Blokádou silnice na křižovatce mezi Vršovickou ulicí a ulicemi U Slavie a Bělocerkevskou v Praze začala v 8:30 série pátečních protestů ekologických aktivistů z hnutí Extinction Rebellion. Pohotovostní jednotka policie je ze silnice vytlačila a následně legitimovala. Při odpolední akci před budovou energetické společnosti ČEZ pak policie zadržela jednoho z aktivistů za sprejování na budovu, řekl jeden z policistů na místě. Ekologové také dopoledne vytvořili improvizované televizní studio před budovou zpravodajství České televize.
Zhruba 25 ekologických aktivistů v pátek ráno krátce blokovalo silnici ve Vršovicích. Dvě skupiny lidí plánovaly sedmiminutové blokády, policie ale aktivisty po zhruba třech minutách ze silnice vytlačila a legitimovala. Někteří řidiči se dostali do slovního konfliktu s protestujícími. Hnutí plánuje blokády také v pátek na 17:00 a na sobotu.
Demonstrant, který byl zadržen u budovy ČEZ, sprejoval nápis 2025. Hnutí požaduje, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv a v roce 2025 dosáhl uhlíkové neutrality. Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy se vzniklé emise oxidu uhličitého vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Nápis ostatní lidé rychle smazali, protože ho aktivista vytvořil křídovým sprejem.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že společnost dlouhodobě pracuje na přechodu z uhelné energie na obnovitelnou. Příští rok přestane vyrábět elektrárna Prunéřov 1, odstavení čeká i elektrárnu Mělník 3 a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Konec uhlí do roku 2025 podle Kříže reálný není, do roku 2040 chce ale ČEZ odstavit většinu svých uhelných zdrojů. Už za pět let plánuje stav, kdy se bude využívat více obnovitelné energie než té uhelné.
Policie demonstranta zadržela pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Policie na místě zůstala a dohlížela na situaci. Happening Extinction Rebellion krátce poté skončil, další protest začal na Staroměstském náměstí. V sobotu pak hnutí chystá akci na Václavském náměstí.
Ekologové v pátek také od 11:00 vytvořili improvizované televizní studio TV Klima před budovou zpravodajství České televize (ČT). Akce podle nich nemá působit jako kritika České televize, ale jako podpora v intenzivnějším informování o klimatické krizi. Vyzvali ČT k tomu, aby nedávala tolik prostoru popíračům klimatické změny.
Odpoledne se konal i happening na Staroměstském náměstí. Rodiče s dětmi tam představili vizi budoucnosti bez věcí, které hnutí kritizuje. Dospělí v černém oblečení a s cedulkami na krku si lehli na zem, symbolizovali tak například zánik fosilního průmyslu.
Hnutí Extinction Rebellion bylo založeno v Bristolu v květnu 2018 skupinou lidí, kteří společně pracovali pod jménem Rising Up!.
Dva roky se zabývali tvořením kampaní a strukturou akcí. Z těchto 10–15 lidí vzniklo pevné jádro skupiny Extinction Rebellion – XR. Během léta a začátkem podzimu 2018 zorganizovali přednášky po celé zemi, následovala školení pro nenásilné přímé akce. Získali tak podporu dalších lidí a organizace se začala stabilně rozrůstat i do zahraničí. První tuzemská skupinka vznikla vloni v listopadu v Praze a v únoru následovalo Brno. V současné době v Česku existuje celkem šestnáct skupin.
Základem filosofie hnutí Extinction Rebellion je nenásilná občanská neposlušnost.
Hlavními požadavky hnutí je pravdivé informování veřejnosti o stavu klimatu, dosažení uhlíkové neutrality do roku 2025 a zavedení procesů participativní demokracie, a to formou občanských shromáždění, fungujících podobně jako poroty v soudnictví.
"Uvědomujeme si, že některým lidem tím způsobíme nepříjemnosti a vzbudíme i negativní emoce, ale situace je vážná.
Lidstvo problém globálního oteplování dlouho přehlíželo a dostali jsme se do stavu, kdy normální a příjemná řešení nefungují. Musíme být radikální," vysvětluje mluvčí české
části hnutí Veronika Holcnerová.
Čtyřiatřicetiletá matka z Brna pracující jako datový developer v IT se s Extinction Rebellion poprvé seznámila přes sociální síť. "Dříve jsem pracovala ve Velké Británii a tak se ke mně aktivity hnutí v Londýně dostaly docela brzy," říká. V návaznosti na londýnské dění vznikla první tuzemská skupinka Extinction Rebellion vloni v listopadu v Praze a v únoru následovalo Brno. Členů hnutí, které je decentralizované a nemá žádnou hierarchii, rychle přibývá. V Česku nyní existuje už šestnáct skupin a zapojuje se do nich aktivně zhruba 400 lidí.
Hnutí odmítá násilí a své metody označuje za občanskou neposlušnost.
"Protesty děláme s respektem vůči svému okolí i k policii. Část našich členů vždy dohlíží na to, aby se situace příliš nevyhrotila," popisuje Holcnerová, dcera Hany Holcnerové, významné postavy protikomunistického disentu, signatářky Charty 77 a spoluzakladatelky brněnského Občanského fóra.
Hnutí má při blokádách takzvané deeskalační týmy – lidi, kteří se situaci snaží uklidnit a vysvětlit řidičům, proč k blokádě dochází. Porušováním zákona, které je nedílnou součástí jejich protestů, si rebelové úmyslně získávají mediální pozornost, páchat však chtějí nanejvýš přestupky. "Jakékoliv trestné činy, ať již proti lidem či majetku, jsou pro nás neakceptovatelné," zdůrazňuje jejich pražský zástupce Martin Vrba, dvaatřicetiletý publicista, který vystudoval filozofii a výtvarné umění.
Paleta lidí, kteří se do hnutí v Česku zapojili, je pestrá. Na rozdíl od iniciativy Fridays for Future, založené na stávkách středoškoláků, jsou starší, často již rodiče. Připodobnění k anarchistům odmítají.
"Jsme občanské hnutí všech generací a sociálních skupin a podle toho i vypadáme. Nejen že nejsme anarchisté, jdeme za rámec mladých aktivistů, jsou u nás i starší lidé kolem padesáti, často matky s dětmi a i důchodci," vyjmenovává Vrba.
Dosud největší tuzemská akce Extinction Rebellion se uskuteční tuto sobotu na Václavském náměstí v Praze. Na oficiální kulturní část programu naváže po 16. hodině ilegální blokáda severojižní magistrály. Trvat má tak dlouho, dokud policie její účastníky nezadrží a neodvede.
V pátek hnutí uskuteční po Praze několik sedmiminutových blokád, takzvaných swarmingových akcí, při nichž zastaví dopravu a řidičům rozdají letáčky.
S rozsáhlými blokacemi silnic v Česku zatím nemá hnutí mnoho zkušeností. V sobotu to pro něj bude premiéra. Doposud v Praze a v Brně dělali jen takzvané swarmingy, sedmiminutové blokády, při nichž řidičům rozdávají letáčky. "Někteří řidiči jsou agresivní a vulgární, někdy se do nás snaží najíždět, ale většinou si to rozmyslí, vědí, že to není dobrý nápad. Máme ale i pozitivní ohlasy od některých řidičů a kolemjdoucích," uvádí pražský rebel. Několik takovýchto swarming akcí přichystali v Praze na pátek.
Hlavními požadavky hnutí, jež se z Británie rozšířilo do světa, je pravdivé informování veřejnosti o stavu klimatu, dosažení uhlíkové neutrality do roku 2025 a zavedení procesů participativní demokracie, a to formou občanských shromáždění, fungujících podobně jako poroty v
soudnictví.
Politici podle aktivistů nejsou schopni učinit nutné nepopulární kroky. Protesty hodlají stupňovat. "Až budeme mít více dobrovolníků, na jaře můžeme uspořádat mnohadenní blokádu, jaká je nyní v Londýně," říká Holcnerová.
O správnosti svých metod jsou aktivisté přesvědčení. Často slýchají, že svým počínáním mohou diskusi o změně klimatu uškodit a být kontraproduktivní, podle nich se ale v minulosti prokázalo, že takový druh protestů funguje. "Historie ukazuje, že legitimní vyjádření občanského názoru, jako demonstrace, nejsou moc efektivní. Ve věci klimatické změny nám tyto metody nepřinesly větší užitek, snažíme se tedy jít efektivnější cestou. Už dubnové protesty v Londýně ukázaly, že jsou tyto metody efektivní. Během dvou týdnů dosáhly vyhlášení stavu klimatické nouze. To se nikomu za několik desítek let nepodařilo," vysvětluje aktivistka.
Bojujeme i za Ovčáčka, ze zatýkání máme radost, říká mluvčí Rebelie proti vyhynutí
Bojujeme i za Ovčáčka, ze zatýkání máme radost, říká mluvčí Rebelie proti vyhynutí
