Český premiér Andrej Babiš se brání, že nevěděl o turecké vojenské invazi, když podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit v Sýrii na kurdských územích bezpečnostní zónu. Pod pojmem bezpečnostní zóna si podle svých slov představoval území, kde budou moci v klidu žít až dva miliony uprchlíků a kde budou školy a nemocnice. Proto turecký plán navzdory postoji Evropské unie i nejbližších spojenců ze zemí visegrádské čtyřky podpořil. Turecký prezident Erdogan ale plán využil k invazi do severní Sýrie, jejímž výsledkem jsou zatím stovky mrtvých (včetně civilistů) a tisíce nových uprchlíků.

Česko proto po kritice hlavně ze strany opozice v pondělí večer pozastavilo vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. "Česká republika s okamžitou platností pozastavuje vývozní licence na vojenský materiál do Turecka," uvedl v pondělí večer ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po jednání s premiérem Babišem a ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO). Ministr Havlíček přitom před několika dny argumentoval podnikatelskými zájmy a zákaz vývozu podmiňoval souhlasem vlády, která jediná o něm může rozhodnout. Embargo na vývoz zbraní už přitom vyhlásily některé evropské země - například Německo, Francie či Nizozemsko.

V úterý večer pak sněmovna tureckou invazi do Sýrie odsoudila jako porušení mezinárodního práva. Premiér Babiš má podle usnesení, pro které hlasovalo všech 147 přítomných poslanců, prosazovat v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Opatření by měla být taková, aby donutila Turecko vojenské operace zastavit.

Poslanci také podpořili rozhodnutí vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál. Odmítli také výhrůžky Turecka státům Evropské unie, že uvolní cestu migrantům do Evropy.

Evropská unie bude omezení vývozu zbraní do Turecka koordinovat. V pondělí se k tomu zavázali ministři zahraničí členských zemí EU, kteří konkrétní kroky ponechali na rozhodnutí jednotlivých států. Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové bude mít závazek podobný efekt jako vyhlášení zbrojního embarga. Ankara unijní postup kritizuje.

Čeští − především opoziční − poslanci nyní Andreji Babišovi vytýkají, že poškodil zájmy země, když plán Turecka v Sýrii původně podpořil, aniž by věděl, co obsahuje. Babiš se od akce distancoval.

Podle opozice měl ale Babiš od začátku vědět, že Turecko nevytlačí Kurdy z jejich území bez boje. Nyní po něm proto požadují vysvětlení. V úterý ráno se poslanci podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska dohodnou, zda si premiéra pozvou na společné jednání výborů pro bezpečnost a obranu a zda problém budou řešit i na schůzi sněmovny.

Babiš se hájí tím, že se turecký prezident o vojenské akci nezmínil. "Pouze jsem podpořil plán zajistit až dvěma milionům uprchlíků lepší život doma v Sýrii v takzvané bezpečné zóně. Vystavět domy, školy a nemocnice. Součástí nikdy nebyla diskuse o použití síly a o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie," tvrdí Babiš.

Prvním nepříjemným otázkám bude Babiš čelit ve středu ráno na schůzi výboru pro evropské záležitosti. Vysvětlení tu po něm bude požadovat předseda výboru, lidovec Ondřej Benešík. Ten zároveň premiéra vyzve, aby na půdě EU zahájil debatu o uvalení sankcí vůči Turecku. Měly by se týkat přístupových jednání Turecka k unii. "Ekonomické sankce by mohly být v rámci společné celní unie," míní Benešík. Zatím však není jasné, jak debata o sankcích dopadne.

Loni Česko vyvezlo do Turecka vojenský materiál zhruba za 139 milionů korun. Do Turecka zamířila vedle dodávky malorážních zbraní také munice, letecká technika a pozemní vozidla a jejich součástky. "Turecko to nikterak nepoškodí a nepřivede k jednacímu stolu. Obrátí se spíše na Rusko nebo Čínu," říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.

