Pocity a atmosféra z příjemného prostředí se v severských zemích označují jako "hygge". Do češtiny obtížně přeložitelné slovo vyjadřuje specifický přístup k životu, který je spojený nejen s každodenními činnostmi, ale také právě s bydlením. Jeho kouzlu v posledních letech propadá stále více Čechů.

"Na začátku desetiletí jsem byla pár měsíců na Erasmu v Kodani. Bydlela jsem na kolejích, ale velice často jsme chodili k někomu místnímu na návštěvu. Ihned mě zaujalo, jak příjemně to tam působilo, jak to bylo zabydlené a domácké," vybavují se Anetě Zezulové vzpomínky na její první setkání s hygge. "Po studiích jsem se vrátila do Kodaně pracovat a seznámila se tam s přítelem. Když došla řeč na hygge, říkal mi z legrace, že je to termín pro cizince, který si museli Dánové vymyslet, aby je lidé pořád neotravovali s dotazy na šťastný způsob života," vysvětluje.

Pravda je, že fenomén hygge se skutečně poprvé objevil až koncem 20. století. "Dánové v podstatě zformulovali všechny důvody, proč se jim žije dobře, které považovali dlouhá léta za samozřejmost, a začali to vyvážet jako své know-how. Skutečnost, že si umí hezky zařídit bydlení, je jedním z nich," usmívá se Zezulová.

Hygge a lagom

Za způsob života hygge se označuje například vytvoření příjemné, až melancholické atmosféry pomocí ztlumených světel, servírování malých zákusků, čaje nebo kakaa, radosti z okamžiku a právě vytvoření bezpečného útočiště − domu nebo bytu. Také proto Dánové v přepočtu na obyvatele využívají nejvíce obytného prostoru v Evropě, celých 51 metrů čtverečních. V těsném závěsu jsou Švédi se 44 metry čtverečními.

Právě Švédsko přineslo do bytového designu vlastní filozofii každodenního života − lagom. Slovo, které je možné přeložit jako "tak akorát". V Česku je ambasadorem tohoto stylu života dobře známý prodejce montovaného nábytku. "Věříme, že v každé domácnosti se dá žít šetrněji. Neplýtvat vodou, snížit spotřebu energie nebo minimalizovat množství potravin, které vyhazujeme," vysvětluje Roman Bojko ze společnosti Ikea. "Šetrnější život je možné docílit osvětlením LED, využitím recyklovatelných či recyklovaných materiálů nebo nákupem a repasováním nábytku z bazarů," nastiňuje.

Skandinávský design

Ačkoliv se to na první pohled nezdá, bydlení v jednotlivých skandinávských zemích se od sebe v mnoha ohledech liší. Dán si zkrátka nezařídí podobný interiér jako Fin nebo Nor.

Dánsko

Dánský interiér poznáte na první pohled díky velkým kontrastům mezi barvami, tedy černou a bílou. Ostatních barev zde najdeme málo, respektive skoro žádné. Nejčastěji se používají materiály jako bílé dřevo v kombinaci s tmavším teakovým dřevem. Doplňky se používají v tmavých odstínech. "Výmalby bývají mnohdy černé, antracitové, zkrátka temnější syté tóny, kterých se lidé u nás ještě stále bojí, což je jedním z důvodů, proč v Česku pravé skandinávské interiéry většinou nevznikají," upozorňuje designérka Andrea Solperová.

Finsko

Finové nedají dopustit na vzorované doplňky, většinou se jedná o textilie s květinovými motivy v modré, červené nebo zelené barvě. Interiéry jsou velmi světlé, samozřejmostí jsou vzdušné prostory s dostatkem denního světla. Nábytku dominuje bílá barva s různými odstíny světle šedé.

Norsko

Základ norského interiéru je podobný tomu finskému. Je také velmi světlý, bílé barvy jsou v něm kombinované se světle šedými tóny na podlahách, zdech a stropech. Naprosto odlišný je ale nábytek. Převládají velké a těžké kusy působící rustikálním, až vesnickým dojmem, vyhotovené z tmavého dřeva. "Norové jsou mezi Skandinávci nejvíce konzervativní a tíhnou více ke klasickému stylu," zdůrazňuje Solperová.

Švédsko

Ve švédských domovech převládají bílé a světlé odstíny, tedy pojítko mezi všemi skandinávskými styly. Mezi barvami dominují odstíny měkké šedi, mléčně bílé a světle modré. Často se navíc používají přírodní materiály, kromě dřeva i kámen, textilie, kůže a kožešiny, které slouží jako dekorace. "Švédský interiér je hravý. Švédi jsou kreativní a rádi kombinují nábytkové prvky v interiéru – staré s novým nebo rustikální s moderním," vysvětluje Andrea Solperová.

Dostupný design

Že je o severský styl v Česku zájem, potvrzují i profesionálové. Důvodů je několik. "V každém časopise nebo on-line magazínu najdete velké množství inspirace v podobě jednotlivých zařizovacích prvků nebo fotek celých severských interiérů. Nábytek a doplňky v tomto stylu jsou navíc na českém trhu velmi dobře dostupné a levnější než designový italský nábytek. Lidé ho proto vnímají jako styl, kterého dokážou snadno docílit bez pomoci architekta či designéra," vysvětluje interiérová designérka Andrea Solperová ze studia Ambience Design. Na rozdíl od Skandinávců, kteří velice často nakupují v bazarech nebo repasují a natírají starý nábytek po rodičích, je pro Čechy přirozenějším řešením zařídit si domov v jednom obchodě se skladovým nábytkem.

Základní charakteristikou severského stylu je především převládání různých odstínů bílé a dalších světlých barev. Důvod je prostý, kompenzuje se tak nedostatek denního světla, který je pro tyto končiny typický. Skandinávci pak hojně využívají nejdostupnější materiál − dřevo. Používají ho na nábytek, podlahy, stropy i jako obklad na stěny. Interiér se tak právě díky použití masivního dřeva při stavbě samotné nemovitosti utváří ještě před nastěhováním nábytku a vybavením dekorací. "Typickým principem pro tento styl je mixování druhů nábytku, například starožitný s moderními ikonickými kousky, nebo různé druhy modelů vybraných svítidel, židlí či křesel. Hojně se v interiérech využívají textilie formou dekoračních polštářů, dek a plédů," dodává Solperová.

Nepřenosná atmosféra

Skandinávský styl má i další výhody − působí útulně, převažují v něm neutrální a pastelové barvy kombinované s přírodními materiály a textilními doplňky. Navíc jsou tyto jednotlivé faktory poměrně dobře aplikovatelné i u nás, v porovnání s jinými trendy, které se v českých prodejnách nábytku a doplňků objevují. "Například styl Provence je velmi vzdálený charakter interiéru, absolutně nepřenosný do našich domovů. Vznikl u nás tedy spíše pseudostyl inspirovaný Provence, díky kterému na každém rohu najdete krámek s množstvím kýčovitých doplňků a interiérových dekorací, které ale v žádném případě v české domácnosti nemohou navodit atmosféru, jakou zažijete jedině ve Francii," uvádí Solperová.

I čistě skandinávský styl ale v českých domácnostech najdeme jen stěží. Důvodů je hned několik. "Je třeba se zamyslet nad základním rozdílem mezi námi a severskými zeměmi, který v oblasti interiérů spočívá v typech domů a bytů. Ty jsou na severu velmi rozdílné, hodně prosvětlené, z přírodních materiálů, s dřevěnými obklady. V českém panelákovém bytě jen těžko docílíme opravdové severské atmosféry, případně naše snaha dopadne kombinací různých stylů. Zkrátka atmosféra a charakter interiéru samotného je jiná než v českých domech a bytech. Čistý skandinávský styl je z tohoto důvodu nepřenosný," vysvětluje designérka. Dalším důvodem je podle ní požadavek českých domácností na množství úložného prostoru. Tím ztrácí interiér na vzdušnosti a nelze ho zařídit s rozmanitostí typickou pro severský styl. Českým zákazníkům to ale příliš nevadí a obliba severského designu u nich neustále roste. Vždyť kdo by nechtěl žít hygge, že?

Článek byl publikován v komerční příloze Architektura & Design.

Související