v podání klasických ekonomů je úrok odměna za to, že jsme ochotni odložit spotřebu. Podle Johna Maynarda Keynese, který před pětaosmdesáti lety řadu klasických východisek a pouček důkladně pozměnil, je úrok odměnou, kterou lidé inkasují za to, že nedrží zbytečnou likviditu. V české realitě poslední roky platilo, že úrok je vějička. Číslo, které řada bank veřejnosti ukazovala, totiž bylo něco jako imaginární veličina, jejímž úkolem je klienta nalákat, ale ve skutečnosti mělo a často stále má ke zhodnocení jeho úspor jen velice volný vztah. Cílem bylo především přimět příjemce reklamy k založení účtu a využívání služeb. Samozřejmě zpoplatněných. O to, kolik si u banky uloží peněz a kolik tyto peníze vynesou, vlastně moc nešlo. Proto se objevilo tolik nabídek na "výhodný" úrok, platící ale jen několik měsíců a ještě limitovaný tak nízkou výší vkladu, že ten, kdo si dal tu práci a obě omezení zohlednil, zůstal v klidu a své peníze nechal tam, kde je měl.

S tím, jak se Česká národní banka snažila zkrotit nepříjemně vysokou inflaci, rostlo očekávání, že by se tato praxe měla změnit. Když ČNB bankám za uložení prakticky libovolného objemu peněz nabízí vyšší a vyšší úročení, je logické čekat, že se to projeví i na zhodnocení vkladů střadatelů. Skutečnost sice dlouho za očekáváním pokulhávala, ale když loni na podzim radní zvedli sazby centrální banky na 1,75 procenta a letos v květnu na dvě, už to konečně začalo být znát. Nejprve na nabídkách malých bank (kampeličky už nemá smysl sledovat), nakonec se přidala i jedna střední − Moneta. Ta nabídla rovná dvě procenta. Tedy za předpokladu, že člověk s penězi nejde na pobočku, ale vše včetně založení účtu vyřídí po internetu. To už konečně vypadalo jako férová nabídka. Současnou inflaci sice úrok zcela nevykompenzuje, ale to už český střadatel snad ani nečeká. Banka s kocouřím maskotem škodná nebyla, podle včera zveřejněných údajů její čistý úrokový výnos roste a za poslední čtvrtletí přesáhl dvě miliardy korun.

Jenže Moneta od 1. ledna úrok sníží, a to hned o čtvrtinu, na 1,5 procenta. Kdo chce peníze uložit nyní, musí vzít zavděk výnosem ještě o 0,3 procentního bodu nižším. Měnová politika v tom tentokrát nehraje roli. Centrální bankéři dnes sice úroky nezvýší − jestřábi v bankovní radě jsou slabí a kvůli špatným zprávám ze světa, především z Německa, ještě ztrácejí argumenty i sílu −, ale ani nesníží. Tak proč míří úroky "preventivně" dolů? V Monetě zřejmě usoudili, že k nalákání klientů stačí nižší číslo a že nemají zapotřebí platit "zbytečně" mnoho.

Velké banky totiž dál vklady úročí jen desetinkami procenta ročně. Protože jim střadatelé masově neutíkají, jsou i v situaci, kdy úvěry zlevňují, spokojené. Například Komerční bance podle čerstvých výsledků letos dál mírně roste zisk a čistý úrokový výnos stoupá. Není tedy důvod čekat, že by ziskovost českých bank jako celku měla utrpět. Zástupci hlavních bank navíc bravurně sehráli partii o bankovní daň. V době, kdy se sousední Slovensko chystá na její zdvojnásobení, mají klid. Ani Národní rozvojový fond, který má bankovní daň nahradit, jim vrásky nedělá, vždyť je stále v embryonální fázi. A i když se příští rok nakonec zrodí, ze zisků bank neukousne. Prostředky má přece investovat, tedy zhodnocovat, a to v podstatě se zárukou státu. Co by za takové podmínky klienti bank dali.

Související
Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru