Na severu Sýrie pokračuje ofenziva turecké armády, která v neděli pronikla hlouběji na syrské území a dostala pod kontrolu několik měst i strategickou silnici. Naopak Kurdové se kvůli strachu z turecké invaze v neděli dohodli na spolupráci se svým dosavadním nepřítelem - syrským prezidentem Asadem. 

Syrská vládní vojska po dohodě se syrskými Kurdy pronikla do města Tall Tamir, které se nachází na severovýchodě Sýrie v blízkosti hranice s Tureckem a u strategicky významné dálnice. Zároveň byli syrští vojáci podle syrských médií rozmístěni ve městě Tabka, které se nachází v blízkosti severosyrského města Rakka. Syrská armáda dorazila také do severosyrského města Ajn-Ísa. Informovala o tom v pondělí syrská státní agentura SANA.

Obyvatelé města Tall Tamir podle agentury SANA syrskou armádu přivítali. Město, které se nachází zhruba 20 kilometrů od hranice s Tureckem, je v blízkosti strategicky významné dálnice M4, jež spojuje východní a západní Sýrii. Turecká vojska v neděli oznámila, že dostala dálnici pod svou kontrolu.

Naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou Kurdů dobýt severosyrské město Manbidž. "Chystáme se uplatnit své rozhodnutí týkající se Manbidže," uvedl Erdogan. Turecký prezident zároveň doplnil, že cílem Ankary je umožnit návrat do Manbidže syrským Arabům, kterým město podle Turecka patří. Turecká televize dříve informovala, že se turecká vojska připravují na zahájení boje o Manbidž a nachází se na okraji města.

Americká armáda mezitím pokračuje v úplném stahování z oblasti. Trumpova administrativa nařídila úplné stažení poté, co se dozvěděla, že se Kurdové snaží uzavřít dohodu s Asadem a Ruskem, které syrský režim podporuje, vysvětlil CNN ministr obrany Mark Esper.

Moskva, která je v konfliktu spojencem Asada, k současné eskalaci zaujala opatrné stanovisko, uvedla agentura AP. Na jedné straně zdůraznila nutnost zachovat územní celistvost Sýrie, na straně druhé uvedla, že Turecko má právo chránit své hranice.

EU bude koordinovat omezení vývozu zbraní do Turecka

Státy EU kvůli turecké vojenské operaci budou koordinovat omezení vývozu zbraní do Turecka. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí členských zemí EU, kteří ponechali rozhodnutí o konkrétních krocích na jednotlivých státech. 

Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové bude mít pondělní závazek podobný efekt jako vyhlášení zbrojního embarga. "Efekt bude úplně stejný jako u embarga," řekla po jednání Mogheriniová, podle níž bylo pro přijetí závazných závěrů všech 28 členských států. Zajistit přijetí kroků ve svých zemích nyní musí ministři, prohlásila šéfka unijní diplomacie, která nechtěla spekulovat o časovém rámci, v němž země své závazky uskuteční.

"Dopad zbrojního embarga na Turecko záleží na tom, jak velké si země udělala zásoby," citoval list Arab News analytika Caglara Kurce. Podle něj Ankara předvídala, že k sankcím ohledně zbraní může dojít, a proto se předem dostatečně zásobila. "Jestliže bude moci nadále udržovat svou armádu v chodu, sankce nebudou mít na Turecko žádný vliv," dodal Kurc. Jestliže ale budou sankce rozšířeny i na další zbraně a nejen na ty, které mohou být použity v Sýrii, mohlo by to mít negativní dopad na turecký zbrojní průmysl. "Nicméně v tomto případě by se Turecko nejspíš obrátilo na alternativní dodavatele," doplnil Kurc s tím, že by Ankara pravděpodobně oslovila Rusko a Čínu.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) později v pondělí na svém twitterovém účtu uvedl, že Česká republika pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. 

Učinil tak po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO). Česko tak zareagovalo na tureckou vojenskou akci v Sýrii.

"Česká republika s okamžitou platností pozastavuje vývozní licence na vojenský materiál do Turecka," uvedl Hamáček.

Podle ministra Havlíčka má jeho úřad poměrně přesný seznam, jaký materiál se do Turecka v posledních letech vyvezl a jaký by se tam v následujících týdnech či měsících mohl exportovat. "Chceme probrat všechny případy na licenční správě, o jaké se jedná produkty a komodity, a vyhodnotit, jak by mohly být použity - nebo třeba i zneužity - v tomto konfliktu," řekl novinářům Havlíček.

Dodal, že Česko může rozhodnutí přehodnotit podle vývoje situace a dalších jednání v EU a v NATO. "Můžeme kdykoliv rozhodnout, že se zas pozastavení ruší," uvedl ministr průmyslu. Podotkl pak ale, že postup v EU by měl být jednotný.

Německo a Francie na operace reagovaly zastavením dodávek zbraní do Turecka již o víkendu.

V neděli tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi zavolala německá kancléřka Angela Merkelová. Vyzvala ho, aby neprodleně zastavil intervenci, řekla agentuře DPA mluvčí Merkelové.

Zástupci vlád vojenskou operaci Ankary odsoudili, na druhé straně však zdůraznili, že s Tureckem coby členskou zemí NATO chtějí nadále vést dialog. Jeho obnovení však podmínili ukončením intervence v Sýrii. Unijní země se obávají, že zhoršení humanitární situace v Sýrii může vyhnat z domovů další stovky tisíc lidí, kteří se přes Turecko budou pokoušet dostat do Evropy.

K "okamžitému stažení jednotek" ze Sýrie vyzývá Turecko také Liga arabských států. Podle prohlášení organizace by arabské země měly zvážit "diplomatické, ekonomické, investiční a kulturní kroky proti turecké agresi".

Turecko zatím odmítá ustoupit. Odmítlo i nabídky na zprostředkování mírových rozhovorů s Kurdy, se kterými přišly tak rozdílné země, jako jsou Írán a USA. Podle odborníků bude záležet na tom, jak úspěšná turecká vojenská operace bude. Zatím se zdá, že turecké jednotky postupují pomaleji, než se očekávalo.

Petříček v pondělí také zopakoval tureckému velvyslanci, že prioritou EU je diplomatické řešení situace v Sýrii. Vyzval Turecko k zastavení vojenské akce. S velvyslancem Petříček mluvil také o tom, že se nedaří omezit vojenské akce pouze na kurdské bojovníky, ale umírají i civilisté.

Související

Z domovů uprchlo sto tisíc lidí

Kurdové kvůli obraně jimi obývaného území polevili v kontrole bojovníků Islámského státu držených v zajateckých táborech. Z tábora Ajn-Ísa na severu Sýrie v neděli podle kurdských zdrojů uprchlo bezmála 800 rodinných příslušníků zahraničních bojovníků Islámského státu (IS). Tábor, který leží v blízkosti bojů mezi kurdskými a protureckými silami, je "bez ostrahy", strážní odešli a jeho obyvatelé jej postupně opouštějí.

Podle Trumpa však oddíly syrských Kurdů zřejmě propouštějí některé zajaté teroristy z IS, aby vlákaly USA zpět do konfliktu. "Kurdové možná některé (členy IS) propouštějí, aby nás do toho vtáhli," napsal Trump. "Turecko nebo evropské státy je mohou snadno znovu chytnout, ale musely by jednat rychle. Zásadní sankce proti Turecku se blíží! Opravdu si lidé myslí, že bychom měli bojovat proti členu NATO, Turecku? Ty nekonečné války skončí," píše Trump.

Americký prezident Donald Trump brzy vydá příkaz k uvalení sankcí na současné i dřívější turecké vládní představitele a další osoby zodpovědné za destabilizační akce na severovýchodě Sýrie. Trump to v pondělí oznámil na twitteru s tím, že Spojené státy rovněž opět uvalí až 50procentní clo na dovoz turecké ocele a okamžitě zastaví jednání s Ankarou o obchodní dohodě.

Proturecké oddíly během současné ofenzivy u města Tall Abjad zabily mladou kurdskou političku Hevrin Chalafovou, jejího řidiče a následně dalších sedm civilistů. Záběry popravy pak bojovníci tzv. Svobodné syrské armády zveřejnili na internetu. Tyto ozbrojené síly tvoří převážně arabští povstalci proti režimu syrského diktátora Bašára Asada. Mají podporu Ankary, protože jí pomáhají v boji proti Kurdům.

Vedení Svobodné syrské armády následně zabíjení civilistů odsoudilo a slíbilo, že přísně potrestá své ozbrojence, kteří se budou dopouštět podobných zvěrstev.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí v Londýně opět tureckou ofenzivu kritizoval. Doplnil, že Turecko je důležitým členem aliance, ale zároveň zdůraznil, že nesmí být ohrožen boj proti společnému nepříteli - teroristické organizaci.

"Turecko je pro NATO důležité... Riskujeme, že podlomíme jednotu v boji proti Islámskému státu," řekl v pondělí Stoltenberg v Londýně na výročním zasedání Parlamentního shromáždění NATO. Generální tajemník, který zdůraznil, že nesmí být ohroženo vítězství proti IS, tím reagoval na dotazy francouzských a italských vyslanců. Ti ho obvinili z příliš benevolentního přístupu k Turecku.

Turecká ofenziva již vyhnala z domovů na sto tisíc lidí. Ankara tvrdí, že cílem je vyčistit oblast u tureckých hranic obývanou Kurdy od teroristů. Za ně označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam z Turecka přemístí velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků. Turecký prezident Erdogan rovněž pohrozil, že bude-li EU situaci popisovat jako invazi, může Turecko otevřít dveře uprchlíkům a nechat je odejít do Evropy.

Odborník: Smrt mladé političky je velkou ztrátou

"Chalafová byla vytažena ze svého vozu a popravena protureckými žoldáky. Je to další důkaz, že turecký stát pokračuje v páchání zločinů proti neozbrojeným civilistům," vydaly prohlášení tzv. Syrské demokratické síly, Kurdy vedená koalice. Chalafová byla generální tajemnicí strany Budoucí Sýrie (Future Syria).

Odborník na kurdskou politiku Mutlu Civiroglu v rozhovoru pro britský list Guardian její smrt označil za velkou ztrátu. "Měla nadání pro diplomacii, vždy byla v delegacích, které jednaly s Američany, Francouzi nebo jinými zahraničními představiteli," řekl Civiroglu.

Jedno z videí s vraždami se objevilo na twitterovém účtu skupiny Ahrar al-Sharqiya, která patří mezi skupiny, jež Turecko podporuje nejméně poslední dva roky.

Tito bývalí povstalci proti Asadovu režimu byli jeho jednotkami postupně vytlačeni na sever k tureckým hranicím. Některé z povstaleckých skupin v první části války dostávaly vojenskou i finan­ční podporu od Spojených států nebo Kataru.

Jenže válka v Sýrii se postupem času změnila v uzel vzájemného násilí a Turecko začalo přetahovat protiasadovské arabské povstalce na svou stranu. Poprvé je Ankara masivně nasadila počátkem loňského roku, kdy tyto jednotky dobyly kurdské město Afrín na hranici s Tureckem. Tehdy odtud uprchlo či bylo vyhnáno na 50 tisíc Kurdů, ve městě jsou turecké vojenské jednotky, a dokonce i správu města tvoří turečtí úředníci.

Vraždění civilistů a jeho zveřejňování na síti ale odsoudila i koalice protureckých sil Svobodná syrská armáda, která oznámila, že nařídila svým velitelům "neustále mít bojovníky na frontové linii pod dohledem, aby zabránili jakémukoli zneužívání síly".

S přispěním ČTK