Dolaroví milionáři z Česka a Slovenska jsou v pohledu na přínosy členství v Evropské unii optimističtější než zbytek populace obou států. Slováci navíc vnímají výhody evropské integrace silněji než jejich čeští kolegové. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky, který se letos zabýval postoji milionářů i zbytku populace k osmi důsledkům členství v unii.

"Postoj dolarových milionářů k Evropské unii lze shrnout jako střízlivý ekonomický pragmatismus, nezatížený snahou politiků na unii svádět značnou část vnitřních problémů země," shrnují výsledky autoři průzkumu. Na dotazy tazatelů odpovídalo 165 českých a 117 slovenských dolarových milionářů. Názory zbytku obyvatel zkoumali tvůrci šetření na vzorku tisíce lidí z každé země.

Letošní průzkum potvrdil výsledky z předchozích let. Za pragmatický označili tvůrci postoj milionářů například v letech 2014 a 2015, kdy se jich dotazovali na hodnocení role Česka a Slovenska v EU nebo investičního prostředí.

80 procent

českých milionářů si na Evropské unii pochvaluje zvýšení konkurenceschopnosti.

Čechům se líbí společný trh

Tuzemští milionáři na Evropské unii oceňují zejména přístup na společný trh. Jako nějakým způsobem přínosný jej označilo hned 92 procent z nich. Jde o jediný bod, v němž jeho výhodnost ocenilo více než 90 procent dotázaných. Přes 80 procent milionářů si na společenství pochvaluje také zvýšení konkurenceschopnosti, příchod zahraničních investorů a příspěvek k větší bezpečnosti země. Jen necelá třetina respondentů se domnívá, že Evropská unie přispěla ke snížení administrativní zátěže.

"Milionáři se s ostatní populací shodují v mírně rezervovaném přístupu k možnosti čerpat peníze z eurofondů. Naopak na rozdíl od populace vidí přínos Evropské unie v případě vnějšího tlaku na uskutečnění reforem," doplňují autoři průzkumu s tím, že milionáři výrazně více než zbytek populace oceňují převzetí západních liberálních hodnot.

Největší rozpor mezi českými milionáři a zbytkem obyvatel je v hodnocení vlivu Evropské unie na zvýšení konkurenceschopnosti země ve světě. Přínosy členství ve společenství vidí 86 procent dolarových milionářů a jen lehce přes polovinu ostatních občanů. Česko obsadilo v letošním vydání žebříčku konkurenceschopnosti sestavovaného Světovým ekonomickým fórem 32. místo. V roce 2004, kdy do Evropské unie vstupovalo, bylo na 40. příčce.

Češi se shodnou s Řeky či Brity

Šetření J&T Banky ukázalo, že čeští dolaroví milionáři jsou ve vztahu k Evropské unii výrazně optimističtější než většina populace. V šesti z osmi sledovaných témat vidělo přínosy unie více milionářů než ostatních Čechů. Výraznou výjimkou však byl jen pohled na úbytek administrativní zátěže, k němuž členství přispělo podle 42 procent "zbylých" obyvatel a 29 procent milionářů.

Stejně jako milionáři i zbytek Čechů nejvíce oceňuje přístup na společný trh. Jako přínosný jej však vidí jen dvě třetiny dotázaných. Češi se také daleko více zdráhali na dotazy tazatelů odpovídat. V průměru jich možnost, že neví nebo nechtějí sdělit svůj názor, vybrala zhruba desetina.

Pozitivní dopady členství v Evropské unii vidělo v průměru asi 54 procent obyvatel. Výsledek se shoduje s dalšími šetřeními, která zkoumají názory populace na toto společenství. Podle letošního průzkumu agentury STEM je s členstvím v unii spokojeno 56 procent dotázaných. Říjnové měření Pew Research Center zjistilo, že pozitivní náhled na Evropskou unii má 52 procent Čechů, zatímco negativně ji vnímá 43 procent z nich.

Související

Podobně jako Češi vnímají Evropskou unii například Řekové, kteří si prošli vleklou ekonomickou krizí s výrazně negativními dopady na svou životní úroveň. Česko se shodne také s Francií či Velkou Británií, která si před třemi lety v referendu odhlasovala vystoupení z unie.

Přitom země bývalého východního bloku mají k unii jeden z nejvstřícnějších přístupů, pochvalují si ji například přes čtyři pětiny Poláků a Litevců. Výrazně lépe než v Česku vnímají Evropskou unii i v Bulharsku, Maďarsku nebo na Slovensku.

Slovenští eurooptimisté

Pozitivnější naladění Slováků potvrzuje také průzkum J&T Banky. Z jeho dat vyplývá, že více Čechů vnímá přínosy unie jen v případě přístupu na společný trh. Oba státy bývalé federace se shodují ve skepsi k přejímání západních liberálních hodnot nebo v rezervovaném přístupu k vlivu Evropské unie na bezpečnost. Naopak výrazně lépe vnímají Slováci tlak na reformy a unijní přínos ke zvýšení konkurenceschopnosti země. Slovensko si přitom mezi lety 2004 a 2019 polepšilo v žebříčku Světového ekonomického fóra jen o jedinou příčku.

Na Slovensku je vidět rozdíl mezi prioritami tamních dolarových milionářů a zbytkem společnosti. "Slovenská populace považuje za největší výhodu možnost čerpání peněz z eurofondů, tu však milionáři vidí spíše jako nepodstatnou," konstatují autoři průzkumu.

Přes 90 procent slovenských milionářů oceňuje unii za zvýšení konkurenceschopnosti a pochvaluje si příchod zahraničních investorů. Jako výhodu členství vnímají též vyšší bezpečnost a tlak na reformy. Takřka jednomyslně se nejbohatší Slováci shodnou, že nejdůležitějším přínosem je přístup na společný trh. V tom jsou dokonce ještě jednotnější než jejich čeští kolegové.

To je ostatně další trend. Slovenští dolaroví milionáři oceňují Evropskou unii více než ti čeští. Jedinou výjimkou je přejímání západních liberálních hodnot. Ty oceňuje více Čechů než Slováků. Obrovské rozdíly naopak panují ve vnímání zahraničního tlaku na reformy a především v úbytku administrativy. Ačkoliv ani slovenští milionáři nejsou v tomhle ohledu úplně spokojení, unijní přínosy k nižší byrokratické zátěži jich ocenily takřka dvě třetiny, v Česku jen lehce přes čtvrtinu dotázaných.

Euro Slovensku pomáhá

Na rozdíl od Čechů mají Slováci, bez ohledu na majetek, možnost platit společnou evropskou měnou. Euro přijali v roce 2009 a většina si jej pochvaluje. Během 10 let s eurem Slovensko využívalo výhody měny, například kurzovou stabilitu nebo to, že lidem odpadly náklady na směnu peněz. Slovensko i s pomocí eura ekonomicky předběhlo Maďarsko a Polsko a stíhá také Česko.

"S určitými opatřeními jsme zvládli počáteční šok. Slovensko je jednou z nejvíce otevřených ekonomik na světě. Evropská unie je největším odbytištěm našich produktů. Pro Slovensko je bezpečnější být ve velkém klubu, který dokáže lépe reagovat na případné krize," konstatoval ve svém projevu k výročí přijetí eura slovenský premiér Peter Pellegrini.

Jak ukazuje průzkum J&T Banky, s jeho slovy souhlasí i slovenští dolaroví milionáři. Také oni jsou s přijetím eura spokojení. "Hlavní výhodou eura je jednodušší obchodní výměna, bez rizika posilování a oslabování měny a nákladů spojených s výměnou peněz. Menší přínos už slovenští milionáři pociťují v oblasti nízkých úrokových sazeb a inflace," popisují autoři průzkumu.

Kromě výše zmíněného se takřka všichni oslovení slovenští dolaroví milionáři shodují, že euro učinilo zemi atraktivnější pro zahraniční investory. Na Slovensko po přijetí eura přišla například britská automobilka Jaguar Land Rover.

Nejméně slovenských milionářů si spojuje přínos eura s nižší inflací. I tady ale výrazně převažují ti, kteří jsou o prospěšnosti společné měny přesvědčení. Jsou jich více než čtyři pětiny oslovených. Podobně je tomu v případě tlaku na stabilizaci veřejných financí nebo vlivu na ukotvení země na Západě.

Podobně jako ve vnímání přínosů Evropské unie se jednoznačně pozitivní nálada milionářů rozchází s opatrnějším přístupem zbytku populace. V rámci něj vidí přínosy eura polovina až dvě třetiny oslovených. Nejvíce z nich vnímá jako výhodu společné měny fakt, že už nemusí při platbách a cestách do zahraničí měnit peníze, díky čemuž jim odpadají přebytečné náklady spojené s kurzem a směnárenskými poplatky.

Jako plus vnímají také lepší obchodní výměnu, hospodářský růst i větší atraktivitu pro investory. Jen zhruba polovina dotázaných se domnívá, že euro přispívá k ukotvení země v západních strukturách, ke stabilizaci veřejných financí nebo nižší inflaci. Podle dat slovenského statistického úřadu se míra inflace letos pohybuje kolem 2,5 procenta. Pro srovnání, Český statistický úřad uvádí míru letošní inflace lehce pod třemi procenty.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru