Když se včera poprvé sešla nově zvolená rakouská Národní rada, největší pozornost poutala Philippa Stracheová. Manželka bývalého dlouholetého předsedy protiimigrační Svobodné strany Rakouska Heinze-Christiana Stracheho svoje křeslo převzala bez stranické příslušnosti, svobodní se s manželi Stracheovými rozešli po aférách kolem stranických financí ve zlém. V Národní radě zasedne rekordní počet žen, jejich podíl bude činit téměř 40 procent, konstatoval předseda sněmovny Wolfgang Sobotka z lidové strany.

Stracheová až v úterý definitivně potvrdila, že poslanecký mandát přijímá. K nelibosti mnoha čelných představitelů strany, která ji včera vyloučila.

Aktuálně nejdiskutovanější poslankyně do rady těsně proklouzla v zářijových předčasných volbách ze třetího místa vídeňské kandidátky svobodných. Pár dní před volbami vyplula na povrch další aféra strany, v níž bývalý předseda a někdejší vicekancléř Strache čelí obvinění ze zpronevěry stranických peněz. Profitovala z toho údajně i jeho žena, do poslaneckého klubu ji proto svobodní nepozvali.

183 poslanců

má rakouská Národní rada. Lidovci získali 71 křesel, sociální demokraté 40, svobodní 30, Zelení 26 a liberální Neos 15. Začala jednání o vládní koalici, kabinet nejspíš sestaví lidovci se Zelenými.

Po složení přísahy se tak Stracheová stala nezařazenou poslankyní. Je přitom neobvyklé, že některý z poslanců je už od první schůze nového parlamentu bez klubové příslušnosti.

Svobodní uvedli, že manželku svého bývalého lídra vyloučili kvůli jejímu písemnému prohlášení, v němž oznámila, že se poslaneckého mandátu nevzdá. Podle tvrzení svobodných to stranu poškozuje. Proti jejímu setrvání ve straně byl i nynější šéf Norbert Hofer, o vyloučení ale musela rozhodnout vídeňská regionální organizace strany.

Strachemu bylo členství pozastaveno už dříve, a to v důsledku velké aféry nazvané Ibizagate. Týká se videa ze španělského ostrova Ibiza, na kterém byl Strache zachycen při korupčním jednání. Tématem rozhovoru s domnělou neteří ruského oligarchy bylo možné nezákonné financování svobodných a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.

Aféra vedla v květnu k pádu rakouské vlády lidovců kancléře Sebastiana Kurze a svobodných a k zářijovým předčasným volbám. V nich jasně zvítězili Kurzovi lidovci.