Blíží se každoroční schvalování státních rozpočtů členů eurozóny na půdě Evropské komise. O problémech italského rozpočtu toho bylo napsáno již mnoho a pravděpodobně i letos to bude předmětem jednání. Loňské tahanice už neočekáváme, ale spíše se pozastavujeme nad dvojím metrem Evropské komise.

Druhá největší ekonomika eurozóny Francie plánuje pro letošek deficit přes tři procenta hrubého domácího produktu, což je hranice pro zahájení procesu Evropské komise o nadměrném deficitu. Tamní vláda argumentuje, že se jedná pouze o jednorázové faktory a pro příští rok počítá se snížením na 2,2 procenta.

Negativně dopadá na veřejné finance nedávno schválené snížení daní v reakci na protesty žlutých vest. Z tohoto titulu tak přišla státní kasa na daních o 10,3 miliardy eur a pro příští rok je plánované další snížení, které ochudí kasu o dalších 9,3 miliardy eur, což je přibližně 0,4 procenta HDP.

Na první pohled je tak srovnání s Itálií na místě. Pro letošek je totiž deficit veřejných financí dokonce větší než na jihu Evropy, kde počítají pro tento i příští rok s deficitem 2,2 procenta HDP. Automaticky se tak nabízí otázka, zda nezahájí Evropská komise proces o nadměrném deficitu i s Francií.

Pro tu však očividně platí jiná pravidla. O reakci komise prozatím ani náznakem nic nenasvědčuje a podle nás se tak ani v nejbližší době nestane.

Evropská komise pravděpodobně poskytne Francii výjimku z důvodu "strukturálních reforem", nárůst deficitu zdůvodní slabším růstem ekonomiky a pouze doporučí fiskální konsolidaci veřejných financí. Opět se tak potvrzuje, že fiskální pravidla platí pro každého jinak.