S růstem průměrných mezd v Česku se zvyšují i očekávání absolventů. Ještě před dvěma lety se spokojili s nástupní mzdou 26,5 tisíce korun, letos by v prvním zaměstnání rádi vydělávali v průměru kolem 31,5 tisíce korun. Podle průzkumu poradenské společnosti Universum, který mají Hospodářské noviny exkluzivně k dispozici, je pro české studenty důležité hlavně přátelské pracovní prostředí, vysoký výdělek v budoucnu a to, zda má jejich pracovní náplň nějaký reálný dopad.

"V první desítce požadavků mladých Čechů jsou i profesní školení a možnost rozvoje, flexibilní pracovní podmínky, dobrá reference pro budoucí kariéru či jistota zaměstnání a prestiž," uvádí Maria Berezovskaya ze společnosti Universum, která každoročně dělá průzkum mezi více než 1,5 milionu studentů po celém světě. V Česku se ho letos zúčastnilo 12,5 tisíce vysokoškoláků.

Zatímco pro studentky je důležitější přátelské pracovní prostředí, pro studenty výše mzdy. Mladí Češi si v průměru představují nástupní mzdu přes 35 tisíc korun, mladé Česky oproti tomu jen kolem 29 tisíc korun. Nejvyšší výdělky očekávají studenti IT, kteří by v prvním zaměstnání rádi dostávali 37 tisíc korun.

Průzkum také boří zažitou představu, že mladí lidé touží pracovat především pro start-upy. "V těch chce ve skutečnosti začít svou kariéru jen malá část českých studentů. Napříč obory naopak platí, že nejžádanější je práce pro mezinárodní firmy," říká Berezovskaya.

Pro studenty IT a ekonomických oborů je vysněným zaměstnavatelem technologická společnost Google. U přírodovědců je na prvním místě Akademie věd České republiky a u humanitních oborů Česká televize. Vysokoškoláci studující technické obory by zase nejraději pracovali v automobilce Škoda Auto a právníci na soudech. První pozice žebříčků nejoblíbenějších zaměstnavatelů přitom zůstávají už roky neměnné.

Poště pomáhají s náborem chatboti

O to zajímavější posuny se ale odehrávají na dalších příčkách. Skokanem roku u studentů ekonomických oborů je Česká pošta, která se oproti loňsku posunula nahoru o 33 příček, na 80. místo. "Snažíme se z velkého molochu proměnit v efektivní firmu a to platí i pro oblast péče o zaměstnance. Mezi nejviditelnější kroky, které v poslední době vedení společnosti udělalo, patří desetiprocentní navýšení mzdy každému pracovníkovi s tarifní mzdou," popisuje personální ředitel České pošty Ivan Feninec.

To státnímu podniku umožní i zrušení 7000 pracovních pozic, ke kterému má dojít v příštích letech. Firma přitom neplánuje masivní propouštění, ale chce využít toho, že zaměstnanci přirozeně odcházejí do penze nebo mění zaměstnání. Ročně jde asi o 8000 ze 30 tisíc pracovníků, za které by pošta musela hledat náhradu. Místo toho chce firma investovat do automatizace a digitalizace, které mají zefektivnit její fungování. Lidská práce bude na poště stále potřeba, ale promění se struktura jednotlivých pracovních pozic.

Podnik zavádí také inovace v oblasti náboru. Nově například spustil chatbota, který uchazečům dokáže najít práci podle lokality, v níž bydlí. Zároveň stále více využívá sociální sítě, kde cílí především na mladší uchazeče. Podle průzkumu Universa jsou právě sociální sítě místem, kde je studenty a absolventy nejsnazší oslovit. K získávání informací o budoucích zaměstnavatelích je využívá 75 procent z nich. Preferují přitom hlavně Facebook.

Pošta se také snaží vychovávat si nové zaměstnance už na školách. Má projekty s Univerzitou Pardubice, Slezskou univerzitou v Opavě i s ČVUT v Praze. Spolupracuje rovněž s 12 poštovními školami, které jí zajišťují i teoretickou část adaptačního procesu pro nováčky.

Ivan Feninec věří, že absolventy může přilákat i pracovní doba zkrácená na 7,5 hodiny denně, kterou pošta nabízí. "V dnešní době, kdy mladí lidé dbají na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, je to poměrně významný benefit," říká.

Poště by omlazení prospělo, v tuto chvíli je jen 15 procent jejích zaměstnanců mladších 30 let. A zhruba stejné procento tvoří absolventi mezi novými pracovníky, kteří do státního podniku nastoupili od ledna do července 2019. "V dalších letech bychom se rádi na tuto cílovou skupinu více zaměřili a její poměr dál zvyšovali," uvádí personální ředitel.

Adastra studentům nabízí místo stáží rovnou zkrácené úvazky

Mezi studenty IT si nejvíc polepšila konzultační společnost v oblasti digitalizace Adastra. Od loňského roku poskočila o 37 pozic výše, na 50. místo. Firma to přičítá tomu, že se poslední dva roky aktivně soustřeďuje na HR marketing a employer branding neboli budování značky zaměstnavatele. Adastra mimo jiné vytvořila firemní blog, vyvinula vlastní kariérní stránky a snaží se zapojit zaměstnance do náboru. Prezentuje se také na veletrzích a technologických akcích.

Firma se zaměřuje i na mladou generaci. Podílí se například na vzdělávacím programu BI & DS Academy, který pořádá katedra informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. V oblasti zaměstnávání studentů jde opačnou cestou, než je trendem − nenabízí jim stáže, ale rovnou zkrácené úvazky. "Studenti nebo absolventi tak pracují na reálných projektech u klientů po boku zkušených kolegů. Zároveň se jim snažíme vyjít maximálně vstříc s pracovní dobou a sladěním školy, práce a volného času," přibližuje Šárka Dort, jež má ve firmě na starosti nábor a HR marketing.

Adastra podle ní mladé láká především tím, že jim nabízí možnost učit se od špiček v oboru, vzdělávat se a udělat si různé certifikace. "Neslibujeme modré z nebe, fotbálky ani pohodu, ale práci, která člověka posune ve znalostech a zejména technických dovednostech. Naši lídři jsou vstřícní k mladším kolegům, které zaučují a poskytují jim podporu. Máme plochou organizační strukturu, takže na projektech se kolegové znají a mají k nováčkům osobní přístup," popisuje specialistka HR marketingu.

Průměrný věk zaměstnanců v Adastře je 35 let. Do firmy přitom nastupují v průměru lidé ve 30 letech. "Mladí lidé potřebují možnost se realizovat a práce je musí bavit. U nás mohou rotovat po projektech a divizích. Získají tak zkušenosti z různých odvětví a nečeká je nuda a rutina," říká Šárka Dort.

KPMG si utahuje z instantního úspěchu

V žebříčcích nejoblíbenějších zaměstnavatelů mezi studenty humanitních oborů se letos nejvíc posunula poradenská společnost KPMG, která se ve srovnání s rokem 2018 dostala o 51 míst nahoru, na 58. příčku. "Velký podíl na zvýšeném zájmu o naši firmu má určitě naše letošní náborová kampaň, v níž jsme si utahovali z celebrit na sociálních sítích a,instantního' úspěchu. Odlehčený tón celé komunikace u absolventů skvěle rezonoval," říká manažer KPMG Dušan Benža, který má na starosti budování značky zaměstnavatele a interní komunikaci.

Svým potenciálním zaměstnancům se firma snaží na rovinu říkat, že práce pro KPMG je sice náročná, ale že se toho díky ní během pár let spoustu naučí. Každý rok se hlásí asi 2000 absolventů vysokých škol, z nichž firma přijímá zhruba desetinu, tedy kolem 200 lidí. Nejvíc z nich nastupuje do auditního a daňového oddělení, stále větší zájem je ale také o poradenství. Pracovníků do 30 let je ve firmě přes polovinu.

KPMG spolupracuje s většinou ekonomických vysokých škol v Česku. Letos dokonce společnost otevřela na Vysoké škole ekonomické v Praze vlastní studijní obor, který má KPMG přímo v názvu. "V něm chceme mladé manažery naučit rozhodovat se na základě dat, už na škole je zapojit do našich projektů a těm nejlepším z nich nabídnout práci. Studentům také umožňujeme zdarma vystudovat naši vlastní on-line akademii Youniversity a vylepšit si životopis certifikátem od KPMG. Ten se hodí, když se ucházíte o práci nebo stáž kdekoliv, nejen u nás," přibližuje Benža.

V posledních dvou letech firma také investovala do kompletní rekonstrukce budovy. "Díky tomu máme vše, co se od prestižního zaměstnavatele očekává: designové kanceláře, moderní kolárnu se sprchami, zdarma jógu a pilates na terase, fotbálky i ping-pong," líčí HR manažer.

Absolventy dnes mnohem víc než kdy dříve také zajímá, jaký bude mít jejich práce reálný dopad nebo zda se zaměstnavatel chová odpovědně k okolnímu prostředí. Proto KPMG zavedla pro každého zaměstnance možnost požádat o grant až do výše 30 tisíc korun pro neziskovou organizaci dle svého výběru a jít v rámci firemních Dobrodnů na celý den pomáhat tam, kam uznají za vhodné. Pracovníci také sami hlasují o tom, kterou neziskovou organizaci bude KPMG podporovat celoročně.

Sazka láká virtuální prohlídkou firmy

Na employer branding se v posledních třech letech výrazně zaměřuje i loterijní společnost Sazka. Ta v průzkumu Universa poskočila u studentů přírodních věd o 50 příček výš, na 48. místo. "Vylepšili jsme kariérní stránky, natočili virtuální prohlídku naší budovy nebo vytvořili sociální sítě zaměřené na HR obsah," uvádí HR ředitelka Sazky Kateřina Lukášová.

Před rokem společnost také spustila projekt Super Start, nabízející studentům vysokých škol příležitost poznat zblízka fungování firmy a získat nové dovednosti pod vedením zkušených mentorů. A Sazce zase umožňuje vychovat si tak potenciální budoucí zaměstnance. V letošním roce firma rovněž spolupracovala s Vysokou školou ekonomickou v Praze v rámci semestrálního předmětu, který se zaměřuje na inovace v HR oblasti pomocí metody design thinking. Ta umožňuje vylepšovat služby, produkty i procesy.

Zaměstnanců do 30 let je v Sazce zhruba pětina. Firma se je snaží udržet mimo jiné tím, že jim umožňuje rozvoj a kariérní posun. "Sázíme na péči o jejich adaptaci v prostředí, týmu a společnosti. Oceňujeme zpětnou vazbu a otevřeně s nimi diskutujeme o možnostech zlepšení procesů a produktů, protože nezaujaté oči mnohem lépe vidí, jak dělat věci jednodušeji a efektivněji. Mnoho lidí tu pracuje dlouhou řadu let právě díky činnosti, jež je naplňuje, a zároveň pracovnímu prostředí a až rodinnému týmu," říká Lukášová.

Cetin spoluvytváří učební osnovy škol

Skokanem roku u studentů technických oborů je telekomunikační společnost Cetin, která se v žebříčku od loňska posunula o 34 míst nahoru, na 55. pozici. Na trh firma vstoupila před čtyřmi lety a od té doby se snaží budovat svou značku na trhu. Věnuje hodně času prezentaci na různých akcích pořádaných univerzitami, účasti na pracovních veletrzích a organizaci exkurzí do firmy pro studenty. Společnost je také velmi aktivní na sociálních sítích.

"Teď naše dlouhodobá snaha zviditelnit se konečně nese ovoce a podařilo se nám dostat do povědomí studentů jakožto solidní zaměstnavatel. Nejvíc se orientujeme na technické obory, jako je třeba pražské ČVUT nebo brněnské VUT. Kontakt s akademickou obcí se nám vyplácí nejen při budování značky zaměstnavatele, ale našli jsme také oblasti spolupráce, které přímo rozvíjí náš byznys," líčí ředitel pro vnější vztahy společnosti Cetin Michal Frankl.

Dodává, že Cetin úzce spolupracuje i s 15 středními technickými školami a učilišti. "Mnohde jsme spolutvůrci učebních osnov technických předmětů, pro studenty zajišťujeme praktickou stránku odborné výuky nebo se podílíme na vybavení laboratoří. Několikátým rokem je Cetin také sponzorem Středoškolské soutěže v kybernetické bezpečnosti, již organizuje mezinárodní nevládní organizace AFCEA. Máme tak možnost si vytipovat šikovné studenty už při studiu a těm nabízíme uplatnění v podobě brigád a dalších pracovních pozic," uvádí Frankl.

Firma mladé pracovníky potřebuje i z toho důvodu, že má věkový průměr kolem 46 let. Podíl zaměstnanců do 30 let je jen 10 procent. Průběžné doplňování týmu o mladé lidi je tak pro společnost nutností i proto, aby starší zaměstnanci měli komu předat svou práci, když půjdou do důchodu. Ročně se do Cetinu hlásí asi 100 absolventů a firma jich přijímá zhruba pětinu.

"Na to, jak si mladé lidi ve firmě udržet, neexistuje jednoduchý recept. Může to být zajímavá práce či výdělek, možnost kariérního postupu, ale také dostatek volného času na cestování a koníčky. Z naší praxe víme, že se vyplatí řešit požadavky a přání zaměstnanců individuálně a pokoušet se najít takový způsob práce, který vyhovuje mladému člověku i firmě," říká Frankl.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.