranou trakční elektřinu. Firma měla také zaplatit 200 milionů za úroky a náklady na právníky. ČEZ včera uvedl, že zmíněné částky již byly uhrazeny. ČEZ Prodej ale připravuje proti rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu.

Přestože zisky firmy letos výrazně rostou, nejsou analytici s jejím výkonem úplně spokojeni. Podle analytika Fio banky Jana Rašky se čekala o něco lepší čísla za samotný třetí kvartál.

"Nicméně celoroční cíle se prakticky nezměnily. A stále naznačují vyšší dividendu než loni," podotkl analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Za loňský rok vyplatil ČEZ akcionářům na dividendách 12,9 miliardy korun. V přepočtu na akcii to bylo nejméně za posledních 12 let.

Podle analytika společnosti Capitalinked Radima Dohnala firmě pomáhá pokračující růst cen elektřiny a fakt, že se v každém dalším čtvrtletí prodává budoucí dodávka za čím dál vyšší ceny. "Meziroční zhoršení je naopak podstatné v objemech vyrobené elektřiny. V jaderných elektrárnách klesl o procento v důsledku delší odstávky v Dukovanech, v uhelných elektrárnách o pět procent. Pozitivní je díky zdroji v Počeradech nárůst výroby v paroplynu o 80 procent," doplnil Dohnal.

"Při pohledu na zajišťování elektřiny ve třetím čtvrtletí firma dosahovala ceny výrazně nad 50 eur za megawatthodinu, zatímco v roce 2019 má průměrnou zajištěnou cenu na 38 eur. V příštím roce tak lze očekávat další výrazný růst ziskovosti," uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.

Prodej Bulharska se zasekl

ČEZ v poslední době prochází velkými změnami. Výroba elektřiny z uhlí klesá, firma naopak investuje do obnovitelných zdrojů a s tím spojených služeb − letos třeba do podílu v německé firmě Zolar, která poskytuje digitální řešení pro instalaci fotovoltaických systémů.

S postupným odklonem od uhlí souvisí i včerejší vyjádření finančního ředitele ČEZ Martina Nováka pro ČTK o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady skupině Sev.en Energy Pavla Tykače. "Zatím to vypadá tak, že všechno, ještě více než kdy jindy, nám říká, že bychom tu elektrárnu prodat měli. To znamená nečinit žádná rozhodnutí," uvedl. ČEZ by tak do konce roku nevyužil opce a elektrárna by od roku 2024 za dvě miliardy korun změnila majitele. "Když jsme smlouvu v roce 2013 uzavírali, nebylo ani vidu ani slechu o tom, co je dnes ve vztahu k uhelné energetice. Svět se pro ni značně komplikuje," řekl Novák.

Pokračuje také odchod ze zahraničních trhů. Podle Nováka chce ČEZ prodej rumunských a polských aktiv dokončit během roku 2021. O rumunské zdroje má podle něj společnost více než 30 zájemců, první fáze prodeje bude ukončena podáním nezávazných nabídek letos v prosinci. V Polsku budou zájemci o aktiva osloveni do konce prvního pololetí příští roku.

Složitější je ale situace v Bulharsku. Tam sice už ČEZ kupce našel − bulharskou pojišťovací skupinu Eurohold −, ale proti transakci, ze které měl získat 8,6 miliardy korun, se v říjnu postavil tamní antimonopolní úřad. Novák uvedl, že ČEZ i Eurohold podaly každý za sebe proti rozhodnutí správní žalobu.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru