Trumpova administrativa oficiálně informovala OSN, že zahájila proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015. Jde o první formální krok v rok trvajícím procesu, uvedla agentura Reuters. Smlouvu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, mohou signatáři vypovědět nejdříve po třech letech. Spojené státy jsou první zemí, která od smlouvy odstupuje.

Dopis od ministerstva zahraničí zaslaný generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi zahajuje proces odstoupení, který bude dokončen den po amerických prezidentských volbách v roce 2020, 4. listopadu 2020. Stoupenci dohody v této souvislosti doufají, že nynější prezident Donald Trump příští rok mandát neobhájí a jeho nástupce se k dohodě opět připojí.

Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade udržet ve srovnání s předindustriálním obdobím zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého.

Spojené státy se v dohodě zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005. Evropská unie chce snížit emise do roku 2030 o 40 procent z úrovně roku 1990, což je podle expertů ve srovnání s USA větší závazek. Statistiky označují USA za druhého největšího znečišťovatele ovzduší po Číně.

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vypovědět pařížskou dohodu už po své inauguraci v roce 2017, protože smlouva je podle něj jednostranná a poškozuje americkou ekonomiku. Dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl, tvrdí Bílý dům.