Mezitím se situace ve válečné zóně změnila. Neuplynul ani týden od zahájení tureckého útoku a Kurdové, jejichž jednotky YPG v rámci koalice Syrské demokratické síly (SDF) toto území ovládají, rezignovali na svou samostatnost a obrátili se na syrského prezidenta Asada. Vládní jednotky tak během pondělka obsazovaly kurdská města a blížily se k těm, které jsou terčem tureckého útoku. "Během posledních pěti dnů byly spáchány ty nejodpornější zločiny proti neozbrojeným civilistům. SDF odpověděly s důstojností a odvahou, což vedlo ke smrti a zraněním bojovníků, nicméně Turecko pokračovalo v útoku. Museli jsme se obrátit na syrskou vládu," píše se v oficiálním prohlášení kurdské samosprávy.

To také říká, že dohoda s vládou umožní znovudobytí dalších měst, včetně Afrínu. Ten dobyla turecká armáda se svými spojenci v loňském roce. Následně odtud muselo utéci na 50 tisíc Kurdů a město řídí turečtí úředníci. Kurdové si tuto lekci vzali k srdci a v okamžiku, kdy americký prezident Donald Trump dal svému tureckému protějšku Erdoganovi volnou ruku, okamžitě začali hledat spojence. Během osmi let syrské občanské války se Kurdové snažili udržovat s režimem Bašára Asada jakousi ozbrojenou neutralitu. Když se na počátku války vládní jednotky stáhly ze severovýchodní Sýrie, byly to právě kurdské milice, jež ovládly toto území, o které následně sváděly krvavé boje s bojovníky Islámského státu. Výraznou roli při uzavření dohody mezi Asadem a Kurdy sehrálo Rusko, ostatně jednání se vedlo na ruské vojenské základně Hmímím.

Vývoz vojenského materiálu z Česka do Turecka stoupl v letošním prvním pololetí na 8,1 milionu eur (208 milionů korun), což je o polovinu více než za celý loňský rok. Vyplývá to z přehledu vývozu vojenského materiálu uskutečněného z ČR za šest měsíců letošního roku. Už za celý loňský rok přitom byl meziroční růst dvojnásobný. 

"Rozjednaná licenční řízení se přerušují a nová povolení se nebudou schvalovat. Všechny případy chceme na licenční správě ministerstva vyhodnotit, jak by mohly být použity - nebo třeba i zneužity - v tomto konfliktu. Podle vývoje situace a dalších jednání v EU a v NATO může ČR kdykoliv rozhodnout, že se pozastavení ruší," uvedl v úterý vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Export vojenského materiálu z Česka do Turecka v posledních letech roste. Ještě v roce 2011 byl 95 000 eur (2,5 milionu korun), největšího objemu dosáhl v roce 2015, kdy činil 6,2 milionu eur (160 milionů korun). Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová řekla, že loni se do země vyváželo z ČR především střelivo a pozemní vozidla.

Z materiálu MPO vyplývá, že celkem bylo v prvním pololetí vydáno 581 licencí pro vývoz vojenského materiálu do zahraničí, z toho pro Turecko 12. Vojenský materiál v největší hodnotě byl v pololetí vyvezen z Česka tradičně do USA - objem exportu do Spojených států činil 30,5 milionu eur (786,5 milionu korun).

Projekt realizovaný na základě licence od MPO uskutečnila letos v Turecku například společnost Tatra Trucks. Podle firmy šlo o jediný projekt, který se týkal podvozků pro vyprošťovací vozidla. "V návaznosti na vyhlášení embarga jsme přípravu dalších projektů pro Turecko zastavili a čekáme stejně jako jiní čeští vývozci vojenského materiálu na tento trh, jaký bude další vývoj situace," uvedl mluvčí firmy Andrej Čírtek.

Jiří Štefl, statutární ředitel společnosti Optokon sídlící v Červeném Kříži u Jihlavy, připustil, že pozastavení vývozních licencí do Turecka se z části dotkne i kontraktů této firmy. "My nejsme zbrojařská firma, která dodává zbraně, dodáváme IT technologie," upozornil zároveň. Podrobněji zatím možné dopady na společnost komentovat nechtěl. Například výrobce pancéřovaných vozidel, společnost SVOS Přelouč, pak momentálně s Tureckem žádné rozjednané kontrakty nemá, řekl ředitel a majitel firmy Jaroslav Černý.

S přispěním Ondřeje Soukupa

Související