Krátké zprávy z domova, ze světa a z byznysu

◼ VELKÁ BRITÁNIE / EU
Státy EU zamítly britský plán na brexit

Členské země Evropské unie se shodly, že alternativní podoba tzv. irské pojistky, kterou minulý týden předložila Británie, nepovede k uzavření nové brexitové dohody. Podle britských médií to uvedl mluvčí Evropské komise. Nizozemský premiér Mark Rutte šéfovi britské vlády Borisi Johnsonovi sdělil, že pro sedmadvacítku je nepřijatelná taková dohoda, která by vytvářela celní hranici v Irsku. Johnson na Twitteru zopakoval, že jeho země z EU odejde 31. října.

◼ UKRAJINA
Na 10 tisíc demonstrantů vystoupilo proti kapitulaci

Tisíce lidí v neděli v centru Kyjeva protestovaly proti udělení autonomie územím ovládaným povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny, jak přislíbil nový prezident Volodymyr Zelenskyj v rámci snah o urovnání konfliktu. Zelenského příslib chápou jeho odpůrci jako přílišný ústupek Rusku. Policie odhadla, že demonstrace "Zastavíme kapitulaci" se na náměstí Nezávislosti, takzvaném Majdanu, zúčastnilo na 10 tisíc lidí, uvedl list Ukrajinska pravda.

◼ ČESKO
Úředník poslal Babišův spis k nejvyššímu žalobci

Úředník ze středočeského krajského úřadu, který rozhodl o zastavení přestupkového řízení s premiérem Andrejem Babišem (ANO) kvůli možnému střetu zájmů, poslal spis k případnému posouzení nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a ministerstvu spravedlnosti. Učinil tak na základě tlaku médií a politiků, kteří vyžadují přezkum rozhodnutí. Jde o krok, jehož účelem je zamezit veškerým spekulacím, řekla Helena Frintová z krajského úřadu.

◼ ČESKO
Praha vypoví sesterskou smlouvu s Pekingem

Praha vypoví sesterskou smlouvu s čínským Pekingem. Důvodem je neochota čínské strany jednat o vyškrtnutí klauzule o uznání jednotné Číny Prahou. Řekl to primátor Zdeněk Hřib (piráti). Možné vypovězení smlouvy projednají v pondělí na svém zasedání pražští radní. Smlouvu s Pekingem schválila Praha pod vedením někdejší primátorky Adriany Krnáčové (ANO) v únoru 2016. Proti znění smlouvy byla tehdejší opozice.

◼ JORDÁNSKO
V Jordánsku skončí nejdelší stávka učitelů v historii

V Jordánsku po měsíci skončí stávka učitelů, nejdelší v historii země, kvůli níž školy zrušily vyučování pro 1,5 milionu žáků a studentů. Vláda se dohodla na zvýšení platů s odbory, informovala agentura Reuters. Pedagogům se v závislosti na zařazení, zkušenostech a délce praxe odměny od příštího roku zvednou o 35 až 75 procent, napsal deník The Jordan Times. Stávka začala 8. září a učitelé ji zahájili s požadavkem na plošné zvýšení platů o 50 procent.

◼ ČESKO
Vláda kvůli Gottovi vyhlásí státní smutek

Vláda se chystá na sobotu 12. října vyhlásit státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta. Smutek připadne na den umělcova pohřbu, který se uskuteční se státními poctami včetně zádušní mše v katedrále svatého Víta. Její průběh má na starosti pražské arcibiskupství, přesnější obrysy pohřebního obřadu budou známy v úterý 8. října. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) a mluvčího pražského arcibiskupství Stanislava Zemana.

◼ ČESKO
Vildumetzová končí jako hejtmanka

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se do konce roku vzdá funkce hejtmanky Karlovarského kraje. Důvodem je těhotenství šestačtyřicetileté političky. Mračková Vildumetzová tak přijde i o vedení Asociace krajů ČR. Zůstane poslankyní a zůstane v radě kraje.

◼ ČESKO
ČSSZ testuje e-neschopenky, používat se budou od ledna

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu. Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021. Po nástupu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) se práce na e-neschopence obnovily, spuštění se odložilo na leden 2020.

◼ ITÁLIE
Vláda přijala dekret, jímž chce zkrátit azylová řízení

Italský ministr zahraničí Luigi Di Maio představil dekret, který podle něj zkrátí azylová řízení s migranty na čtyři měsíce. Dokument obsahuje i seznam zemí, které italská vláda považuje za bezpečné a kam chce odmítnuté žadatele o azyl vracet. Jsou to Alžírsko, Maroko, Tunisko, Albánie, Bosna, Kapverdy, Ghana, Kosovo, Severní Makedonie, Černá Hora, Senegal, Srbsko či Ukrajina.

◼ VELKÁ BRITÁNIE
Označte unii za šílenou, vyzývají poradci Johnsona

Britští vládní poslanci dostali pokyn, aby v případě, že Brusel odmítne návrh Londýna na změnu brexitové dohody, nazvali postoj Evropské unie "šíleným". Server BuzzFeed se odvolává na interní sdělení, které měli konzervativním zákonodárcům e-mailem rozeslat poradci premiéra Borise Johnsona. Podle BuzzFeedu dali ve vzkazu rovněž najevo, že Spojené království se bude snažit svalit vinu na EU, pokud 31. října nastane neřízený brexit.

◼ ČESKO/NĚMECKO
Praha hledá investory pro rozvoj brownfieldů

Pražští radní budou tento týden na veletrhu investičních příležitostí Expo Real v Mnichově jednat s investory o rozvoji pražských brownfieldů a dalších nevyužívaných ploch. Vedení Prahy na nich chce v nadcházejících letech budovat moderní čtvrti. V Praze je přes 900 hektarů brownfieldů na 11 územích.

◼ NĚMECKO
Vědci z lodi Polarstern našli kru pro základnu

Badatelé z německého ledoborce Polarstern (Polárka), kteří budou v příštích měsících studovat dopady klimatických změn v Arktidě, nyní oznámili, že vybrali kru o rozměrech 2,5 na 3,5 kilometru, na níž založí svoji základnu. Na misi MOSAIC se během více než roku vystřídá 600 účastníků, z toho 300 vědců ze 17 zemí. Největší polární expedice v historii počítá s rozpočtem 140 milionů eur (3,6 miliardy korun).

◼ ČESKO
Lidovci půjdou do voleb se zelenými a TOP 09

O hlasy voličů se příští rok v krajských volbách v Olomouckém kraji bude opět ucházet Koalice pro Olomoucký kraj, kterou vytvoří KDU-ČSL, Strana zelených a TOP 09. Memorandum o spolupráci v krajských volbách zástupci těchto tří stran podepíšou v pondělí v Olomouci. Uvedl to předseda KDU-ČSL Olomouckého kraje Ivo Slavotínek.

◼ UKRAJINA
Antonovu došlo palivo a nezvládl přistání

Pět mrtvých si vyžádalo minulý týden nepovedené nouzové přistání ukrajinského nákladního letadla Antonov An-12 poblíž Lvova na západě Ukrajiny. Stroj společnosti Ukraine Air Alliance vzlétl z letiště u města Vigo na severozápadě Španělska. Podle úřadů nedoletěl na lvovské letiště, protože mu došlo palivo, a při nouzovém přistání se vážně poškodil. Na palubě letadla bylo osm lidí.

◼ MALI
Při útoku na tábory zemřelo 38 vojáků

Při pondělním útoku džihádistů na dva armádní tábory ve středním Mali zahynulo 38 vojáků. S odvoláním na maliského ministra obrany o tom informovala agentura Reuters. Útočníci ztratili při bojích patnáct mužů. Maliským bezpečnostním složkám se nedaří kontrolovat rozsáhlé části vlastního území ani se zahraniční podporou, v rámci které jsou v zemi také čeští vojáci.

◼ RUSKO
Rusové pomohou Číně s protiraketovou obranou

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Moskva pomůže Číně vybudovat systém varování před raketovým útokem. Uvedla to agentura AP s tím, že jedině Spojené státy a Rusko od dob studené války disponují těmito systémy, jejichž součástí jsou pozemní radary a družice ve vesmíru. Tyto systémy jsou nezbytné pro včasné zjištění startů mezikontinentálních balistických raket.

◼ SPOJENÉ STÁTY
Trump posílil systém zdravotní péče Medicare

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které má posílit systém Medicare, což je veřejné zdravotní pojištění pro Američany starší 65 let a postižené. Nařízení by mělo odstranit některé regulace, zlepšit boj s podvody a poskytnout rychlejší přístup k novým přístrojům a terapiím. Zdravotnictví bude zřejmě jedním z velkých témat kampaně před prezidentskými volbami v roce 2020.

"

Hodlám hovořit o tématu sankcí pro ty evropské země, které se odmítají podílet na rozdělení uprchlíků.

Kyriakos Mitsotakis

Řecký premiér, podle kterého ale do země přicházejí spíše migranti, ne uprchlíci. Řecká vláda připravuje nový zákon, který má urychlit azylová řízení s migranty.

◼ USA, POLSKO
Trump zrušil Polákům vízovou povinnost

Americký prezident Donald Trump podepsal zařazení Polska do programu pro bezvízový styk. Polsko bylo jednou z posledních zemí Evropské unie, jejíž občané musí nadále žádat o víza pro cesty do USA. Například Češi americká víza nepotřebují už od roku 2008. Zařazení do programu pro polské občany znamená, že pro obchodní nebo turistické cesty do USA v délce do 90 dní nebudou napříště potřebovat víza.

◼ ČÍNA
Správkyně Hongkongu vyhlásila zákaz zahalování

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová oznámila zákaz zakrývání tváře při demonstracích v rámci výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z britské koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Tisíce lidí na to reagovaly protesty, rozbíjením výloh obchodů a zapalováním ohňů. Několik měsíců trvající protesty původně v Hongkongu začaly nesouhlasem s navrhovaným zákonem o vydávání obviněných do pevninské Číny.

◼ EU
EU se shodla na mírnějších klimatických cílech

Evropská unie nebude na prosincové klimatické konferenci v Chile prezentovat přísnější závazek omezení zplodin k roku 2030. Některé státy chtěly ambicióznější cíl zařadit do závěrů jednání, Česko a další země však prosadily, aby EU jako svůj závazek ponechala dříve schválený cíl omezit do roku 2030 zplodiny o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. Přísnější závazky jsou v souladu s plánem dosažení uhlíkové neutrality, s nímž počítá šéfka budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová.

◼ CENTRÁLNÍ BANKY
Pro růst sazeb byli z rady ČNB Mora a Benda

Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 25. září viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Vojtěch Benda. Podle záznamu z jednání rady, který ČNB zveřejnila v pátek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na dvou procentech.