Asi se na tom shodnou všichni − odborníci i laičtí návštěvníci všech akcí v portfoliu (nejen) Veletrhů Brno, i většina odborníků na marketing: veletrhy mají spoustu funkcí, ale průnikem všech jejich množin je − setkávání. Za sebe vzpomínám na jeden z mých prvních. Teprve pár týdnů na vojně, v Náměšti nad Oslavou, a hodně depresivní. Před sebou ještě deset měsíců vojny, daleko od rodiny, v izolaci od běžné společnosti − naštěstí jsem se z kasáren dostal služebně do Brna!

Mezinárodní strojírenský veletrh, rok 1975. Jen jsem tak bloumal mezi pavilony a exponáty a všemi póry vstřebával atmosféru. Malý ostrůvek svobody, byť jinde v zemi vládla tvrdá normalizace. U stánků západních firem lidé ze světa, kde bylo zvykem se usmívat, a na veletrhu zvlášť − a nejednou slyším svoje jméno. Uprostřed davu neznámých lidí mě někdo zná!? Ano, kolegyně z fakulty, naposledy jsme se potkali před rokem na fakultě. Tady jako vystudovaná holandštinářka dělala hostesku u jakési nizozemské firmy, a přes uniformu a zcela změněný vzhled (musel jsem si oholit plnovous) mě poznala. Taková radost ze setkání se dá sotva popsat.

Od té doby jsem na dvou, třech desítkách veletržních akcí, které jsem absolvoval jako novinář, potkal snad stovky lidí. Většinou lidí, které jsem rád potkal i mimo veletrh. S některými jsme dodnes přátelé. Ovšem speciální přítel je Karel Navrkal. Znají ho mnozí, návštěvníci MSV i organizátoři, protože posledních 31 let tu byl každý rok, nyní již 17 let "na Brně" reprezentuje Ferrum z Moravských Budějovic. Vždy v rohovém stánku v pavilonu V, na strojírenském i stavebním veletrhu − na něm jsme se potkali před lety. Denně se tu setká s desítkami lidí, partneři firmy jen za ním jezdí z Vídně nebo Bratislavy, stejně jako vlastně odevšad. Ještě jsem ho neviděl bez úsměvu na tváři, když vyjmenovává známé, které mu přihrály veletrhy. Letos sedmdesátník. Takže Karle, "dělníku veletrhů" − všechno nejlepší! A dál buď symbolem veletržních setkávání.

Související