Tomáš Laně
Erdoganovo Turecko znovu vpadlo do Sýrie. Není jedinou mocností, která tam vojensky zasahuje, jeho pohnutky si však zaslouží bližší pohled na situaci v zemi, ovládané již bezmála dvacet let člověkem, který ji nejprve přivedl k nebývalému vzestupu, aby ji pomalu v zájmu své osobní moci začal potápět.
Soustředění moci v rukou Recepa Tayyipa Erdogana a jeho dominance na politické scéně učinily Turecko zranitelnějším a vyvolaly v zemi stav permanentní krize, uzavírá svůj politický portrét současného tureckého vládce z roku 2017 s příznačným názvem Nový sultán: Erdogan a krize moderního Turecka Soner Cagaptay, turecký politolog působící v USA. Erdogan, říká dále, chová zášť vůči bývalému (sekulárnímu) establishmentu, západním hodnotám a přívržencům kemalismu (modernizačních prozápadních reforem zakladatele Turecké republiky Kemala Atatürka). Autor Erdogana charakterizuje jako zrcadlový obraz autoritativního zakladatele sekulárního Turecka.
Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
