Lidé v Česku nejsou ostře rozděleni na dva tábory, ve většině postojů existují spíše stupně šedi. Varující je ale velká míra vzájemné nedůvěry, která brzdí zemi. A existuje značné riziko, že se budou příkopy dále prohlubovat, říká v rozhovoru pro HN sociolog Daniel Prokop.

HN: Jaká je česká společnost 30 let po listopadu 1989?

Není ostře rozdělená na dvě části. Někdo to může vyvozovat z prezidentské volby Zeman−Drahoš, ale výběr mezi dvěma póly asi může těžko dopadnout jinak. Ve většině postojů ostře rozdělení nejsme. Ani v migraci, která Česko polarizuje nejvíc. Ve výzkumu pro Český rozhlas jsme zjistili, že je zde necelých 30 procent lidí, kteří rozhodně souhlasí s tím, že imigranti ohrožují sociální stát, náš způsob života a zvyšují trestnou činnost. A zhruba 16 procent lidí, kteří ani s jedním z těchto výroků nesouhlasí. A mezi tím jsou stupně šedi. U jiných témat je ta šedivost ještě zřejmější. Problém polarizace je myslím jinde.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.