S krizemi musíme bojovat, nelze spoléhat na to, že trh vyřeší úplně vše. To je podle historika Jakuba Rákosníka poučení, které si svět vzal z velké hospodářské krize. Od ní tento měsíc uplyne 90 let. Za počátek krize bývá tradičně označován krach na newyorské burze z 24. října 1929.

HN: V názvu jedné z vašich knih stojí, že kapitalismus byl na kolenou. Proč krize přinesla tak obrovské pochybnosti o tom, jestli je kapitalismus tím správným systémem?

Ve třicátých letech převažovalo mínění, že kapitalismus selhává. Hospodářství se propadalo, prudce klesala obchodní výměna a vina byla dávána neregulovanému trhu. Proto získávaly popularitu názory, že je nutné hledat novou podobu uspořádání ekonomických vztahů.

HN: A proč kapitalismus krizi nakonec přežil?

Důvody jsou dva. Definitivně krizi vyřešila druhá světová válka, která, byť za hrůznou cenu, obnovila hospodářský růst prostřednictvím investic do provozu válečné ekonomiky. Druhý důvod je trvalejší. V důsledku velké hospodářské krize došlo k přeformulování tržní ekonomiky. Byla doplněna o větší státní zásahy a daleko vyšší míru přerozdělování v podobě nejrůznějších sociálních transferů.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Martin Hrabal 18.10.2019 07:35
Mám velké výhrady k několika faktickým bodům v rozhovoru, které naprosto opomíjejí ekonomickou teorii. Se závěry nelze absolutně souhlasit. a) Velká hospodářská krize byla způsobena právě státními zásahy do trhu. Jednak úvěrovou expanzí, která vyvrcholila burzovním krachem, jednak neustálými cenovými regulacemi a neflexibilním pracovním trhem. To vše prodlužovalo řešení hospodářské krize tržními samopřizpůsobivými mechanismy. Viz např. Mises, Hayek, Rothbard, Šíma... b) Podnikatelé v USA té doby měli svázané ruce státní regulací a neinvestovali, protože pod Rooseveltovou vládou neměli záruku stability. Pouze další daně, cenové regulace a manipulace s úrokovými měrami. Viz např. Šíma. c) Druhá světová válka rozhodně neurychlila ani jinak nenapomohla ukončení hopodářské krize. Ničení a vraždění nijak nepřispívá k tvorbě hodnoty. Ani výroba zbraní a vojenského vybavení, které tomuto ničení a vraždění přispívají, nepřidávají hodnotu. Jinak by i v časech míru stačilo vyrábět tuny oceli, zbraní, tanků a lodí, a pak je potopit do oceánu. HDP se zvedne opticky, bohatství lidí nikoliv. Viz např. Zelený. To by i první světová válka vedla k tomu, že Evropa zbohatne. Bylo to právě naopak - vrhla Evropu do krize, válečná inflace způsobila krizi v Německu a vedkla k nástupu Nacismu. Velkou hospodářskou krizi ukončila až válka a smrt Roosevelta, kdy se trh mohl opět věnovat mírové produkci zboží. Iluze, že válka napomohla řešení krize je příkladem tzv. klamu rozbitého okna (broken window falacy). Viz např. Bastiat, Hazlitt Článek je zavádějící.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru