Slovenská vláda schválila návrh na zdvojnásobení sazby zvláštní bankovní daně a prodloužení platnosti tohoto odvodu na neurčito. Opatření má zlepšit bilanci veřejných financí, které podle posledních odhadů kabinetu premiéra Petera Pellegriniho letos i v příštím roce skončí navzdory původním plánům v deficitu.

Podle vládní předlohy sazba zvláštního bankovního odvodu, který se počítá z vybrané sumy pasiv peněžních ústavů, stoupne od ledna příštího roku na 0,4 procenta. Ministerstvo financí spočítalo, že náklady bank stoupnou v příštím roce kvůli zvláštnímu odvodu o 260 milionů eur (6,6 miliardy korun). Podle odhadu slovenské centrální banky (NBS) by tak tato bankovní daň mohla "ukrojit" až třetinu zisku slovenského bankovního sektoru.

Vláda také schválila návrh ministerstva financí, aby mimořádnou bankovní daň v nové výši peněžní ústavy platily i po roce 2020. V současnosti sazba této daně činí 0,2 procenta a banky ji podle platného zákona měly naposledy platit v příštím roce.

6,6 mld. Kč

by měly být v příštím roce v přepočtu náklady slovenských bank na zvláštní odvod ve výši 0,4 procenta z vybraných pasiv.

Slovenská bankovní asociace již dříve tvrdila, že prodloužení platnosti bankovního odvodu ohrozí stabilitu sektoru. Také NBS upozornila, že pokud banky nebudou schopny tvořit zisk, může to ohrozit jejich stabilitu.

Záměr zvýšit bankovní daň už v úterý ohlásil předseda nejsilnější vládní strany Směr − sociální demokracie a expremiér Robert Fico, který ale současně tvrdil, že bankovní odvod bude naposledy uplatněn v příštím roce. Opatření zdůvodnil zisky bank a zvyšováním poplatků za jejich služby.

Ministr financí Ladislav Kamenický uvedl, že opatření navrhl kvůli ohrožení plánovaného cíle dosáhnout v příštím roce schodku veřejných financí na úrovni 0,49 procenta hrubého domácího produktu země. Důvodem je například schválení nové úpravy minimálních starobních důchodů, s níž předloha rozpočtu nepočítá. Naopak, v návrhu rozpočtu jsou již zahrnuty dodatečné příjmy státu ze zvýšení spotřební daně z cigaret, proti kterému se ale postavila jedna ze tří vládních stran.

Slovensko původně počítalo s tím, že letos poprvé bude země hospodařit bez deficitu a že vyrovnaného hospodaření stát dosáhne i v roce 2020, kdy se v zemi uskuteční parlamentní volby. Od obou zmíněných cílů nynější vláda ustoupila.

V Česku bankovní daň požaduje vládní ČSSD. Koaliční ANO však zdanění aktiv bank odmítá. Upřednostňuje investiční spolupráci s bankami. V září ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) představil Národní rozvojový fond, do něhož čtyři největší české banky letos vloží sedm miliard korun.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru