Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) Kellner se vrací do Novy
Majitel finanční skupiny PPF Petr Kellner se po 15 letech opět stane majitelem nejsledovanější tuzemské televize Nova. Obchod, o němž se již delší dobu spekulovalo, nyní PPF oficiálně potvrdila.
Novu získá spolu s balíkem více než 20 televizních stanic v pěti státech střední a východní Evropy. Podle PPF je cena televizí 2,1 miliardy dolarů (zhruba 48 miliard korun), což bude pro skupinu největší letošní obchod. Stanice převezme od americké společnosti Central European Media Enterprises (CME), v níž drží 75 procent akcií americký gigant AT&T.
Transakci ještě musí schválit akcionáři společnosti CME, Evropská komise a antimonopolní úřady v jednotlivých zemích. Očekává se, že tento proces bude trvat několik měsíců. PPF tak Novu podle všeho začne ovládat v příštím roce.
Novu PPF vlastnila už v letech 2002 až 2005, tehdy ji Kellner ovládl díky podnikateli Jiřímu Šmejcovi. Ten s ním dodnes spolupracuje a řídí nejdůležitější část PPF, poskytovatele spotřebitelských úvěrů Home Credit.
Kellner na počátku tisíciletí získal televizi poté, co tehdejší generální ředitel Novy Vladimír Železný spolu se Šmejcem odstavili amerického investora Ronalda Laudera ze CME, který rozjezd televize v roce 1994 svými penězi umožnil. Lauder ovšem v roce 2003 uspěl v arbitráži, což Česko stálo 10,3 miliardy korun. První ovládnutí Novy bylo pro PPF finanční investicí: už za tři roky ji Kellner se Šmejcem prodali zpět CME, na čemž vydělali zhruba 15 miliard korun a další tři miliardy získali v akciích CME.
U nynější koupě Novy a další dvacítky televizí, které v pěti státech dohromady sleduje kolem 45 milionů lidí, ovšem PPF zdůrazňuje, že jde o strategickou investici. Skupina chce doplnit svůj telekomunikační byznys. Do něj PPF vstoupila v roce 2013. Za 64 miliard korun tehdy koupila od španělské Telefóniky operátora O2. Loni na jaře pak od norského Telenoru získala za více než 71 miliard korun operátory v Maďarsku, Bulharsku, Černé Hoře a Srbsku.
2) Brexit se opět odkládá
Už potřetí, tentokrát do konce ledna roku 2020, se odkládá termín pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Dohodly se na tom o víkendu členské státy unie s tím, že pokud britský parlament výstupní dohodu odsouhlasí ještě před uplynutím nové lhůty, může ostrovní království odejít i dříve.
Do té doby by Británie měla plnit všechny unijní závazky, jmenovat dokonce svého komisaře a nesmí už měnit text dojednané brexitové dohody.
Tu konzervativní premiér Boris Johnson chce prosadit v novém parlamentu, tedy prostřednictvím předčasných voleb. Pro jejich konání ale zatím nezískal většinu britských poslanců a musí pro svůj plán získat rovněž část opozice. A ta zase chce záruku, že nynější vláda nevyvede zemi z unie ještě před sestavením nového parlamentu.
Pokud na předčasné volby dojde, je Johnson jasným favoritem. Podle průzkumu společnosti Opinion mohou konzervativci počítat se 40 procenty hlasů, zatímco opoziční labouristé jen s 24 procenty.
Představitelé EU současně ujišťují, že si Británie své rozhodnutí opustit unii může během nového odkladu kdykoliv rozmyslet. (O brexitu též v článku Před Británií se rýsuje vidina anglosaské jednoty)
3) Liberty Steel chystá investici za 18 miliard
Společnost Liberty Steel chce být první ocelářskou skupinou, která do roku 2030 sníží emise oxidu uhličitého na nulu. Plán si vyžádá masivní investice a část z nich poputuje do Česka. Po dobu dalších 10 let by zde skupina mohla utratit až 18 miliard korun.
"Bereme to jako velkou výzvu, chceme se stát na tomto poli lídry trhu. Musíme ale přijít s cenově rozumným řešením," přiblížil John Bolton, šéf firmy pro kontinentální Evropu. Chystané kroky mají i ekonomický důvod. Evropská unie bojuje s klimatickou krizí především pomocí emisních povolenek. Velké firmy si je musí kupovat za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. A cena povolenky za poslední dva roky vzrostla více než pětinásobně.
4) Volkswagen chce předstihnout Teslu
Volkswagen hodlá do konce roku 2022 ročně vyrábět zhruba milion elektrovozů, vyčetla z výrobních plánů automobilky agentura Reuters. Tím by německá firma předstihla americkou Teslu, která se pokouší dosáhnout cíle vyrábět ročně půl milionu vozů. Klíčová role podle Reuters připadne Číně, kde obě společnosti dokončují nové továrny na elektromobily.
Podle plánů Volkswagenu by jeho čínské továrny měly být schopny dodávat na trh kolem 600 tisíc vozů ročně. Tato nová informace podle Reuters dokládá, že se německá automobilka dostala v masové výrobě elektrovozů dále než ostatní průkopníci v odvětví.
5) Investice do start-upů se zvýšily o 60 procent
Objem startupových investic v Evropě je na rekordní úrovni. V první polovině letošního roku se podle údajů poradenské společnosti EY meziročně zvýšila o 62 procent na 16,9 miliardy eur. Podle studie je na trhu obrovské množství kapitálu, pro který investoři hledají uplatnění. V žebříčku měst uhájil první místo Londýn, na druhé místo se před Berlín dostala Paříž.
V prvním pololetí se začínajícím firmám ve francouzském hlavním městě podařilo od investorů získat 2,2 miliardy eur, zatímco těm v německé metropoli dvě miliardy eur.
Londýn zůstává Mekkou pro start-upy navzdory brexitu. "Každé třetí euro rizikového kapitálu investovaného v první polovině roku 2019 odešlo do londýnského start-upu," cituje agentura APA analytika rakouské divize EY Thomase Gabriela.
Žebříček zemí vede Británie následovaná Francií a Německem. Česká republika ani Praha, stejně jako žádná jiná země ani město ze střední a východní Evropy, se do první desítky nejlepších míst pro start-upy nedostaly.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
