Před našimi zraky se odehrává ostrá otočka měnových politik centrálních bank. Ještě loni v prosinci americký Fed sliboval dvojí zvýšení sazeb, nakonec letos už dvakrát úroky snížil.

Hlouběji do záporu šla s depozitní sazbou Evropská centrální banka. A k uvolnění měnové politiky sáhly během letních měsíců také další centrální banky v několika desítkách ekonomik. Jejich kompletní seznam by zahrnoval zástupce všech kontinentů.

Reakce trhů na obrat centrálních bankéřů výrazně stlačila výnosy nejen bezpečných dluhopisů (vyvolala prudký růst jejich cen).

Otočka měnové politiky globálních bank proběhla po celém světě, ovšem ne v centrále České národní banky. Na posledním hlasování se vedla diskuse o stabilitě sazeb, a dokonce dva hlasy ze sedmi byly pro jejich zvýšení.

Centrální bankéři poukazovali především na domácí faktory, česká ekonomika zůstává i přes vlnobití za hranicemi zatím odolná.

Letos kromě ČNB (zkraje května) sazby zvedla nesourodá trojice zemí jako Argentina (problémy se splácením dluhu státu), Zimbabwe (všeobecný rozvrat země) a Norsko (oslabující měna).

Měnová politika ČNB je bezpochyby nezávislá na vládní moci, což je naprosto v pořádku. Uvidíme, jak dlouho zůstane česká měnová politika nezávislá na vnějším dění ve světě. Do roka a do dne?