Chce, abych si myslel, že chuť, barvy, zvuky i mé vlastní tělo jsou skutečné. To se mě ale démon jen snaží oklamat. Jediné, v co mohu věřit, je, že existuji. Když takto mohu přemýšlet, musím existovat. Myslím, tedy jsem, píše francouzský filozof René Descartes v polovině 17. století o jediné jistotě, kterou podle něj lidská bytost má. O více než tři sta let později zamíří do kin trilogie Matrix, jejíž děj stojí na podobné myšlence. Fyzický svět vykresluje jako iluzi, jen démona v ní nahradily stroje. Všechny podobné myšlenky dnes zastřešuje simulační hypotéza. V duchu Matrixu a Descarta se ptá, zda lidmi vnímaný svět není jen iluzí. Dokonce se nebojí jít ještě dále a zničit i onu jedinou Descartovu jistotu. Uvažuje totiž, že i sám člověk, jeho vědomí, může být jen simulací. Kdo takovou simulaci režíruje? Odpovědí se nabízí víc: mohou to být potomci lidí, stroje nebo i mimozemská civilizace.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.